I. Ve struny bouřím, slyšte moji píseň,

Rudolf Pokorný

Ve struny bouřím, slyšte moji píseň, vy sadů krásných hluché kopřivy – hle, od východu záři v vaši plíseň již červan leje rudý ohnivý. A vy – vy v porobenství svém dál spíte a záře jeho ještě nevidíte? Hoj, vzkočte na své ochromené nohy a pouta vám z nich kletá odletí, již zničte svoje zhoubné černobohy, jež uvrhli vás v chladné zakletí. – Či posud v kletém porobenství spíte a spásy hlasu ještě neslyšíte? O, dravci lití, dravci svého těla, jež raděj’ černá pouta nesete, než byste zvedli skálopevná čela, v nichž písmo robství plane prokleté. O, proradové, kteří dosud spíte, či okovů svých ještě nezdrtíte?! –

Patří do shluku

caesar, cirk, aren, nero, barbar, césar, neron, kapitol, cirkus, aréna

115. báseň z celkových 318

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mé písně. (František Cajthaml-Liberté)
  2. PŘÍCHOD VEČERŮ. (Louis Křikava)
  3. Za soumraku (Emanuel Miřiovský)
  4. STAROSTEM VŠEDNÍM. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Škorpioni, tmářství brouci, (Josef Holý)
  6. CARMEN AUTUMNALE. (Josef Svatopluk Machar)
  7. ROPUCHO! (Adolf Racek)
  8. BA, HOŘKOST STOUPÁ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. J. S. Macharovi. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Bouře mládí. (Albína Dvořáková-Mráčková)