PÍSEŇ ČMELA.

František Serafínský Procházka

Pít, líbat, dokud hoří slunce, a dokud květy voní z luk, a něžně jejich ke korunce svých písní lásky nosit zvuk. Pít, líbat stále plným retem, dřív nežli na to pozdě je, dokavad růže kyne květem a pohárem květ šalvěje. Pít, líbat všecky krásky skromné i sněženky i bledule, hned jak si zlaté oči promne sedmikrás hejno ztrnulé. Dnes růži k ňadrům slétnout směle a unylou se touhou chvít a na odletu stejně vřele se u hluchavek zastavit. A zítra zladit píseň svoji zas k ouškům lechy modravým a fialám, jež skromny stojí, své lásky zapět lačný rým. I bába žlutá zachvěje se, ač k touze své se nepřizná: hle, svými čepci slastí třese v mém náručí mdlá divizna. A když je dohrána již role, a nelze říci: ber, kde ber, tu vyhledám si ptačí vole, nás čmelů smrtný revolver.

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

324. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V ČERVÁNCÍCH (Alfons Breska)
  2. Červánky. (Alfons Breska)
  3. V. Spějí luhem poutníci (Jaroslav Vrchlický)
  4. LÁSKA. (Adolf Heyduk)
  5. PETRKLÍČE. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Ekloga. IV. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Nevěrné jaro. (Alois Škampa)
  9. JITRO V LESE (Antonín Klášterský)
  10. JARNÍ MLHY. (František Kvapil)