ČESKÁ LEGENDA

František Serafínský Procházka

Když Pánbůh na začátku z ničeho stvořil svět, už tenkráte země česká v něm byla rajský květ. A hned z tří ďáblů lačných ji každý chtěl by rád, i počali o ni v kostky si na pařezu hrát. A že se utkal trojlist největších šibalů, jen vzájemně šidili se, a hra šla pomalu. Až posléz popadli se, kdo s koho, hryz a škráb, sta tisíce let se rvali, a nikdo neosláb. Tak zbyla Pánu Bohu ta sladká česká zem, květ nejkrasší jeho díla, královský diadem. A chceš-li, můžeš slyšet, jak chví to vrchem hrud: to pekelníci dál marně tam rvou se doposud.

Patří do shluku

husa, slípka, husička, slepice, kuře, kohout, kurník, housátko, kachna, kuřátko

233. báseň z celkových 425

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 517. Při prahu hned přišlo mnohé ptáčky (Jan Kollár)
  2. None (Antal Stašek)
  3. EVA CIKÁNKA (Josef Jakubec)
  4. XX. (Viktor Dyk)
  5. VII. Je mnoho lidí ve světě (Jaroslav Martinec)
  6. CHUŤ (Jan Neruda)
  7. 136. K dnešním Vašim jmeninám (Eduard Just)
  8. Něco za něco. (Adolf Heyduk)
  9. HANÁCKÝ ŽIŽKA. (František Odvalil)
  10. FR. S. PROCHÁZKA. (Antonín Klášterský)