II. CESTY.

II.
CESTY.
Vyšel jsem do světa, sto cest bylo, ještě mi k dojití nestačilo. U jedné pěšiny klíčí pšenka, se mnou ji sívala má panenka. 11 U druhé pěšiny zoráno je, a co tam vyroste, není moje. U třetí pěšiny záře skvělá, mez to tam měsíčkem hoří celá. Ta čtvrtá pěšina kamenitá, a z páté bláto mi za krk lítá. A tak se cesty mé proplétají, ta radost, ta žalost vždy mi dají. Tam něco usychá, zde zas puká, a ejhle, u každé boží muka. 12 Zbělená dívá se v čtyři strany, na hoře křížek v bok naviklaný. A ještě něco víc taky tu je: nad hlavou skřivan mi vyzpěvuje. 13