ŽLUTÉ KVÍTÍ.

František Serafínský Procházka

ŽLUTÉ KVITÍKVÍTÍ.
Na hradčanských dvorech v tichém osiření trpělivá tráva roste přes kamení, travička, tráva trpělivá, travička zádumčivá. 35 Větry nad ní letí, slunce na ni svítí, rozkvítá z té trávy samé žluté kvítí. Žlutšího není v širém kraji, slzy je zalívají. Utrhni si jedno, zabolí tě srdce, utrhni si druhé, bude pálit v ruce, utrhni třetí, z jeho stvolu krev tiše skrápne dolů. Na hradčanských dvorech tiše chodí kdosi, kvítí otrhává, kytičky si nosí, sto let je sbírá po kamení, kvítečkům konce není. 36

Kniha Hradčanské písničky (1903)
Autor František Serafínský Procházka