KRYSY.
Občane, postůj, když se ptáš
a hlavou k hlavě potřásáš.
Je tu tam ještě v koutech puchu,
je tu tam ještě málo vzduchu,
a v sálech pod starou podlahou
to ještě habsburské krysy jsou.
Máš kostrbaté ulice
a dynastické tradice,
v komorách, spížích ještě plíseň,
pištěním přerývanou píseň:
to v sálech pod starou podlahou
ještě ty habsburské krysy jsou.
Kolkolem, všude k pomezí
s pastmi se přičiň, železy,
zotvírej okna, nasyp jedů
na starých hříchů starou bědu,
když v sálech pod starou podlahou
ještě ty habsburské krysy jsou.
69
Hospodář bdělý v domě svém
každý pak zmládle okřejem,
okna se lesknou v slunném plání,
a v srdcích jarní radování,
když v sálech pod starou podlahou
habsburské krysy již mrtvy jsou.
70