XIV. Jediný Bůh ten největší,

Josef Jiří Polabský

Jediný Bůh ten největší, jest ten, jenž v srdci lidském dlí; dobré-li srdce sídlí v něm, však mimo ně, člověk-li zlý. Nač tedy k Bohu oslavě těch hrůzy plných řečí rej? To kažte lidu: „Každý z vás vždy dobré čisté srdce měj.“

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

970. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 90. „Co na srdci, to na jazyku!“ (Eduard Just)
  2. 25. Pánbůh prý pro své vyvolence, (Josef Uhlíř)
  3. 683. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  4. 8. Málo jest vás, milí světci Boží, (František Sušil)
  5. (Kmotrům neb příbuzným.) (Emanuel Züngel)
  6. PŘÍTEL (Adolf Heyduk)
  7. 287. Říkáte mi: „že to zákon káže (Jan Kollár)
  8. Po vykonaném podělování. (Josef Flekáček)
  9. 42. Víš, co výrok věčné pravdy praví? (František Sušil)
  10. 208. Dnes citem vděků povzbuzena (Eduard Just)