KOPRETINY.

František Serafínský Procházka

KOPRETINY.
Napadalo hvězd včera stříbrně na trouchnivý klest, svítí na drně, zlaté oči otvírají, s vánkem sobě tiše hrají na lukách, kol cest. Nevěstou je Zem v bílém krajkoví, Slunce ženichem přes den červnový. Družičkou-li chceš jim býti, natrhej cudného kvítí a též hostům všem. Pod zelený buk v plesu za chvíli přichvějí se z luk všichni motýli, z pohádkových lesa hlubin, z kadeřavých plavých dubin, zazní hudby zvuk. 28 V zlatém jasu rej začne kolkolem, ke Sluníčku spěj zkvetlým pádolem, nikdo líp tě nepohostí, do krásy a do radosti zlíbat se jím dej. 29

Kniha Vinobraní (1911)
Autor František Serafínský Procházka