JE JASNO

František Serafínský Procházka

JE JASNO
Je jasno, již se rozednilo, zpěv jarní zvučí se snětí, nežli však bude květem bílo, je dlužno ještě trpěti. Hmyz možná ještě vzletí v mraku, a křik se ozve havraní – Buď ostražitých, bratře, zraků a nedbej, když tě poraní. Pod masky hleď, jak v černé sluji tam planou oči zelené, nevěř jim, bledou zradu kují, a hruď měj jako z kamene. Zlákat se nedej do ulice, kde šalba křiků vyráží, jak Psohlavec buď na vyhlídce tu s věrností svou na stráži. Je jasno, již se rozednilo z půlnoční černé hodiny, nežli však bude květem bílo, čas vyzkouší své hrdiny. 54