O ŽENSKÉM SRDCI.

František Serafínský Procházka

O ŽENSKÉM SRDCI.
Drahocenný nástroj, plný klapek, plný eroticky bouřných strun, co již ód naň poetův svět napek, než jej pozved na královský trůn. Tu jak housle zpívá melodicky, které slepil slavný Amati, umným prstům poddává se vždycky, virtuos jež stiská vlasatý. Jindy fletnou třpytné trylky roní v harmonicky sladké stupničky, nebo cymbálem zas skočnou zvoní pod úderem svižné paličky. Kytarou je, harfou, klarinetem, okarinou, zvonkem, citerou, vytryskuje pod umělce retem plnou zvuků svojich nádherou. Dech a prsty, jimžto není roveň, žádá ovšem v ňader ovále, a co k tomu patří, nezapomeň, v hedvábném vždy mít je futrále. 14