OSUD
Do větrů žití všedního
já nesu kahan umělce.
A se všech stran jej lidé zhášejí,
že nestačím jej chránit dlaněmi.
A nucen jsem meč třímat pravicí,
pod paždím svírat kalich, matriky,
a světlo moje větrem blikotá!
Kdo chápe moje těžké poslání?
Lhostejnost vpravo, vlevo barbarství,
zezadu nízkost, zpředu nenávist!
Kdo chápe osud kněze – umělce?
49