I. Tu lásku táhne světa dech,

Rudolf Pokorný

I.
Tu lásku táhne světa dech, Tu lásku táhne světa dech,
jak slunce vodu z potoku – vysvítne náhle z oblaků, vypráhne slzu na oku. Ba lásky v světě ubývá, a jest-li někdy vymizívymizí, což, budou, bože! lidé ti,ti jak puky jarní bez mízy. Tož prosme, drahá, boží moc, když nebe v mrak se halívá, by nedala též znáti nám, že lásky v světě ubývá. [57]

Kniha Z jarních luhů (1874)
Autor Rudolf Pokorný