O ŽENSKÉM SRDCI.

František Serafínský Procházka

Drahocenný nástroj, plný klapek, plný eroticky bouřných strun, co již ód naň poetův svět napek, než jej pozved na královský trůn. Tu jak housle zpívá melodicky, které slepil slavný Amati, umným prstům poddává se vždycky, virtuos jež stiská vlasatý. Jindy fletnou třpytné trylky roní v harmonicky sladké stupničky, nebo cymbálem zas skočnou zvoní pod úderem svižné paličky. Kytarou je, harfou, klarinetem, okarinou, zvonkem, citerou, vytryskuje pod umělce retem plnou zvuků svojich nádherou. Dech a prsty, jimžto není roveň, žádá ovšem v ňader ovále, a co k tomu patří, nezapomeň, v hedvábném vždy mít je futrále.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

basa, klarinet, housle, cimbál, smyčec, muzika, bas, šumař, hudec, nota

43. báseň z celkových 273

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Po plesu. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Zvuky hudební. (Karel Alois Vinařický)
  3. Kamarádi. (Emanuel Miřiovský)
  4. NÁSTROJE. (Jaroslav Vrchlický)
  5. báseň bez názvu (Ladislav Quis)
  6. PRAVDY (František Gellner)
  7. PACHITA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Před táborem. (Karel Marie Drahotín Villani)
  9. Z dílny. (Matěj Anastazia Šimáček)
  10. MOROUSNÍ PÍSEŇ. (František Serafínský Procházka)