XXVIII. CHUDÁ LÁSKA.

František Serafínský Procházka

XXVIII.
CHUDÁ LÁSKA.

Nebudu vám jetel kosit, nebudu, když budete tuze prosit, pryč pudu. Nebudu vám zaorávat, nesmí večer se mnou stávat na okamžení mé potěšení. 69 Nebudu vám řezat sečku ani víc, lehnu sobě na kopečku jakby nic. Nebudu se starat o ně, o ty čtyry vrané koně, pokad mým není mé potěšení. Rozmaryje roste tady zelená, i chudému z boží rady souzená. Černé oči, otočte se, černé oči, vyplačte se na rozloučení, mé potěšení! Až já pudu jetel kosit za hory, budou vás ty oči prosit na vzdory, 70 ty mne budou vyprovázet a vám budou taky scházet poctivé ruce a věrné srdce. 71