JE JASNO...

František Serafínský Procházka

Je jasno, již se rozednilo, zpěv jarní zvučí ze snětí, nežli však bude květem bílo, je dlužno ještě trpěti. Hmyz možná ještě vzletí v mraku, a křik se ozve havraní – Buď ostražitých, bratře, zraků a nedbej, když tě poraní. Pod masky hleď, jak v černé sluji tam planou oči zelené, nevěř jim, bledou zradu kují, a hruď měj jako z kamene. Zlákat se nedej do ulice, kde šalba křiků vyráží, jak Psohlavec buď na vyhlídce tu s věrností svou na stráži. Je jasno, již se rozednilo z půlnoční černé hodiny, nežli však bude květem bílo, čas vyzkouší své hrdiny.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

439. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  2. PODZIMNÍ HONY (Antonín Sova)
  3. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  4. SCHLEMIHL. (Viktor Dyk)
  5. Starostí, trudu pot na skráni, (Josef Holý)
  6. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  7. Českému lidu. (Otakar Mokrý)
  8. LASIČKA (Jiří Mahen)
  9. báseň bez názvu (Viktor Dyk)
  10. Ballada o jeseni. (Jaroslav Vrchlický)