KVĚTY SMUTEČNÍ.

František Serafínský Procházka

KVĚTY SMUTEČNÍ.
K. M. Čapkovi.
Příkrov mramorový, železná kol mříž, přistup, on ti poví, čí to tady říš: králů šest zde v taji věčnosti sen sní, a mříž proplétají květy smuteční réva mák, réva mák. 13 Králů šesti těla, pěti královen pod kamenem stlela, prach z nich zbývá jen, také jejich sláva mroucím echem zní, a mříž proplétává kvítek smuteční réva mák, réva mák. Čtverý rod tu v šesti, svatý pokoj jim! V žalu ten, ten v štěstí odešel a zdřím’, žehnán ten ať mine, tomu kletba zní, a všem vínek vine kvítí smuteční réva mák, réva mák. Vine se a vine ze chrámu ven, z bran, úponky své šine dálí do všech stran. Ohlédni se kolem, v trudy chvil a dní chytají se stvolem květy smuteční réva mák, réva mák. 14