XX. Franta.

František Serafínský Procházka

XX.
Franta.
Potkal Franta muzikanta: Muzikante, kampak jdeš, zda-li pak ty pod okýnkem mé panence zahraješ? Je-li sklínka u okýnka, zahraju já ještě rád, zaplatíš-li, a panenka přijde-li mi děkovat. Dal hrát Franta furianta, táta s mámou tancuje, muzikant si sliní pysky, panna sobě libuje. 45 Nedbal Franta furianta, do komůrky vklouzl hned, utrhl tam na růžičce za okénkem jeden květ. Pojď, panenko, pod okénko, muzikant chce odměnu. – Ale máma zle se katí: už ho, čerta, zaženu! Bylo hráno, nedohráno, Franta humny utíká: Pánbůh zaplať, muzikante, byla pěkná muzika. – 46

Kniha Novější písničky (1899)
Autor František Serafínský Procházka