O ŽENSKÉM SRDCI.

František Serafínský Procházka

O ŽENSKÉM SRDCI.
Drahocenný nástroj, plný klapek, plný eroticky bouřných strun, co již ód naň poetův svět napek, než jej pozved na královský trůn. Tu jak housle zpívá melodicky, které slepil slavný Amati, umným prstům poddává se vždycky, virtuos jež stiská vlasatý. Jindy flétnou třpytné trylky roní v harmonicky sladké stupničky, nebo cimbálem zas skočnou zvoní pod úderem Svižné paličky. Kytarou je, klarinetem novým, okarinou, harfou, citerou, vytryskuje pod rtem umělcovým akordů svých plnou nádherou. 167 Dech a prsty, jimžto není roven, žádá ovšem v ňader ovále, a co k tomu patří, nezapomeň v hedvábném vždy mít je futrále. 168