IV.

Rudolf Pokorný

IV.
Hej, pyšně, hory, vedete si: zoř rumění se s vašich čel, šat čistší máte nad úběl a kolem modrým pasem – lesy. Když jarem hne se ňadro vaše, jas na tvářích vám zahoří, a radosť vaši hovoří zpěv od salaše do salaše. Když trud však vaše srdce jímá, mráz tuhé údy proniká, led vaše oči zamyká tam lastovka – mé srdce dřímá. 77