Kraj v Půlčechách je rovný úrodný pln žita(J6f)
a pšenice jež jako dukáty se žlutí(J6f)
jimiž se platí zem Tam ves je na půl skryta(J6f)
ve hlavách stromů které květy s listím sypou(J6f)
na šedé její střechy ploty na sesutí(J6f)
a přede vsí je suchý břeh se starou lipou(J6f)
kde po práci se večer mládež ráda schází(J6f)
kam s hodů hostitel vždy hosta vyprovází(J6f)
V ten čas kdy k severu zas čápi letí v kraji(J6f)
a přinášejí svačinu těm co jsou v poli(J6f)
již poslední snop žita ve vsi mlátívají(J6f)
v hlučném tepotu jejž slyšeť po okolí(J6f)
kdy pravidelně rána v taktu k ráně padá(J6f)
tím šesticepým tepem mlatec písně skládá(J6f)
jež sladí práce trud a ohýbají ruce(J6f)
jak nohy při tanci se řídí podle hudce(J6f)
Tam v statku prostřed vsi jsou otevřeny vrátně(J6f)
a na humně cep k cepu bouchna v stranu lehne(J6f)
a opět vzletne k patru dotkne se ho chvatně(J6f)
by stihl opět druha v žlutou slámu šlehne(J6f)
tak v hybu vlnitém jak mnohořečná ústa(J6f)
jak hbité jazyky se předhánějí cepy(J6f)
a s nimi o závod jdou řeči žerty klepy(J6f)
pod cepy ale zrna vystřikují hustá(J6f)
Teď první mlatec cep svůj vězeť nechal dole(J6f)
hned druhý dopadl a poslední jenž právě(J6f)
se patra dotkl sletěl poslední jsa v řeči(J6f)
Tu čeleď stranu obrací a ke stodole(J6f)
se blíží drůbež vrabci zrnka zobou v trávě(J6f)
a rozprchnou se hned jak slechnou kroky něčí(J6f)
Tu ejhle ze síně se blíží hospodyně(J6f)
a v koši chleba jim a tvaroh k němu nese(J6f)
i sedla na žito a zasedla hrsť velkou(J6f)
všem mlatcům rozdala Z nich každý pak se čině(J6f)
do kůrky kousá myslí na cep podepře se(J6f)
jak hlad svůj měřil by tou jeho délkou(J5f)
Nu zaplať pán bůh selko na stokráte více(J6f)
ret utírajíc řekla dělnice pak jiná(J6f)
Již ani dvakrát víc Kam dala by to selka(J6f)
Však nemá dcer a jaká čáka na dědice(J6f)
když darmo posílá za nevěstami syna(J6f)
jeť vybíračný on a k dívkám liška velká(J6f)
Tu Jáchym čeledín jenž právě zajel v krajíc(J6f)
svým nožem zahnutým jejž Slovák mu kdys prodal(J6f)
a sousto na vše strany obrátiv než podal(J6f)
je usměvavým ústům jež se upejpajíc(J6f)
je lapla do zubů neb jinou měla práci(J6f)
on posunkuje rukou k té co domluvila(J6f)
tak prohodil Hle jak se zamlouvá jeť vdovou(J6f)
Jen nadcházejte mu Ta odsekla však rádci(J6f)
Nu bože na moutě Jen suknici míť novou(J6f)
však nejsem ledacos Mám za barákem pole(J6f)
půl vsi že na nich oře já tam sbírám klasy(J6f)
mám doma čtyři stěny škoda že jsou holé(J6f)
v plotu kopu tyček na hlavě mám vlasy(J6f)
a na drůbeži pírek nikdo nesečte mi(J6f)
A co prý největší je štěstí na té zemi(J6f)
až chvála bohu toho mám půl tuctu dětí(J6f)
Tu všichni smáli se i selka zasmála se(J6f)
a Jáchym oráč žertem prohodil k ní zase(J6f)
Což Bětuna Ta může si naň pomýšleti(J6f)
A víte komínem proč pouštěť teplo může(J6f)
Nu sedlák dříví koupí Bětuna však zkrátka(J6f)
si dojde v les kdy libo jako do dřevníka(J6f)
ač za to zasvrbí ji třeba někdy kůže(J6f)
Pak příbuzné má a krev není syrovátka(J6f)
však zvou ji ve vsi teto a všem svatým tyká(J6f)
Zas všichni smáli se a po očku vždy vzhledli(J6f)
co hospodyně říká a dál chleba jedli(J6f)
V tom z maštale však vyhybla se napřed hlava(J6f)
tak plna černých kudrn jako smrček jehlí(J6f)
a tvrdé čelo ostrý nos však ústa smavá(J6f)
jak podle vzoru v kámen ladně vytesaná(J6f)
Však nejdřív zraky znáť z nichž ohníky dva šlehly(J6f)
div nezapálí stodolu v niž dopadaly(J6f)
Byl Jaroš to byl mladý Vejvodič teď stana(J6f)
se žbírkem v ruce koníky jím hřebelcoval(J6f)
tak děl Hle motovidlo jak si věchet chválí(J6f)
I ušklíbnuv se honem v maštali se schoval(J6f)
Než mohla Bětuna svou spustiť litanii(J6f)
cos všechny vytrhlo psi ze vrat v náves vyjí(J6f)
a mlatci vzhlížejí kdo odkud kolem kráčí(J6f)
I uviděli hosti k smíchu byli k pláči(J6f)
hle tam kde prach se zdvíhá divní hosté jedou(J6f)
Vůz černohlávků pln již vykukují vzhůru(J6f)
a jiskříce se tisknou v košatinu šedou(J6f)
jak z košíku jejž selka na trh v město nese(J6f)
ven vystrkuje hlavy drobné plémě kurů(J6f)
A za vozem jde koník s hlavou nakloněnou(J6f)
je kosť a kůže belhá a jak ožene se(J6f)
svým chvostem dlouhým vzkřikne něco vždycky(J5f)
co visí koni s boků obaleno plenou(J6f)
po obou stranách drobný rod to lidský(J5f)
dvě černá děcka sbalená a každé hryže(J6f)
si z ručky jablko jež sotva držíc křoupá(J6f)
I křikne vždy kdy koník mrskne chvostem(J5f)
A nepřistoupí na křik žádná matka blíže(J6f)
však karavana černá dále do vsi stoupá(J6f)
co lidu zástup již se dívá tmavým hostem(J6f)
a s láním vítal je kdo vyběhl ven z dvora(J6f)
před dům se postaviv a přístup do vrat bráně(J6f)
cikánkám pochvatným z nichž každá měla tvora(J6f)
malého na zádech a přes něj chudou kytli(J6f)
a v skutku podobna jsouc ve svém spěchu vráně(J6f)
jež křídla černá vzedme k poletu jen hravě(J6f)
spíš běžíc po zemi tak ty kde co by chytly(J6f)
hledíce kolem chvátaly a přes příkopy(J6f)
i ploty v před až u domu je zhurta stavě(J6f)
sám hospodář neb čeleď hnala rozdurděná(J6f)
Však cikánky již z cesty hlučný povyk tropí(J6f)
a žebroní Jen vy nám pantatínku drahý(J6f)
k vám nebraňte Jen trochu tatínku náš sena(J6f)
tam pro koníčka Táto Kousek chleba dejte(J6f)
zas nadělí vám pán bůh aby vaše prahy(J6f)
smrť nepřekročila ni člověk zlý ni nouze(J6f)
Nu pro to zdraví vaše Požehnání sejte(J6f)
a hojně se vám zrodí tatíku můj milý(J6f)
Tak kroky na sáh vedly řeči na dva dlouze(J6f)
rty hýbajíce zručně všude žebronily(J6f)
až k statku Vejvodiče jenž byl ve vsi středu(J6f)
a napřed zahrádku měl dubová též vrata(J6f)
jež na pilířích velkých byla zavěšena(J6f)
pilíře kamenné a staré ku pohledu(J6f)
i šedé dílem byly sochařského dláta(J6f)
neb nejvýš dvojice psů byla natažena(J6f)
dovedně tesaných z nichž oba vzhůru hlavy(J6f)
sluch i zor napjatý jak strážci domu praví(J6f)
v dál větřili ač oba pokryti již mechem(J6f)
Sem podél plotů blížil se již s velkým spěchem(J6f)
po návsi prachem zástup hlučný divný pestrý(J6f)
Šli tmaví mužové psy chutě odháněli(J6f)
již koně kousali do vetchých jeho nohou(J6f)
co zatím po dvorech se hnaly černé sestry(J6f)
šat svrchní přes rámě v něm děcka rance měly(J6f)
a prosby dotěrné i kletbu tajně mnohou(J6f)
z úst šlouce za vrata a v okna vzhlížejíce(J6f)
I došly k statku Vejvodičů Přede vraty(J6f)
stál čeledín cep v ruce když tu k němu blízko(J6f)
se žena přihnala tak smědé měla líce(J6f)
jak socha bronzová na krku plíšek zlatý(J6f)
a zrakem jiskřilo to černé cikanisko(J6f)
jak ukradlo by slunci Vyhrnula pysky(J6f)
jak třešní zbarvené i ukázala zuby(J6f)
jak bílé oblázky když voda přes ně běží(J6f)
ne voda řeči však máť jazyk jak had slizký(J6f)
a mrštný bodavý div nevyběhne z huby(J6f)
Stál Jáchym čeledín a vzkřikl věru stěží(J6f)
ty oči blýskavé když zabodly se v něho(J6f)
Hej selko drůbež zavřete hned nechte všeho(J6f)
Jdou vlaštovičky Vzkřikl a v smích dal se hrubý(J6f)
výš povytáhnuv koženky a beranici(J6f)
dál šinuv do týlu že zachytla se v letu(J6f)
jen v rusých kadeřích Však dívka bílé zuby(J6f)
tak vycenila naň jak krásná zvěř a v líci(J6f)
jež byla černá vlas jak pásky ze sametu(J6f)
jí spadl v prouhách střásla jej tak vedouc řeči(J6f)
Nu zlolajný Křič křič Máš hrdlo notné(J5f)
By kříž tě hodně bolel ruce při mlácení(J6f)
Pusť mužíčku pusť Hle jak polívka ti svědčí(J6f)
však já ti udělám že hrdlo tobě zkrotne(J6f)
Dál od cikánky patu odšoupnuv on vece(J6f)
Hle obludu Ty drzá hleď ať potkáš brzy(J6f)
kůl první v plotě pozor ať tě nepřeměří(J6f)
však viklá se Jsi z čertovy mi ptáček klece(J6f)
a uleť dřív než přiletí co rádo mrzí(J6f)
neb čertu dušička cikánům blázen věří(J6f)
Však cikánka tak divoce naň zrakem blýskla(J6f)
tak blízko stanuvši že dostal husí kůži(J6f)
a na krok od něho přec k pilíři jej tiskla(J6f)
ač netkla se ho ani Dřív pak než se vzmuží(J6f)
zas ona začala Huj pěkný mládenečku(J6f)
huj páchneš valachy Jdi hřebekovat vranky(J6f)
Však vyložím ti chceš li podej mi jen ruku(J6f)
kdo ukradl vám ondy brambor plnou bečku(J6f)
i jaké budeš míť a měl jsi radovánky(J6f)
Tak prořekla a mlatci zasmáli se v hluku(J6f)
co stáli tady Všichni jemu domlouvali(J6f)
A dej si Jáchyme dej podšívko ty jedna(J6f)
dej si jí hádať přec co asi hádať bude(J6f)
Cep složil s ramenou jejž druzí k sobě vzali(J6f)
zpět nohu pošoupnuv a ruku velkou zvedna(J6f)
vstříc cikánce jež rety ohrnula rudé(J6f)
co druzí dychtivě v smích nastrojili líce(J6f)
by propukl jak udá se a hlavu k předu(J6f)
naň zírali on Jáchym škubnul rukou zpátky(J6f)
jak od ohně Tu smáli se hned řáholíce(J6f)
co dívali se kol A znovu zkoušel vědu(J6f)
svou ruku předložiť pobouzen od čeládky(J6f)
však po všech kolem kroutil z podobrví zrakem(J6f)
a váhal zas i smál se Černá prorokyně(J6f)
však zkoumala již pilně v tahu všelijakém(J6f)
rýh sledy na ruce A byla jeho ruka(J6f)
jak vráskovitý list rýh jako na křovině(J6f)
je proutí rozmaríny jako kůra puká(J6f)
na starém stromu ač zas počíná již kvésti(J6f)
A jsou li proutky to z nichž pokvete mu štěstí(J6f)
tož dal mu pán bůh hojně na té zemi(J5f)
však jsou li cestami po nichž má k němu jíti(J6f)
tož jistě zabloudí než vyplete se všemi(J6f)
V těch osud lovila cikánka jako v síti(J6f)
Tu čára přes čáru a tu se rozbíhají(J6f)
to jako cesty jsou po nichž se chodí v kraji(J6f)
Nu aby pán bůh ti dal milosť čtu já tady(J6f)
že budeš dávať do úst a mříť při tom hlady(J6f)
A přijdou vrtochy jak mouchy do tvé hlavy(J6f)
a jako jsi se smál pláč spustíš usedavý(J6f)
a za stodolou za humny se často stavíš(J6f)
na hrušku hlavu podepřeš a zmokříš kůru(J6f)
Nic hochu nespomůže smutku nezastavíš(J6f)
leč zabiješ li v půlnoc na svém těle můru(J6f)
Hned zabiju ji Vzkřikl čeledín a zdvihnul(J6f)
tu ruku do výše v níž zlý mu osud četla(J6f)
v tom bystrý její zrak tak v očích se mu mihnul(J6f)
jak z mraků blesk že zadržel dlaň maní(J5f)
tak napřaženou výš a zubů řada světlá(J6f)
se vycenila naň smích slyšel od ní ryčný(J6f)
i kolem smáli se Tož rozdurdil se na ni(J6f)
svou ruku nechal spadnouť hřmotnou ruku pádnou(J6f)
a v mžiku obličej ten její chytrý sličný(J6f)
jak krásná nádoba v níž nesouc vodu chladnou(J6f)
o kámen dívka rozbila hned v samé vrásky(J6f)
se rozběhl a zuby bílé na oblázky(J6f)
se změnily jež v závod s jazykem se tlukou(J6f)
I hlasně lála prchajíc Však Jáchym bledna(J6f)
stál nehnutě pak pomáhal si k slovu rukou(J6f)
a zakoktal Ta černá Poludnice jedna(J6f)
snad udělala mi z mlatců ti se smáli(J6f)
a řekli druzí Udělala Se záhrobně(J6f)
pak stará paní máma shlížejíc sem z dáli(J6f)
a držíc slípku krotkou ochočenou(J5f)
jíž Sedla říkává a přežvykujíc drobně(J6f)
cos v ústech válela tak bradou třesouc křikla(J6f)
Pojď hochu pojď ať pokropím tě posvěcenou(J6f)
On odprosil se však neb úctě byla zvyklá(J6f)
ode všech na statku I prosím paní mámo naše(J7f)
i škoda na černé je svatého Já myslím(J6f)
že zaženu to bramborou s nákyslým(J5f)
jen přimluvte se za nás ať je dobrá kaše(J6f)
I zasmáli se mu a přisvědčili mlatci(J6f)
cep každý opět jal by pospíšili s prací(J6f)
Jen hospodář vzal klobouk a zamířil do vsi(J6f)
kam jiní sousedé se také zvolna trousí(J6f)
Stál přes dvě stavení jen dvorec s velkým statkem(J6f)
kam Vejvodič se bral spěch maje důležitý(J6f)
neb vryla se mu vráska v obličeji hladkém(J6f)
i tučném oholeném a těch zraků svity(J6f)
cos věštily jak blesky bouři věštívají(J6f)
Šel podél plotů každý stromek převyšuje(J6f)
a rovně rostlý tak jak dřevo topolové(J6f)
Teď potkal souseda hned ruce sobě dají(J6f)
a ukazují k tlupě jež se cestou snuje(J6f)
tam zrovna míříc do vrat kam i sousedové(J6f)
A vráteň vrzla do kořán se otvírajíc(J6f)
z ní zaštěkali psi a zakejhaly husy(J6f)
a z telat stáda jedno do vrat zabečelo(J6f)
však prutem zeleným je zahnal chlapec rusý(J6f)
jenž při ústech si držel namazaný krajíc(J6f)
Ten spatřiv cikány jimž do dvora se chtělo(J6f)
co síly v těle měl hned mrštil v obě vrátně(J6f)
a ty se zavřely Sám posel od úřadu(J6f)
jenž černou tlupu vedl dvířkami všel v statek(J6f)
a za ním sousedé již sbíhali se chvatně(J6f)
by v hromadu se sešli dali sobě radu(J6f)
Co cikáňata venku bita od svých matek(J6f)
o překot vřeštila a ženské hubovaly(J6f)
však muži pohodlně v trávě rozloženi(J6f)
si z dýmek bafčili tam v radění se dali(J6f)
a stále křičeli My chceme vysvětlení(J6f)
A rychtář poslu z města jenž vykládal spisy(J6f)
z té brašny veliké jež po straně mu visí(J6f)
tak domlouval se ptaje Co nám přivádíte(J6f)
ty lidi černější než zem co s nimi tady(J6f)
Tu poselák si rukou po vouse jel s brady(J6f)
jenž mu v dvě strany visí řekl tak Nu víte(J6f)
tu máte černé na bílém a kdy by bylo(J6f)
snad bílé na černém buď máslo na krajíci(J6f)
dám do brašny už jdu a mé tvé nesmím říci(J6f)
Však pane starosto teď by mi neškodilo(J6f)
má žena vám dá duši za chlebíček z venku(J6f)
a děti zrovna tak když jabko někdy nesu(J6f)
Však chvála pánu bohu máte letos pšenku(J6f)
Tak zde jsou lejstra tady to tak psáno stojí(J6f)
ti cikáni že snesli do Brandejských lesů(J6f)
půl kopy drůbeže kol z vesnic a dva vepře(J6f)
jež z Lužan chalupník si od podzima hlídal(J6f)
I nařizuje úřad by je obec slavná(J6f)
ku práci držela má trestať kdo se vzepře(J6f)
Že všichni přísluší sem do obce již z dávna(J6f)
kdy prvně úřady se ptaly kdo kde doma(J6f)
Nu zrodili se vám tu a již jsou to vaši(J6f)
teď vás jich nezbaví ni kouzlem bába chromá(J6f)
ni ďábel rohatý jich z obce nevyplaší(J6f)
I vyplaší děl starosta Jen vy jich zpátky(J6f)
nám nevoďte my proces uděláme krátký(J6f)
pryč vyženem je vždy však jsou tu zase v týdnu(J6f)
Tu vážně poselák se nafouknul a řekl(J6f)
Nu vidím pánové já dokud nepřihlídnu(J6f)
jich že se nezbavíte Počkejte Tu smekl(J6f)
a péro cídil na čapce Nu uvidíme(J6f)
Však dále nemluvil neb před ním velký pecen(J6f)
se octnul Nedbaje zda křížkem už je svěcen(J6f)
hned zajel nožem v něj a říznul v čáře přímé(J6f)
až padnul odkrojek že chvála pánu bohu(J6f)
by po práci měl drvoštěp dost z něho půlku(J6f)
Pak v skrojku důlek vyříznul a do tvarohu(J6f)
si nabral lzicí dvakrát uložil jej v důlku(J6f)
a přikryl výkrojkem zas do brašny chléb vložil(J6f)
a ještě krajíček si namazal a požil(J6f)
Pak povstav k odchodu tak činil konec řeči(J6f)
My pomoci vám nemůžeme sousedové(J6f)
tak chtějí to už míti paragrafy nové(J6f)
ač máte s nimi kříž To mou už bude péči(J6f)
Tož pěkně děkoval dluh čině pánu bohu(J6f)
a hodiv brašnu v bok již za dveřmi měl nohu(J6f)
a kolem oken již se kmitl věštec práva(J6f)
jen ještě selce přál by hodně byla zdráva(J6f)
Tu sousedé zas vespol raditi se jali(J6f)
co s cikány by konečně přec započali(J6f)
by na vždy měli je již pro budoucnosť s krku(J6f)
a nemusili stále platiť od postrků(J6f)
Řeč jako rozprávka zas tak se uradili(J6f)
by přes noc cikáni kdes pod dohlídkou byli(J6f)
a zítra inu zítra teprv s nimi začnou(J6f)
By zatím ve vsi nekradli tož aby se jim(J6f)
chléb dodal starý třeba tvrdý okoralý(J6f)
jen co by stišili tu chasu bídnou lačnou(J6f)
tu čeládku i koňům vychrtlým též jejím(J6f)
kus sena řezanky by sousedové dali(J6f)
Tak uradili se a přes noc by je hlídal(J6f)
že nebyl ve vsi nad něj Podhola má času(J6f)
a silou svou je často přiměl do úžasu(J6f)
Ať někdo se mu přidá by ho v hlídce střídal(J6f)
A na tom zůstali hned k pastoušce se dali(J6f)
by na Podholu si hned k službám zavolali(J6f)
Tam právě Podhola teď holoubata učí(J6f)
se v budník navraceť Byl na hřebeně chaty(J6f)
jež v střechu díry má a laty na záplaty(J6f)
vše z došků kalenců svých pánů o nic chudší(J6f)
Tam hřeben obkročiv jak na koně si sedl(J6f)
na ty co po vsi šli se ani neohledl(J6f)
jen vzhůru patře kamsi bílým šatem mával(J6f)
v tu stranu do nebe zkud vraceli se v zmatku(J6f)
bělostní holoubci zpět v svoji zemskou chatku(J6f)
když v modrém prostoru kam první hnal je nával(J6f)
svých sester dušiček snad nenašli tu v stesku(J6f)
z té modré propasti zpět letí třepotavě(J6f)
Však ještě jedenkrát se vznesou v ponebesku(J6f)
jak chmýří ve vánku a plni jasu síly(J6f)
vzduch pijí s paprsky až závrať v jejich hlavě(J6f)
je svrhla nad střechu kde krmitel je hlídal(J6f)
a líce nadýmal jak zrovna v světa díly(J6f)
by větry vyslať chtěl teď hvizdot mocný vydal(J6f)
jímž ke krmení dvakrát svolá je vždy za dne(J6f)
A hejno s křídelci již různo zčeřenými(J6f)
z nichž pírka létají teď na dvůr rázem padne(J6f)
kde zatím z ošatky jim Jaroš zrní hází(J6f)
syn Vejvodičův dobrý veselý a mladý(J6f)
Tož padli holoubci jak nový snížek všady(J6f)
v zem zobci ťukali až na ošatku vzletli(J6f)
a Jaroš mluvil k nim a volal do zahrádky(J6f)
přes plůtek z otýpek a srovnaného chvojí(J6f)
skrz které protékal a kloktal pramen světlý(J6f)
tam jabloň košatá se přes plot chýlí zpátky(J6f)
jak dívky na slůvko když s milým u vrat stojí(J6f)
a visí s jabloně sněť košatá v ní ptáčků(J6f)
tož ptáčků sýkorek co na stromě je listů(J6f)
Ti snítky sčítají jak v klítce hopkujíce(J6f)
po větvičkách V té zeleni hle šněrovačku(J6f)
jak kvítek červenou a k tomu Jaroš místu(J6f)
zřel opět volaje ač neviděl tam líce(J6f)
k té šněrovačce rudé jaká líc k ní sluší(J6f)
ta byla ukryta v chumáči ratolestí(J6f)
a švitořila s ptáky hádala se s nimi(J6f)
V tom ruka panenská z těch listů mihla k nůši(J6f)
skrz chumáč větviček si na jev cestu klestí(J6f)
a drží jablíčko za štopku prsty svými(J6f)
tak rudé spanilé jak z lupenu teď zlíhlé(J6f)
a nechá spadnouť v nůšku je ze žlutých proutků(J6f)
Hned za ním shýblo se však tělo dívčí štíhlé(J6f)
a nad to jablíčko jak schválně obložena(J6f)
kol listem zeleným líc oku na pochoutku(J6f)
a srdci pro touhu se náhle objevila(J6f)
A sotva zjevila se červená jí plena(J6f)
na větvích uvízla a hned se hlava skryla(J6f)
Však Jaroš volal Pohleď jak se vydařili(J6f)
Hleď Evo holoubek co je ti tolik milý(J6f)
mně do klobouku vlezl Zasmál se tak pravě(J6f)
však marně pátral zrakem po té pěkné hlavě(J6f)
jež v listí úkrytu zas bzučela jen cosi(J6f)
Tož hleděl dál si ptáků ti však rázem jedním(J6f)
jak rukami by zatleskali vzletli prudce(J6f)
u volný vzduch jenž ptáky syny své rád nosí(J6f)
i zakrouživše sedli domě na sousedním(J6f)
co Jaroš poslední hrsť drže ještě v ruce(J6f)
se díval vyjeven jak před ním dál se kulí(J6f)
jablíčko červené a z polou pěkně žluté(J6f)
tak čisté netknuté jak z kůry vyloupnuté(J6f)
a vnadné jako líc jež k polibku se špulí(J6f)
Však nesplašilo jablíčko ty ptáky bílé(J6f)
neb spatřil Jaroš zástup stoupati sem právě(J6f)
jenž s různým pokřikem se blížil k chatě chudé(J6f)
Tož Jaroš poskočil a již se k zemi chýle(J6f)
chtěl jabko zdvihnouti když jiná ruka v trávě(J6f)
již sáhla po něm ruka tmavá prsty rudé(J6f)
a vztyčiv se zří Jaroš cikánka jak snědá(J6f)
zakřoupla v jablko a jiné ještě hledá(J6f)
Hej Podholo Hej slyšte jářku holubáři(J6f)
Hle hle jak střecha spodem pod vámi se boří(J6f)
Lať praská ve vazbě je znáť již na ní stáří(J6f)
A hambalky li spadnou vás to šlaka moří(J6f)
Buďte přec moudrým jářku nedělejte škodu(J6f)
Dnes máme něco pro vás jsou tu Zalabáci(J6f)
a nechceme je přes noc pustiť na svobodu(J6f)
by nekradli nám Zítra chcem je míti k práci(J6f)
jak úřad nařídil Dnes budete je tedy(J6f)
za humny hlídati ty černé neposedy(J6f)
Jak chcete Slezte přec Tak vzhůru hlasy zněly(J6f)
však Podhola jen dál svým šátkem mával vzhůru(J6f)
duch jeho se zrakem snad zmizel do azuru(J6f)
kde bohu před oknem tlum ptáků běloskvělý(J6f)
křidélky třepotal Až sousedé kdy zdola(J6f)
prudčeji křičeli tvář obrátil k nim zpola(J6f)
a cosi zabručel a zas se díval k nebi(J6f)
Co najednou vám cikánů je zapotřebí(J6f)
Jen buďte hodně rádi prchnou li vám brzy(J6f)
A milí sousedé mne sloužiť vám už mrzí(J6f)
byt v pastoušce mám drahý za ty služby všecky(J6f)
Pes much se nenají jak já když louskám pecky(J6f)
Dnes nikam nepůjdu Tak domluvil a zase(J6f)
výš hlavu pozvednuv po širé nebes pláni(J6f)
své ptáky bělostné jak pastýř stádo pase(J6f)
Tu soused na souseda hledl udiveně(J6f)
a všichni mlčeli té divíce se změně(J6f)
Však plni nevole když kárati ho chtěli(J6f)
a vzhůru patřili už jeho neviděli(J6f)
neb obklopen byl celý jak zjev jiných světů(J6f)
bílými křidélci jak sám by do povzletu(J6f)
se chystal obr pták on však jen shýbal hlavu(J6f)
v šíř líce nadýmal a pískal po svém mravu(J6f)
Tam kde se lípa širší nahoře než dole(J6f)
nad cestou košatí a drobným třese listem(J6f)
se zvolna ubírá pan učitel sám v pole(J6f)
i ohlíží se k nebi po obzoru čistém(J6f)
jak čas by hádal dumá klobouk posmekává(J6f)
a čelo hladí rukou Jistě boha chválí(J6f)
a jeho slunečko čte moudrosť boží v trávě(J6f)
i v každé bylince jíž v duchu jméno dává(J6f)
Tak vykračoval zvolna když tam spatřil z dáli(J6f)
jak pod lipou si bafčí z krátké lulky právě(J6f)
jež od úst sahá k bradě jen hus pasouc hejno(J6f)
od Vejvodičů babička I kývnul hlavou(J6f)
však již ho spatřila též ona ustydla se(J6f)
a dýmku schovávala neb jí není stejno(J6f)
s kým ze vsi mluviť má by pověsť měla pravou(J6f)
Pan učitel však dvorně vybízí ji zase(J6f)
by dopřála si jen sám že si opět šňupne(J6f)
by v hlavě problesklo když zrak a mozek ztupne(J6f)
Vše dobrou stránku má děl učitel a snivě(J6f)
zrak v pravo v levo toče rozhlížel se v nivě(J6f)
jež v slunci leskla se a v takou dál se táhla(J6f)
jak boží plný klín jak štědrosť neobsáhlá(J6f)
Tam je kraj rovný jasný bez kopců a lesů(J6f)
že ze vsi viděť do vsi jde li od komínů(J6f)
kouř o hodech neb svatbě U volném pták plesu(J6f)
se rozletne v tom vzduchu čerstvém jako vínu(J6f)
i viděť jeho směr až padne pod oblohu(J6f)
Jen tu a tam že prostor na rovině dělí(J6f)
strom dřeva štíhlého a širokého listu(J6f)
neb žlutá kupa stojí vysokého stohu(J6f)
dle nich si pozdní poutník v obzor hledě stmělý(J6f)
cíl cesty měřívá ví o každém tom místu(J6f)
co pověsť vypráví Též tu a tam se krčí(J6f)
kus boru pořídku skrýš poslední všech bájek(J6f)
a duchů tajemných z nichž jedni tady zbyli(J6f)
ti ptáci ve vzduchu co hnízda mají v smrčí(J6f)
Však znají milenci též javorový hájek(J6f)
kde pod listem svou milou očekává milý(J6f)
V tom širém kraji rovném rozprostřeném valně(J6f)
kde nikdo netuší proud hluboký se valí(J6f)
tak tiše mocný sám jak obložený schválně(J6f)
kol křovinou že povrch zřídka zaleskne se(J6f)
kdes pod obzorem Teď tam výš se mlha nese(J6f)
blíž obzor schylujíc a pan učitel vece(J6f)
Nu babičko mha stoupá co říkáte času(J6f)
A jemu ona Říkám v červenci lez s pece(J6f)
Tak pane učiteli myslívám si vždycky(J6f)
že kukačky se nedočkám a zas již husy pasu(J7f)
ba někdy krátký dlouhý zas je život lidský(J6f)
A kolik let vám babičko I pán bůh to ví(J6f)
jenž za mne počítá dni hodiny i chvíle(J6f)
když dobytčí byl mor mně bylo sedmdesát(J6f)
jak dlouho od něho můj syn vám nejlíp poví(J6f)
tři tenkrát ztratil kravky straku a dvě bílé(J6f)
I budou hnedle mi z těch dřev již rakev tesat(J6f)
Můj starý nebožtík měl za humny co stojí(J6f)
ten topol starý rád nu víte člověk z mládí(J6f)
vždy trochu blouzní Bože měli jsme se rádi(J6f)
A co mi řeknete My pokud byli svoji(J6f)
ten topol stále zelený byl stále svěží(J6f)
a jak mi zemřel můj i co tu věčně trvá(J6f)
ten strom zda věříte již zvolna počal schnouti(J6f)
A já již chřadnu také co mi v hrobě leží(J6f)
syn musí mi dáť dělať truhlu z toho drva(J6f)
Tam za stavením hle má suché holé proutí(J6f)
Tak řekla stařenka a lulku v ústech majíc(J6f)
v zem prutem šlehala si snivě pohrávajíc(J6f)
Tu zas pan učitel Nu babičko tak plaše(J6f)
se nesmíte mít od nás uvidíte hnedle(J6f)
svá pravnoučata jářku Kdy pak svatba bude(J6f)
I kam pak Jaroušek Kam pak to dítě naše(J6f)
Nu nu je panečku chlap z něho jako jedle(J6f)
I pán bůh chraň My nedáme mu děvče chudé(J6f)
a bohatá proň roste Něco vyhledáme(J6f)
můj syn má leckde zámožné své známé(J5f)
Toť ovšem jiná dí pan učitel a šňupá(J6f)
svůj palec zvolna zdvihaje kde na hromádce(J6f)
prach vonný nesl šňupnuv si pak blaze supá(J6f)
a ruce složiv na hůl kterou vetkl v zemi(J6f)
tak rozmlouval I je to babičko má práce(J6f)
než rod se opatří Vy ovšem dobře máte(J6f)
že nevěstu mu zámožnou rod dobrý starý(J6f)
zas hledáte tak slušno vaše na stavení(J6f)
neb v knihách paměť je na plémě kolikáté(J6f)
a předky veliké již rozličnými sváry(J6f)
a času bouřemi své velké potratili jmění(J7f)
Však ve vsi ledacos též staří lidé vědí(J6f)
Nu vnuk váš po otcích když také ducha zdědí(J6f)
vždy bude zemanem a ve vsi prvním slouti(J6f)
O pane učiteli ten nás nezarmoutí(J6f)
ten se nám zachová Jen to mne mrzí vždycky(J6f)
že s holubářem Podholou má stálé spolky(J6f)
A člověk ten mi věřte není z čistých rodů(J6f)
Je silný jako zvěř až cit uráží lidský(J6f)
tak jaksi ošklivo A co z té jeho holky(J6f)
ať bůh mi odpustí a při tom hledla stranou(J6f)
že pravdu dím sám černý vykukuje trochu(J6f)
Vždyť se to ani věřte pravou lidskou pannou(J6f)
mně nechce zdáť Znám dávno ji už od malička(J6f)
to jednou vám kde zříte Matky boží sochu(J6f)
jdu na večer a hrůza S podstavce zřím vláti(J6f)
šat ženský tvora zřím jenž božské Matky líčka(J6f)
jsou leskle zlacená tak líbal náruživě(J6f)
že zázrak čekala jsem polibek že vrátí(J6f)
líc svatá kamenná neb spíš že poodstrčí(J6f)
ji boží Matka že ji líbala snad lživě(J6f)
A jistě stalo se Neb pojednou vám slítla(J6f)
a nebylo jí tu Jdu zřím tam jak se krčí(J6f)
na stupeň sochy Kříž jsem dělala a chytla(J6f)
už myslíc třeba raracha V tom plakať slechnu(J6f)
Kdo jsi to volám Odhrnu jí šátek s hlavy(J6f)
a oddechnu To Eva Rarach Jak mne zlekal(J6f)
I vyhnala jsem ji a vyplísnila všechnu(J6f)
Plod padl nedaleko stromu jak se praví(J6f)
Kdož ví zkud přinesl ji Cizí vody nekal(J6f)
však nic v tom rodě čistého již nezdá se mi(J6f)
Pan učitel však vážně v pravo sklonil hlavu(J6f)
a z prava v levo z těžka zabořil hůl v zemi(J6f)
Jsou zlatá babičko sic lidé divných mravů(J6f)
i holubář i Eva Proto že se neví(J6f)
ký původ mají lidský přišli od hor kdysi(J6f)
však nelze odsoudiť V nich přec jen duše boží(J6f)
a kdož pak ví kým pán bůh svoji slávu množí(J6f)
A jak pak dlouho jsou již tady usazeni(J6f)
pan učitel dí dále Sám již nevzpomínám(J6f)
Jak dlouho Bože můj půl tuctu let to není(J6f)
když Jaroušek náš počal za ruchadlem chodiť(J6f)
Tenkrát kdys podvečer že nemohl již jinam(J6f)
se vydať pro tmu přišel na nocleh k nám v statek(J6f)
na zádech posadu měl plnou holoubátek(J6f)
To pro Jarouška bylo pravým potěšením(J6f)
a když mu holubář dvě holubičky bílé(J6f)
z nich daroval pak mysl měl jen na holuby(J6f)
a víc než maštele teď zaměstnáním denním(J6f)
mu byli ptáci Holubář tu zůstal v díle(J6f)
nám štípal pařezy ač nevrlý byl hrubý(J6f)
a stále bručavý a nerad viděl lidí(J6f)
A dcerka co s ním přišla pásla u nás husy(J6f)
to víte na statku že každý dělať musí(J6f)
On dělal za čtyři Jak bůh tak všechno řídí(J6f)
ví sám bůh odkud je pak přišel za pastuchu(J6f)
po starém ovčáku V tom zmlkla neboť k uchu(J6f)
jí kroky zazněly i kývla učiteli(J6f)
Vlk za humny on pravil o němž řeč jsme měli(J6f)
Tož mlčky hleděli jak podál s břehu hrudy(J6f)
se dolů sypaly a za nimi se tiše(J6f)
muž plížil veliký jenž poblíž hovor slyše(J6f)
půl těla shýbnul k předu sevřel k sobě údy(J6f)
a nohu pozdržel vždy než ji spustil k zemi(J6f)
A za ním druhé nohy jeho šlépějemi(J6f)
se bosé zjevily jež objaly vždy kámen(J6f)
jak našláply a zvolna na jev z hustých křoví(J6f)
se noří celý cikán seno s pytlem s ramen(J6f)
jejž rukou druhou nadlehčuje zádům hoví(J6f)
Ti sotva pod břeh slezli když tam všechny husy(J6f)
křik hrozný vedouce jak někdy u nich bývá(J6f)
že těžká křídla svá též do povznesu zkusí(J6f)
hus řekla huse zavířili a se vznesli(J6f)
ti ptáci bílí velcí oblouk v letu kreslí(J6f)
a s křikem těžkou perutí z nich každý kývá(J6f)
I spráskla ruce babička a darmo křičí(J6f)
Tož kývla ukazujíc panu učiteli(J6f)
k těm dvěma níž Kam ti tam všechen pokoj ničí(J6f)
I běží lajíc husám které padly do vsi(J6f)
Však Podhola se smál ta její slova slyše(J6f)
I to já babičko mám z pekel ze zahrádky(J6f)
tu mocnou bylinku tož lucipera vousy(J6f)
jež plaší housata Smích dusil v sobě tiše(J6f)
co řekne poslouchal Leč babička jen zpátky(J6f)
se obrátivši řekla Fuj to pěkná jste mi chasa(J7f)
Nu pravil Podhola jak babička se kasá(J6f)
A je to rozum ne li pane učiteli(J6f)
Kdo za to může jen že uletly jí husy(J6f)
I chudý člověk opravdu již od každého zkusí(J7f)
Pan učitel však zraků které v zemi lpěly(J6f)
vstříc k němu neobrátil ale holou bradu(J6f)
si na hůl podepřel kde rukama ji třímal(J6f)
v svém srdci laskavém on s lidí hříchy snímal(J6f)
A jak by nemohl v té dumě nalézť radu(J6f)
on vzpřímil se a hůl v zem opět vbodl rázně(J6f)
a vzdychnuv Inu tak jde dále užit prázdně(J6f)
tu travku uškubne tam zdvihne kvítek svadlý(J6f)
Leč okem zkoumavým se ob čas v čele mráčky(J6f)
podívá za muži jaké to divné táčky(J6f)
Tam Podhola když marně ukrýval se lidem(J6f)
s cikánem v hovoru naň obořil se zprudka(J6f)
Jsi šibal prolhaný a ruka má mě nutká(J6f)
bych nedal ti tak zlehka odejíti s klidem(J6f)
Chraň pán bůh tatínku děl cikán kučeravý(J6f)
a snědé čelo vraštil že vlas s jeho hlavy(J6f)
se nad oči vždy stáhnul To se raděj vyhnu(J6f)
co bych se pálil hleďme Nedáte kus sena(J6f)
ni krajíček nu tatínku to není vaše žena(J7f)
dál půjdu dál až pravého snad stihnu(J5f)
Stůj černý promluv přec a jaké že má vlasy(J6f)
Má skoro vybledlé jak na horách jen mají(J6f)
I je to tatínku A řekla vaší ženou(J6f)
že byla nehodnou již před dávnými časy(J6f)
zná vaše holuby a řekla tady v kraji(J6f)
jak po nich najdem vás Nu jednu naměřenou(J6f)
mi dáte ovsa pantatínku pro koníka(J6f)
Co ženě pošlete já donesu Vždyť chudák říká(J7f)
jen kousek chleba od vás Máte na dvorečku(J6f)
otýpek z roští kupu na zápal nám dáte(J6f)
my dali jsme jí také když k nám přišla slába(J6f)
i z rožně dostala když na ohni jsme pekli(J6f)
Vy tolik na dvorku hus slepic všeho máte(J6f)
Teď chudák nemůže ač tolik naše bába(J6f)
jí dala koření a sami jsme se svlekli(J6f)
jí dali na tělo neb leží nechoďte k ní ani(J7f)
nic není hezká ošklivá jen pošlete jí(J6f)
snad hlady umírá Nu a to dítě její(J6f)
Jen tu chce viděť jednou Nevoďte jí nikam(J6f)
a dcery nermuťte Vše vyřídím jak říkám(J6f)
a všechno donesu Tak cikán vedl svoji(J6f)
však holubář si povzdechnul a hlavou v nepokoji(J7f)
hnul čelo zamračiv Teď nejsi li jen šibal(J6f)
a cikán prolhaný hned pověz mi kde leží(J6f)
však to mi pověděti půjde tobě stěží(J6f)
lež mluvíš li A cikán pro pytel se shýbal(J6f)
řka potutelně zas Jen dejte pantatínku(J6f)
já povím víc jen dejte Kde bych vzal co pro tě(J6f)
dí nevrle mu Podhola Mám prázdné ruce(J6f)
I hezky pantáto za přítmí jetelinku(J6f)
neb sena pírek několik kůl shnilý v plotě(J6f)
zaberte na cestě Tak pravil černý svůdce(J6f)
přes rámě přehodiv co zdvíhal skrčen tíhnul(J6f)
a Podhola jsa sám zřel kudy by se vyhnul(J6f)
by lidí nepotkal neb doléhal mu k uchu(J6f)
křik jakýs od studánky bál se toho ruchu(J6f)
Tam pro vodu šli ženci s nimi chasa jiná(J6f)
blíž ke studánce v břehu jež se v křoví skrývá(J6f)
a v listech koření Tam ptáček hnízdo mívá(J6f)
ten ptáček linduška jenž chodce upomíná(J6f)
by šli se napili On sám jsa zpívá vždycky(J6f)
však ihned šustne křovím zaslechna krok lidský(J6f)
Tam pospíchali s polí ana právě žena(J6f)
jak uhel učerněna v trávě rozložena(J6f)
džber líně spouštěla ve zřídlo skryté v chladu(J6f)
co její děcka dvě jak polní kvítí nahá(J6f)
svých ruček pohyb shlížela tom na zrcadle(J6f)
čirého pramene kam jako do pokladu(J6f)
z nich jedno ke dnu až svou nahou ručkou sahá(J6f)
po lesklých křemenech jež jako hvězdy spadlé(J6f)
se v duze lesknou průsvitné To podívání(J6f)
teď měli ženci žízniví Hned s polí se vše shání(J7f)
i ze vsi na hluk přiběhli Hněv pojal všecky(J6f)
I bylo lání povyk hlomoz a křik dětský(J6f)
a žena zcuchaná již lidé potepali(J6f)
se hnala s kvílením a ku pomoci zvala(J6f)
když tmavé sestry své již blízko uhlídala(J6f)
kde kupa plátěných se vypínala stanů(J6f)
a z nich se tu a tam zrak ukazoval smělý(J6f)
Též leckde ohně z kterých kouř se v jednu stranu(J6f)
po zemi koulel pod kotly se chvějně rděly(J6f)
Blíž koník hubeňoučký přivázán byl k stromu(J6f)
a loutal stébla slámy hryzal trávu k tomu(J6f)
a prostřed umouněné polonahé ženy(J6f)
se líně ploužily a muži leckde spali(J6f)
Však mezi nimi běhal vepřík ochočený(J6f)
a nemotorné hříbě s nímž si děti hrály(J6f)
I povstal muž jenž spal a rozhlednuv se k předu(J6f)
zas povalil se mlčky pod hlavu dav ruce(J6f)
Pak vyskočily cikánky a jejich děti(J6f)
a na nohou hned všecko tak as ku pohledu(J6f)
jak vosí hnízdo jest když podráždí je prudce(J6f)
hůl pasáka jenž prchne vosy za ním letí(J6f)
Křik povstal náramný neb ta co od studánky(J6f)
ji zahnali teď vzdorně obrátila kroky(J6f)
vlas pocuchaný majíc kterým hrály vánky(J6f)
i rozhalená ňádra podepřené boky(J6f)
že bylo nevolno i stydno stoupiť blíže(J6f)
A proto podál všichni hněvně postanuli(J6f)
a takou řečí sobě vespol oddechnuli(J6f)
Vždyť říkám to již dávno kmotr Vychna míní(J6f)
vy chcete hlídať je by vám snad neutekli(J6f)
Měl pravdu Podhola hle vidíte to nyní(J6f)
Nač ještě hlídat je By naposledy svlekli(J6f)
snad kabát hlídači Teď hleďte ve studánce(J6f)
své ruce noří a své myjou umazance(J6f)
my nabírať pak máme černé po nich splaky(J6f)
Však beztoho nám s vodou za suchých dnů trudně(J6f)
když voda vsákne v zem a vysýchají studně(J6f)
Vyžeňte ihned pryč kde tady cikán jaký(J6f)
Pak ten i onen děl Z té studánky již věru(J6f)
pít nechci za život ač vodu odtud beru(J6f)
A dušoval se pěstí Také druzí řekli(J6f)
Pít nemůžeme z ní a bychom třeba lekli(J6f)
leč vodu vylejem a chvojím vyčistíme(J6f)
Tož pro nádoby poslali a vylévali(J6f)
při hluku velikém Ne jako za podletí(J6f)
když panny čisté jen jdou ze vsi která dříme(J6f)
za svitu měsíce a hvězd by poctu vzdaly(J6f)
studánkám pramenům když písněmi je světí(J6f)
zbožnými snivými pak vyčistí je do dna(J6f)
a modlí se by studánka zas byla plodná(J6f)
V noc tichou pohlížejí ukazují sobě(J6f)
porůzná světélka jak která kterým milá(J6f)
i stojí na stráži až k samé jitřní době(J6f)
kdy slunce vítají a myjí líce bílá(J6f)
si rosou perlovou Dnes samí jsou to muži(J6f)
však místo zpěvu lají neb si smíchy tropí(J6f)
Tak vylili až na dno vodu do kaluži(J6f)
a rozblátili zem v níž zbyly velké stopy(J6f)
jich různých kročejů Pak ve hromadu(J5f)
se skupili a šeptem tajně brali radu(J6f)
jak udělať by tam ti neskvrnili znovu(J6f)
jim studánky Tož opět soused mluvil Vychna(J6f)
výš bradu házeje vždy jak se dostal k slovu(J6f)
jak hodiť by je chtěl i s bradou na hromadu(J6f)
hned kolem něho blíž se skupil zástup tichna(J6f)
an takto děl v zad ruce k předu hodiv bradu(J6f)
Tak uděláme braši Tak tak Vyhnať jářku(J6f)
A za nimi a hnáť nepřestať u mezníků(J6f)
až za ves druhou hnáť A nevšímať si nářku(J6f)
I bude ovšem rámusu a bude křiku(J6f)
Jen hnáť je jen je hnáť Tak vyhazoval slova(J6f)
a kasal se ven z tlupy pěstí hroze v dáli(J6f)
i drže velkou dýmku A hluk začal znova(J6f)
Pryč vyženem je pryč tak jedni co tu stáli(J6f)
mu svědčili Však hnedle rozum obrátili(J6f)
když mluvil starosta I je to moji milí(J6f)
jen říci vyhnať je když nemůžeme zkrátka(J6f)
Tu stojí zákon dost a přestávají řeči(J6f)
Ať přidrží se k práci bylo nalezeno(J6f)
a proto pracovať Tu marná každá hádka(J6f)
Hned zase mnozí jeho moudré radě svědči(J6f)
a ten neb onen s chválou volá jeho jmeno(J6f)
Však Vychna s úsměvem tu rámě po rameni(J6f)
střídavě pokrčil a rukou tleskl v botu(J6f)
již s nohou nadzdvihl Co tady o zákonu(J6f)
Tu zákon přestává kde pomoc jiná není(J6f)
a jaký s nimi proces Hnáť je na robotu(J6f)
To by nám přišli vhod Leností na záhonu(J6f)
by padli věřte mi Jen s nimi za mezníky(J6f)
a utekou li sami pánu bohu díky(J6f)
Vy chcete přes zákon a tomu nedovolím(J6f)
Jak bylo určeno hned zítra půjdou k polím(J6f)
Tak starosta jej káral Bylo dosti křiku(J6f)
až náhle utichli neb kdosi nad průhonem(J6f)
se za cikánkou hnal jež sukně vykasané(J6f)
jak s větrem o závod se pouští za povyku(J6f)
a rychle nohy střídala šat jen se míhal(J6f)
Tu s břehu sklouzne trávy chytne se a vstane(J6f)
a za ní udýchán ten co ji v pole stíhal(J6f)
jak o vzduch by se opíral tak lokty v práci(J6f)
a stejně střídá s nohami To uviděli(J6f)
ti co šli od studánky a z nich rukou kdosi(J6f)
tam ukazoval všem jak za ženskou se ztrácí(J6f)
cos běžíc brázdami co za psíka hned měli(J6f)
Však ten co ukázal jim tak se zahonosí(J6f)
I pokoj dejte mi To vepřík pušík její(J6f)
je ochočen jak pes a běhá za cikány(J6f)
A ten co honí je no čiperný je synek(J6f)
Zas krádež nová krádež Všichni pohlížejí(J6f)
a vzkřiknou pojednou neb přese všechny lány(J6f)
kdos ženské nadběhl ji lapil z šatů z plínek(J6f)
jí vyndal slepici s hřebínkem chocholatou(J6f)
a ve vzduch vyhodil A slepička v tom strachu(J6f)
jak před jestřábem prchá brázdy se jí matou(J6f)
v nichž mizí vyniká jak koroptev a křičí(J6f)
jak snésti měla by Tu lidé Drž ji brachu(J6f)
Toť Jáchym ze statku jen hleďte Dobře dělá(J6f)
I viděli jak hnal ji ona se však příčí(J6f)
a nechce od něho On obrátí se na ni(J6f)
i ona stane popojde hned i ta smělá(J6f)
se za ním dá Tož stane k ní jí hroze dlaní(J6f)
a běží kvapem ke koním jež na úhoře(J6f)
tam popásal však za ním než se nadál čeho(J6f)
tu byla cikánka a stojíc vedle něho(J6f)
an o kobylu opřen v její bok se boře(J6f)
stál pohrdlivě hledě na tu černou stvůru(J6f)
jež prve věštila mu trud a noční můru(J6f)
Ta úlisně jak had a s ušklebeným pyskem(J6f)
se před ním vrtěla hned plašila mu koně(J6f)
a jinak škádlila se kryjíc za křoviskem(J6f)
a volajíc naň kuku hned zas na záhoně(J6f)
hrsť květin urvala a přivoněť mu dala(J6f)
ač odpuzoval stále o bok opřen koni(J6f)
však smál se v duchu rád jsa když ho ke hrám zvala(J6f)
A při té hře ten vepřík ochočený malý(J6f)
ryl chutě do drnu v němž polní kvítí voní(J6f)
a chrouněl rýpaje k těm dvěma sám jsa třetí(J6f)
Tak viděli co do vsi tam se ubírali(J6f)
i spráskli ruce divem Co už neviděti(J6f)
Tam hleďte Jáchym šelma na humenci pase(J6f)
V tom spatřili jak prchla s halenou mu kmitem(J6f)
cikánka v obilí Hned zmizel Jáchym za ní(J6f)
že z dálky viděť jen jak časem pozdvihla se(J6f)
jak přímo z půdy vzrostlá koňská hlava žitem(J6f)
na šíji vysoké zas spadla do obilí(J6f)
Tu však dvě postavy jež divákům se kryly(J6f)
nad klasy vynikly Hle cikánka ta tmavá(J6f)
již vyhoupla se na kůň po úhoře cválá(J6f)
a za ní čeledín až se mu třásla hlava(J6f)
ji honil proklínal a cikánka se smála(J6f)
a přes pole se dala přese všechny meze(J6f)
pak s koně skočila jej švihnouc hnala zpátky(J6f)
A Jáchym pomaten pln hněvu v strachu věze(J6f)
by nikdo neviděl jal koně za oprátky(J6f)
To tedy viděli ti co šli od studánky(J6f)
a zasmáli se rádi jdouce do vsi zvolna(J6f)
ač do jednoho všechny hnětla starost spolná(J6f)
neb již se stmívalo a podvečerní vánky(J6f)
šustily obilím A kdo je v noci jistý(J6f)
když jsou tu cikáni neb v poli nejsou vrata(J6f)
jež by se zavřela Tam žito posekané(J6f)
tam nové brambory chřást řípy velkolistý(J6f)
i hrušeň na mezi jež plody do kulata(J6f)
okrouhlé zplodila co se vším tím se stane(J6f)
teď vesničany trudí Každý spěchá tedy(J6f)
by povečeřet šel a černé neposedy(J6f)
pak hlídal pilně přes noc políčko své chráně(J6f)
Sám Vejvodič též zůstal v polích do večera(J6f)
než Jáchym s Jarošem se kvapně navečeří(J6f)
a vystřídají ho Modlí se Anděl Páně(J6f)
a zadumán se dívá do modrého šera(J6f)
v němž tichne denní trud Pták cvrliká jen v keři(J6f)
a kdesi v dálce troubí první hlídač v poli(J6f)
Tma padá s východu a tiché stíny do vsi(J6f)
se kradou za humny sny které soumrak trousí(J6f)
Však nad tím rovným krajem až přes hory doly(J6f)
průhledná obloha se klene okno boží(J6f)
jímž viděť do nebe Tam plno třpytu lesku(J6f)
však náhle potají než zvědí na nebesku(J6f)
se plouží od země tlum tmavý jenž se množí(J6f)
čím výše vystoupí jak zástup černých hostí(J6f)
vyrostlý z obzoru jenž hvězdy krade s nebe(J6f)
To oblaky jsou noční plují do věčnosti(J6f)
Z nich na srp měsíce obláček naběh z dáli(J6f)
v něj měsíc uschovav se hvězdičky kol sebe(J6f)
chtěl strašiť hvězdy však jej poznavše se smály(J6f)
Tož Vejvodič tam hlídal řípu makovice(J6f)
A sotva chvilku stál a dumal o stodole(J6f)
zda letos postačí kdos vedle jeho pole(J6f)
s otýpkou na zádech se bral Tma bylo sice(J6f)
však poznal Vejvodič že z cikánů to žádný(J6f)
ač k jejich stanům tíhnul Kročej velký pádný(J6f)
a záda široká hned byla podezřelá(J6f)
sedláku na pohled však nechal jíť ho dále(J6f)
ač stopoval ho tajně až mu zmizel zcela(J6f)
tam u bud cikánských Tož statkář blíže kročil(J6f)
a sedl na mezník zrak přísný maje stále(J6f)
v to místo upřený kam zmizeti ho zočil(J6f)
Dost dlouho hlídal tak Až trhnul sebou dolů(J6f)
neb spatřil postavu jež zpět se brala tudy(J6f)
kde seděl Vejvodič Když blízko byli spolu(J6f)
tu zarazil se muž a škubnuv všemi údy(J6f)
hned stranou zabočil a po vedlejší mezi(J6f)
se pustil zrychleně I Vejvodič v tom směru(J6f)
mu nadeběhl hned Muž cizí v úzkých vězí(J6f)
a neví kudy kam Stůj zakřikl ho prudce(J6f)
již blízko Vejvodič a poznal dobře v šeru(J6f)
před sebou Podholu Kde byl jste holubáři(J6f)
I byl jsem kdesi temně pravil protichůdce(J6f)
Jen zvolna nespěchejte byl jste u cikánů(J6f)
Byl nebyl co je víc děl onen s vážnou tváří(J6f)
Však zanášel jste seno do těch jejich stanů(J6f)
Však z mého bylo to A Podhola již chvatně(J6f)
chtěl dále ku předu když Vejvodič naň křikne(J6f)
Když k službě obecní jsme volali vás jářku(J6f)
těch hlídať cikánů vy odbyl jste nás špatně(J6f)
I jak pak hlídať jich když proti nám se spikne(J6f)
sám nose cikánům Vy nejste pro přetvářku(J6f)
Což tolik statkáři vám na srdci to leží(J6f)
jak já si počínám A službu ztratíte li(J6f)
jíž nejste hoden už Vy spasíte mne s těží(J6f)
Ne chrániť nechci vás Jen jednou jsem si škodil(J6f)
dnes bych vás podruhé do obce nedohodil(J6f)
Nu uděláte dobře když se opravíte(J6f)
co dal jste vezměte Však stane se jak díte(J6f)
S takou se rozešli Pln hněvu a pln žalu(J6f)
šel do vsi Podhola Nic nedbal koho potká(J6f)
neb rozrušen byl tak že chvěl se v každém svalu(J6f)
Jda těsně při plotě by zachytil se v chůzi(J6f)
jak omráčen tu stane cikánka se krotká(J6f)
pozdvihla za plotem kde s Evou hovořila(J6f)
a drze dívala se na něj jak pln hrůzy(J6f)
svým očím nevěřil s kým dcera jeho byla(J6f)
Co máte spolu tady obořil se na ně(J6f)
Už pantatínku nic My jsme už vyjednaly(J6f)
Tak volá cikánka a plný klín si halí(J6f)
i prchá přes ploty Tož po otcově straně(J6f)
šla Eva zmatena a rozčilena celá(J6f)
Mluv co jsi měla s ní Zas otec počal přísně(J6f)
Zač nesla plný klín Však Eva oněměla(J6f)
a jenom povzdechem si ulevila z tísně(J6f)
Ach tatínku mám něco na srdci jak kámen(J6f)
Tu otec zarazil jsa překvapením zmámen(J6f)
Těžké li srdce máš a něco li tě tísní(J6f)
před spaním modli se a všechno se ti vysní(J6f)
Šli mlčky utichli a žádný ani zmínky(J6f)
když shledli ve škole že okno otevřeno(J6f)
a v něm pan učitel dva učně své dva synky(J6f)
po boku maje vykládá jim každé hvězdy jméno(J7f)
a mluví o nebi kde sídlí s andělíčky(J6f)
jich matka jež se odebrala nad hvězdičky(J6f)
Můj tatínku tak Eva vzdychla v slzách celá(J6f)
A kdy přec matka má svět opustila asi(J6f)
Vždy říkáte že dávno a já neviděla(J6f)
ni hrobu jejího A Eva povzdychla si(J6f)
když otec mlčel dál a náhle přidal kroku(J6f)
Tatínku vypukla ach povězte mi přece(J6f)
Prý žije maminka Či lež to dcera vece(J6f)
a na údech se chvějíc slzy tiskla v oku(J6f)
Tu otec Podhola kam nohu dal tam stanul(J6f)
rty otevřely se a chmurný zrak mu planul(J6f)
i chvěla se mu ruka kterou držel dceru(J6f)
Však pojednou se vzchopil Pojď již odestlávat(J6f)
je krátká teď už noc a musíš časně vstávať(J6f)
A rozkročív se dlouze s dcerou zmizel v šeru(J6f)
Již dlouho nadarmo si Eva tiskla víčka(J6f)
chtíc usnouť v postýlce a mnohá modlitbička(J6f)
jí se rtů splynula by spánek přivolala(J6f)
však nadarmo zrak tlačil horká hlava plála(J6f)
a drobné slzičky jí skáply na podušku(J6f)
až v polosnu se přece utišila v lůžku(J6f)
Než brzy procitla a víčka otvírajíc(J6f)
hle v záři měsíce jenž do okénka svítil(J6f)
stáť otce spatřila I lekla se dech tajíc(J6f)
Co je už ráno tatínku tak divila se(J6f)
když halenu si zapjav otec klobouk chytil(J6f)
se střechou širokou a stanul u postele(J6f)
Jen ještě spi Jdu pryč však navrátím se zase(J6f)
Kam jdete tatínku A na jak dlouho asi(J6f)
Snad zítra dopůldne a možná že i déle(J6f)
Vy jdete k mamince tak Eva povzdychla si(J6f)
Co to jen v hlavě máš co ti to namluvili(J6f)
ti černí lháři Neznáš cikánské snad kůže(J6f)
Vstaň pěkně časně ráno však se noc už chýlí(J6f)
a vyžeň v zadní hony teď se tam pásť může(J6f)
dej pozor na ovce a zavři na závoru(J6f)
Tak otec odešel a Eva samotinká(J6f)
už stěží usnula až znamenavši zoru(J6f)
prokmitať stromovím a svítat do okýnka(J6f)
rovnýma nohama hned seskočila s lůžka(J6f)
a nesla holubům zob hojný na ošatce(J6f)
a holubi jak na ně hvizdla jejich družka(J6f)
hned zatleskali křídly a jak větrem listí(J6f)
k ní zevšad spadali a jako děti k matce(J6f)
jí k tělu tulili se holoubkové čistí(J6f)
Pak do zástěry vzala černého hus chleba(J6f)
a drobnou kudličku jíž hrabávala v mezi(J6f)
když byla menší ještě teď jí řezá proutky(J6f)
a krájívá si chléb neb k obědu si třeba(J6f)
jen loupá vodnici když někdy v nouzi vězí(J6f)
a na ohníčku peče brambor na pochoutky(J6f)
Tak pomodlena myta přičísnuvši hlavu(J6f)
dvé kůzlat ženouc vyšla shánět po vsi bravu(J6f)
Též na statku dnes všechno na nohou již bylo(J6f)
neb začínají žně že tak se vyčasilo(J6f)
Už křepelka si řekla s rannou vlaštovičkou(J6f)
Vstaň vlaštovičko časně švitoř na podkroví(J6f)
a nad okenkem přeleť hochu nad hlavičkou(J6f)
spíš u komory však kde děvečky si hoví(J6f)
co tvrdě zaspaly až do červené líce(J6f)
neb dívaly se včera dlouho do měsíce(J6f)
Jen hospodáře nebuď ten je tak už bdělý(J6f)
a nespí starostí co žitko se mu bělí(J6f)
a žloutne pšenice by měl to ve stodole(J6f)
a pole okradna nám nechal je zas holé(J6f)
Tak řekla křepelka a vlaštovička ráda(J6f)
již cvrčí v podkroví a nad okny se hádá(J6f)
by dívky vyběhly a pozdravily slunce(J6f)
jež zlatí v zahradě již rosu na jablůnce(J6f)
Však dříve hospodář vstal otevřel hned vrata(J6f)
sám ještě zívaje a znamení si svatá(J6f)
udělav na čele i ústech hruď si křížil(J6f)
v zahrádce modlil se pak bušil na komoru(J6f)
i maštel probouzel a ku plotu se blížil(J6f)
by pole přehledl a uvítal sám zoru(J6f)
Vše zatím na statku se probudilo hlučně(J6f)
co komu patřilo hned chápali se zručně(J6f)
Však první na nohou byl Jáchym jako střela(J6f)
on sletěl s palandy a k studni ke korytu(J6f)
pospíšil umyt se a umyv se tak dělá(J6f)
jak s kohoutem by vstal při prvním denním svitu(J6f)
I káral děvečky jež na záhrobeň s půdy(J6f)
si oči mnouce slezly dobytku šly sloužit(J6f)
Tak loudejte se ještě Mlátily jste hrudy(J6f)
že jste tak ospalé Vy umíte se ploužit(J6f)
Má z vás ten hospodář má boží požehnání(J6f)
neb je vás naděl pán bůh plno v každém koutě(J6f)
Však ty se ozvaly Aj hleďme I na moutě(J6f)
Jak pán si vyjíždí A kdy pak vstali páni(J6f)
Vždyť ještě neutřel jsi sobě ani tváře(J6f)
Sám protřel sotva zrak a jiného již káře(J6f)
Jak pak by také nespal Uhonil se včera(J6f)
viď chudáčku viď Jáchyme ta černá dcera(J6f)
tě prohnala Tak tak Nám všechno vyprávěla(J6f)
již Bětuna ta ví to kdo že na jeteli(J6f)
popásal koníčky Tak jedna z děvčat děla(J6f)
a druhé smály se Však Jáchym zrudnuv celý(J6f)
jak neslyšel by nic šel honem ke korytu(J6f)
a vodou chladnou šplíchal sobě bez soucitu(J6f)
jen v obličej a neměl s nikým se již k řeči(J6f)
by neutržil od nich hanby ještě větší(J6f)
Tož ještě před snídaní vyšli ženci ze vrat(J6f)
Však hospodář se stavil s dvěma se sousedy(J6f)
již na návsi se sešli neboť velký převrat(J6f)
dnes v obci nastať měl dnes zapřáhnou je tedy(J6f)
již černé lenochy dnes k práci bez výjimky(J6f)
Když Vejvodič se blížil ihned oba k němu(J6f)
se obrátili zdravíc an si právě z dýmky(J6f)
o troubel popel vyklepal a plnou k lemu(J6f)
zlatého kování ji cpe je k slechu zove(J6f)
a hlavou hodiv v pravo první vloček kouře(J6f)
přes rámě vypustil zrak potutelně mhouře(J6f)
a prohodil Nu víte li pak sousedové(J6f)
že Podhola je cikán nebo přítel jejich(J6f)
Co říkáte Hned oba sousedové žasli(J6f)
Vždyť viděl jsem ho Kdy Nu včera v podvečeru(J6f)
že donášel jim Hleďme oba hlavou třásli(J6f)
I naše babička ho shledla chodiť s nimi(J6f)
A já jsem potkal hleďte včera jeho dceru(J6f)
děl soused ploužila se s cikánkou kol plotu(J6f)
A tyhle máme nechať bdíť nad stády svými(J6f)
To radím vám dnes hnáť ho na robotu(J5f)
a nepřijde li dnes ať zítra zůstane si(J6f)
a jde si odkud přišel třeba v černé lesy(J6f)
Tak prohodiv hned z dýmky kouře silné mraky(J6f)
kol sebe rozestřel a blýskaje z nich zraky(J6f)
pustil se za ženci když Jaroš ze vrat koně(J6f)
vyváděl právě na pastvu ti zařičeli(J6f)
Tam na jetel je vedl a na zadním honě(J6f)
se s nimi zastavil neb spatřil na občině(J6f)
že ovčí stádo stojí kůzlata se bělí(J6f)
a při nich nedaleko kůzle držíc v klíně(J6f)
jak sedí Eva ob čas vysoký prut zdvihne(J6f)
a tu vždy pojednou se z půdy ovec zlíhne(J6f)
jež kol ní ležely a drobným krokem běží(J6f)
za svými družkami Tu Eva odstrčila(J6f)
si z klína kůzlátko tak čiperné a svěží(J6f)
a šátek stáhla níže líce si jím skryla(J6f)
neb uviděla blíže koně Jarošovy(J6f)
a jeho za nimi Však nežli nadála se(J6f)
již někdo ze zadu jí přes oči dal ruce(J6f)
by uhodla kdo to Však dívka nevysloví(J6f)
ač jméno zná i ruku až on pustí zase(J6f)
tu čilou hlavu z rukou svých po lehké půtce(J6f)
Však skrytou zůstala dál v šátek zahalena(J6f)
Co Evo nemluvíš Jaká to s tebou změna(J6f)
děl Jaroš udiven k ní sednuv pode stromem(J6f)
jenž štíhlý samoten stál na občiny svahu(J6f)
a v snětích maje hnízdečka byl ptáků domem(J6f)
již k slávě boha pějí dobrým lidem k blahu(J6f)
Níž pod občinou dole struha rákosnatá(J6f)
a plná kosatce jsouc skryta ve křoviska(J6f)
jen tu a tam se travou v ranním slunci blýská(J6f)
jak když se krájí stříbro tekouc a jak hrudy zlata(J7f)
květ kosatce se žlutí mezi rákosinou(J6f)
Po svahu nahoru drn rovný ohryzaný(J6f)
a na něm bílé stádo ovce ovci jinou(J6f)
jak tiskla by a všechny zahryznuté v půdu(J6f)
níž hlavy shýbají bez rohů bez ochrany(J6f)
a za stádem se táhnou ďobajíce hrudu(J6f)
zobatí špačkové již křičí pískajíce(J6f)
Tam nejvýš pod stromem vždy sedíc vedle kmene(J6f)
jich pastýřka prut v ruce haléká a zpívá(J6f)
po ptácích volajíc však stichne skryje líce(J6f)
když někdo kolem jde neb když zas domů žene(J6f)
Teď sedí bez hnutí a v dálku se jen dívá(J6f)
ač Jaroš mluví k ní tak žertem promlouvaje(J6f)
Nu vida ji Tak tak Pusť po ránu hned mraky(J6f)
Snad málo škaredíš Či lelky pod oblaky(J6f)
nemůžeš polapiť A šátek odkrývaje(J6f)
zřel slunce východní jak zlatem polévalo(J6f)
jí líc a budilo co jako by v ní spalo(J6f)
sen o růžích jež v tmavém ukryty jsou listí(J6f)
a na světlo se derou silnou svojí vůní(J6f)
Chtěl opět žertovať když kůzlata jež hrýzti(J6f)
tam začla křovinu dvé kůzlátek jak pěna(J6f)
teď Evin na pokřik hned obě byla u ní(J6f)
a kolem hopkala jak byla zarosena(J6f)
a na strom vztyčovala přední nožky vzhůru(J6f)
větvičky shýbala a hryzla mladou kůru(J6f)
Je hladíc Eva mlčela když Jaroš pravil(J6f)
Snad nehněváš se že jsem u tebe se stavil(J6f)
Vždyť myslil jsem jak jindá že si loupíš proutky(J6f)
neb pro tatíka chystáš lýko na pometla(J6f)
však jsi se nezlobila když jsme byli menší(J6f)
a já ti nosil hračky vyřezával loutky(J6f)
ty z jitrocele za to klobouk jsi mi pletla(J6f)
A husy ženouc vždy jsi křikla na mne z venčí(J6f)
Co je ti Evo dnes Kam vyhlížíš to v dáli(J6f)
Ach milý Jaroši mně přešly už ty časy(J6f)
kdy spolu jsme si pěkně ještě malí hráli(J6f)
Co ti to napadá I já jsem vzpomněla si(J6f)
teď už to všecko jinak starosti jdou na mne(J6f)
a vidím jak vše kolem lstné je ke mně klamné(J6f)
Jsem trnem v oku všem a raději bych někam(J6f)
pryč zašla v cizinu A kdož ví Co tu čekám(J6f)
kde každý na mne hledí Už tu nemám klidu(J6f)
líp kdybych odešla Tak Eva zatesknila(J6f)
a vzavši chleba z něho lámala si střídu(J6f)
a zamyšleně loutala když Jaroš řekl(J6f)
Jsem také takový že obviňuješ všecky(J6f)
Ty odejíť Kdož ví zda též bych neutekl(J6f)
Však také mně už minul věk a smysl dětský(J6f)
i počal jsem již také často rozvažovať(J6f)
Ty však se nesmíš holko takto ke mně chovať(J6f)
Už nejsme co jsme byli Eva řekla zase(J6f)
A holuby si jednou od nás vezmeš domů(J6f)
pak už k nám nepřijdeš Co u nás Zeptala se(J6f)
a smutně k nebi vzhledši pískla dvakrát táhle(J6f)
a rosa perlová v tom se štíhlého stromu(J6f)
křtem ranním chladivým je oba myje náhle(J6f)
a na ně sype samý lesk a v drobném dešti(J6f)
jak májovec jim ve vlas v líce stříká pleští(J6f)
Hned Jaroš zvedl zrak a vzkřikl překvapením(J6f)
Hleď Evo perlák tvůj to sedl na větvici(J6f)
I hleděl k Evě k holoubku a pravil s chvěním(J6f)
Což ještě myslíš že jsem jenom za holoubky(J6f)
k vám chodíval Tu zmlknul a co chtěl dál říci(J6f)
to umlčela Eva povzdechnuvši z hloubky(J6f)
Nic nemluv Jaroši Ach nejraději někam(J6f)
Kam stále jíti chceš Už se tvých řečí lekám(J6f)
Jdi hochu ode mne Jsou lidé vůkol v poli(J6f)
a spatří li tě se mnou najdou na tě hanu(J6f)
Sám nepůjdeš li odtud já tu nezůstanu(J6f)
Tak řekla zdvihla vrbový prut dlouhý holý(J6f)
a běžíc po stráni na ovce halékala(J6f)
a bílá kůzlátka před sebou k ovcím hnala(J6f)
Já nebojím se lidí ani jejich řečí(J6f)
Nic ty se nestarej co mluví ústa něčí(J6f)
Tak Jaroš dokřikl a pro koně šel zrovna(J6f)
ač k Evě zpět ho táhla touha nevýslovná(J6f)
I vedl koně domů svislou maje hlavu(J6f)
že ani nevěděl když kolem ženců vedl(J6f)
až zaslechl jich řeči které pro zábavu(J6f)
si vedli vespol že se žádný neohledl(J6f)
Vzduch plní se jich žerty písněmi a vtipy(J6f)
jen Jáchym pomateně stranou hlavu chlípí(J6f)
když Bětuna vždy o tom hovor rozpřádala(J6f)
jak cikánka si včera s čeledínem hrála(J6f)
Co o tom byla řeč tak dlouho mlčel Jáchym(J6f)
a do potu se čině kolem zrakem plachým(J6f)
se díval na všechny až vtip svůj ukojili(J6f)
Pak ač pln rozpaků on zažertoval přece(J6f)
Poslyšte lidičky co nového vám povím(J6f)
že stáhli za živa líného Honzu s pece(J6f)
Tak zpíval Smáli se těm žertům Jáchymovým(J6f)
jež on dál vymýšlel a jiná skládal slova(J6f)
že svou řeč zapomněli vyprávěli znova(J6f)
a na Podholu přišli i na jeho dceru(J6f)
jak holubář prý chodil včera v podvečeru(J6f)
s cikány nose jim jak kdyby jeho byli(J6f)
Je cikán Jako že mám duši v lidském těle(J6f)
dí Bětuna A člověkem li on tož dcera(J6f)
teď vidíte ta je ta neumírající(J6f)
vždyť jsem to vždycky říkala a pravím směle(J6f)
je cikánkou a je Ta zná vám kde je která(J6f)
za plotem strouha v kolně skrýš neb ve pšenici(J6f)
Jak země černá je v niž kudy chodí kouká(J6f)
a všude schová se tvor je to obraz brouka(J6f)
Je viděť odněkud že z díry pošla zemní(J6f)
jak cikáni se rodí nečistí a temní(J6f)
I cikánkou je cikánkou dí ostrá žnečka(J6f)
jež sukní zatočila ruce davši k boku(J6f)
A víte li pak přec jakého mládenečka(J6f)
si vyhlídla ten brouk Vždyť Jaroše má v oku(J6f)
Člověk by popukal To ondy jsme ji zase(J6f)
postihly u statku ta spatřivši nás blízko(J6f)
ku plotu tiskla se Však my jsme jí tam řekly(J6f)
Tož ona blázna kus tam listí dala na se(J6f)
a jím tak sbalena a skryta pod křovisko(J6f)
strašidlo zelené že věru jsme se lekly(J6f)
tak vyhoupla se vždy pryč běžíc vedle plotu(J6f)
Spas bože duši Nu ten by si vybral slotu(J6f)
Vždyť ondy cikánky dvě řekly jí to v poli(J6f)
že u Labe je narozena pod topoly(J6f)
I mlčte klepny mlčte Jáchym vyjel na ně(J6f)
Jen nechte býti Evu i kdo si jí všímá(J6f)
Má upřímnější srdce hybnější má dlaně(J6f)
než obě vy ač jazyk mrštný máte v hubě(J6f)
či dokázaly byste rukama to svýma(J6f)
jak ona z malička již obstarávať otce(J6f)
i sebe strojiť živiť při tom nejísť hrubě(J6f)
Však vařila již sama na desátém roce(J6f)
a košili má čistší možná než vy obě(J6f)
Jak ujímá se cikánky I kého šlaka(J6f)
tak by je slyšeť bylo žnečky šeptly sobě(J6f)
I lepší cikánka než klepna ledajaká(J6f)
Aj Hleďte vzkřikla žnečka Bětuna pak v hněvu(J6f)
naň obrátila se I bože jak pak hochu(J6f)
bys nezastal se jí když sám už černáš trochu(J6f)
A žnečka sousedka si ulehčila v zpěvu(J6f)
stanuvši na hrsti srp lesklý v ruce jímá(J6f)
jím bleskne nad hlavou a vzhledne na Jáchyma(J6f)
i dupne levačkou a již to zvučí v poli(J6f)
když plna hněvu žertu dívka zahlaholí(J6f)
Slyš bratře novinu jež na včerejšek z dneska(J6f)
se stala v Nikdetíně je tam panna hezká(J6f)
má černá očička i ručičky má černé(J6f)
však očka hledavá a ručičky jsou berné(J6f)
Co hledala to našla do pole si zašla(J6f)
měl zajíc veselku a komár z toho kašlá(J6f)
Tak se vám rádi měli den byl převeselý(J6f)
když kučeravá s rusým pásli na jeteli(J6f)
Hned porozuměli srp blýsknul a smích výsknul(J6f)
však Jáchym červený pěsť k rukojeti tisknul(J6f)
V tom smích se utišil neb kdosi vzhlednuv zpátky(J6f)
tam spatřil Jaroše an stojí vedle koní(J6f)
Teď trhnul Jaroš právě koni za oprátky(J6f)
a zamračen kol jede hlavu k zemi kloní(J6f)
že všichni ženci za ním povážlivě hledí(J6f)
neb že jich hovor slyšel všichni dobře vědí(J6f)
Však Jaroš jel dál do vsi neboť slyšel z blízka(J6f)
jak plna hluku je a plna křiku víska(J6f)
Tož s koni pospíšil a na návsi když stanul(J6f)
zřel plno cikánů již ku práci jsou hnáni(J6f)
a s nimi cikánky jsou každý se jich chrání(J6f)
by ostrý pohled jich snad koho neuhranul(J6f)
ven ze vsi raději je ženou za ruchadly(J6f)
Jen pohůnkové rádi s cikány se škadlí(J6f)
Kolečka vrzají smích hádka hlasy zvěře(J6f)
tak po prvé rod černý k orání se béře(J6f)
Tu sousedé co napřed vyšli pohromadě(J6f)
na chvilku stanuli když chlapec po zahradě(J6f)
k nim přiklusal dech lapaje a vyřizoval(J6f)
že Podhola zas nepřijde že není doma(J6f)
Ba není vzkřikl Vejvodič Nejspíš se schoval(J6f)
když do práce má jíť a sevřel dýmku rtoma(J6f)
Ach není šlaka doma Nechce se mu sloužiť(J6f)
On takhle v podvečeru s cikány se ploužiť(J6f)
děl soused Vychna ale starosta šel k předu(J6f)
Když není doma není Snad sám nedovedu(J6f)
poháněť cikány a přinutiť je k práci(J6f)
Jen pojďte sousedé A dav se ze vsi ztrácí(J6f)
Lán za dědinou dlouhý úhorem jen leží(J6f)
by půda vylkla si po čtveré setbě reži(J6f)
a dvojí pšenice Tam na přesrok má růsti(J6f)
zas zrno zlatité na koláčovou mouku(J6f)
tož pro ně ornici než půda vláhu pustí(J6f)
dnes lidé chystají klas žitný na klobouku(J6f)
A jsou to oráči Hle černí kudrnatí(J6f)
cikáni nevolní jež sousedové nutí(J6f)
tak do práce Teď řadili se na souvrati(J6f)
však cikán na ruchadlo s malou zírá chutí(J6f)
Tož na něj pohůnek se s takou pustí řečí(J6f)
Hej odhoď stranou vlak pluh postav k půdě plazem(J6f)
přišroubuj slubici a chop se jednou klečí(J6f)
I nehleď po lesích a horách koukej na zem(J6f)
choď za pluhem ploď zem a nešlapej ji marně(J6f)
Hleď jaké koně máš a jak ti šlapou švarně(J6f)
Děl zhurta pohůnek a cikán vzdychnul hlasem(J6f)
a pysky ohrnuv svou rukou jezdil vlasem(J6f)
Dvě ruce nezvyklé on kladl na dvě dřeva(J6f)
jež byla zahnutá a opřel tělo o ně(J6f)
a pohůnek jak trhnul opratěmi z leva(J6f)
hned dlouhé krky zdvihli rádlem trhli koně(J6f)
i cikánem jenž syknul radlice když lesklá(J6f)
do půdy řízla spatřiv zem jež nápodobná(J6f)
jsouc jeho pleti čerstvou černala se prouhou(J6f)
I zavzdychal Výš nad ním vlaštovice bleskla(J6f)
a jeho kučer tkla se její křídla drobná(J6f)
I stanul díval se jak brázdu vede dlouhou(J6f)
však pohůnek již koně dlouhým švihl bičem(J6f)
a jeho prudkým slovem ku předu hnal v práci(J6f)
Hej jak jsi lenivý a neumělý v ničem(J6f)
V před táhni za koni křič hat neb taky čehy(J6f)
A neznáš ani písně která dílo zkrácí(J6f)
Jak vlak se ploužíš Ou Ty znáš jen váleť břehy(J6f)
Hle jak jsi zajel černý Hybaj táhni zpátky(J6f)
a nasaď znova Děl však cikán vzdychal pouze(J6f)
a hekal naříkal Ach je v tom světě nouze(J6f)
A naslouchal jak vedle stejné vedli hádky(J6f)
Tak orali sem tam vždy od meze až k mezi(J6f)
a nutili tak zem by dala co v ní vězí(J6f)
Dopůldne orali a odpoledne zase(J6f)
na brázdy padali mdlo bylo černé chase(J6f)
V tom trhli pohůnci hned všichni opratěmi(J6f)
a koně zdvihše hlavy opřeli se v zemi(J6f)
neb pojednou hle poselák tu jemuž s boku(J6f)
se brašna házela se v dlouhém přihnal kroku(J6f)
a Pozdrav pán bůh volal ruku na to dával(J6f)
v týl čapku odhrnuv pak hrabošil se v brašně(J6f)
jsa mezi sousedy jež zvědavosti nával(J6f)
kol něho tlačil v kruh a jemu přes rameno(J6f)
se dívali Však on jak živý zákon strašně(J6f)
se mračil nedutal ač často jeho jméno(J6f)
se kolem ozvalo V tom škubnul z brašny prudce(J6f)
a papír popsaný se mihl v jeho ruce(J6f)
Jak bílé ptačí křídlo tak jim nad hlavami(J6f)
se zachvěl ve vánku ten bílý papír čistý(J6f)
kde drobná písmena a paragraf byl samý(J6f)
A nad tím prostranstvím ty jemné skvělé listy(J6f)
nad černou ornicí v níž ani viděť není(J6f)
kde brázda končí nad tím vším ten lístek bledý(J6f)
má velkou moc a mnoho na těch brázdách mění(J6f)
Tu začal poselák Vše skončeno je tedy(J6f)
Jak jsem vám slíbil tady tadyhle to máte(J6f)
Tak hleďte pomohl jsem lidem kolikráte(J6f)
I zdvihl rozmachem list do výše a četl(J6f)
Dlouhými úvody a rozklady je spletl(J6f)
že sousedové z listu rozuměli málo(J6f)
jen pochopili místo kde tak zrovna stálo(J6f)
Vše co je mužského a v obci narozeno(J6f)
své právo do ní má však ženské vyloučeny(J6f)
A poněvadž jich děti po svém otci jméno(J6f)
míť nemohou že sňatek knězem nesvěcený(J6f)
je zplodil přísluší kam samy jejich matky(J6f)
Ten nález úřadu se všechněm zdál jen vratký(J6f)
Před slunce západem pod stropem nebes báně(J6f)
tu sobě zasedli jak soudci vážní přísní(J6f)
již místo berly otku za vínek kol skráně(J6f)
pletence vlasů měli zkvetlých šedou třísní(J6f)
a znojem skropených I sedli na radlice(J6f)
na stolce železné a otírali líce(J6f)
rukávci košil svých Já říkám sousedové(J6f)
děl kmotr Vychna zas nás úřad šlaka spraví(J6f)
Tu máte to k nám patří na věčné už časy(J6f)
A bráti k práci je Ať každý v potu plove(J6f)
než takovéto míti černé pomocníky(J6f)
Dejte si svatý pokoj Jaké s nimi křiky(J6f)
Bič na ně obraťte a vypráskejte rotu(J6f)
hned odtud hezky pryč ať nekazí nám půdy(J6f)
I to se raději chci dříti v prachu potu(J6f)
vždyť jak bych oral sám dnes bolí mne tak údy(J6f)
a ještě člověk musí mysleť na pohromu(J6f)
Pluh na vlak obraťme a jeďme pěkně domů(J6f)
Ta řeč se velmi dotkla práva zástupníka(J6f)
Do voje perte bičem jak se pane říká(J6f)
Co chcete sousedé To pro vás zpráva skrovná(J6f)
Či chcete aby přišli vyhnat vám jich zrovna(J6f)
To jste mi málo chytří sedláčkové moji(J6f)
Tu jasněji než hvězdy napsáno to stojí(J6f)
že cikánů jste zbaveni To nejde páni(J6f)
tak rovně jako vy když přímo po záhonu(J6f)
to musíme my v úřadě vše po zákonu(J6f)
tak vykličkovať že vy nemáte ni zdání(J6f)
Jen děkujte již bohu a všem dobrým lidem(J6f)
že můžete své oči denně zavřít s klidem(J6f)
Tu povstal starosta a takto pravil zchytra(J6f)
Nu dobrá Muži k nám jich žen a jejich dětí(J6f)
však trpěť nemusíme dobrá Pěkně zítra(J6f)
je rozdělíme od sebe a poháněti(J6f)
zas budem muže do práce však ženy jejich(J6f)
ty s dětmi vyženem Co říkáte mé radě(J6f)
Tu hned se vyjasnilo po všech obličejích(J6f)
a tam se obrátili všichni pohromadě(J6f)
kde cikáni již líně v brázdách unaveni(J6f)
se váleli a tak jim dali nařízení(J6f)
Jak dnes tak zítra sobě chleba vyděláte(J6f)
když úřady vás naší obci přivtělily(J6f)
však žen a dětí svých od dneška zanecháte(J6f)
neb ty k nám nepatří ať jdou kde posléz byly(J6f)
vás podržíme si je letos hodně práce(J6f)
Však my teď s vámi černí zatočíme krátce(J6f)
Tak starosta k nim hlásal a již obraceli(J6f)
pluh na vlak neb již hnedle roviny se tměly(J6f)
Tož cikáni že nikdo neměl jich už k práci(J6f)
zpět honě s pole muž se za mužem hned ztrácí(J6f)
Též jeli ostatní však zarazili koně(J6f)
když uviděli Podholu na Zadním honě(J6f)
Hle to je on děl Vejvodič i jeho dcera(J6f)
vždyť jsem to říkal doma byl dnes jako včera(J6f)
Tak dovoluje si a obec nedbá toho(J6f)
Smí dál to býť To nesmí ozvali se druzí(J6f)
Byl li dnes v skutku doma dopustil se mnoho(J6f)
A povážlivě všichni postanuli v chůzi(J6f)
Tož zatím v Zadním honu dcera otce vítá(J6f)
naň vyběhnuvši z křoví kde dřív byla skryta(J6f)
Tatínku kde jste byl Je maminka již zdráva(J6f)
Jak dítě vítáš mě Snad ve snu se ti zdává(J6f)
Zas tě to napadá Ó tatínku vím všecko(J6f)
Prosím vás pro boha je živa Nejsem děcko(J6f)
ach řekněte mi to Chce prý mě naposledy(J6f)
jen jednou viděť A já umříti mám tedy(J6f)
své nepoznajíc maminky Já musím za ní(J6f)
vím o ní tatínku vím tatínku můj milý(J6f)
Tak dívka naléhala hladila svou dlaní(J6f)
dlaň jeho mozolnou On zamlčel se chvíli(J6f)
pak tiše prohodil Dnes uchystej se dcero(J6f)
budem se stěhovať Byl jsem si hledat místa(J6f)
a našel jsem Líp bude nám a služba jistá(J6f)
Jak zkamenělá Eva dívala se v šero(J6f)
Již dávno otec napřed do pastoušky vkročil(J6f)
však Eva v poli stála svět se kol ní točil(J6f)
a mysl její letla přes hory a doly(J6f)
Kvil jemný housliček v tom slechla ode školy(J6f)
a ze vsi odněkud hlas zapěl dojímavý(J6f)
jenž srdce uchvátí že oko oslzaví(J6f)
Ty stromky boží všelijak se větrem klátí(J6f)
a sem tam lítají ti podnebeští ptáci(J6f)
Můj bože Hvězdičky zřím jako jindy pláti(J6f)
nad javorovým lesem nad májovou strání(J6f)
a z mého srdce pojednou se poklid ztrácí(J6f)
a nespomůže zpěv ni bohu postýskání(J6f)
Zas bylo jitro samý třpyt a plno rosy(J6f)
Již děti vybíhají košilaty bosy(J6f)
na náves za lidmi i zvěř se hýbe všady(J6f)
a ptáci vzletli zpěvně k nebi nad zahrady(J6f)
Na statku Vejvodičů někdo do vrat klepá(J6f)
I to tě kmotr Vychna hospodář ho vítá(J6f)
jenž otevřít mu šel Je potahána řepa(J6f)
či něco vyvedla ta rota šlakovitá(J6f)
Nic sousede nic nic Hle neříkal jsem vždycky(J6f)
pryč ze vsi vyhnať je Jen pohroziť jim klícky(J6f)
a jen tím třeba že je od žen oddělíme(J6f)
dnes považte jdou pohůnci by jako víme(J6f)
cikány vzbudili a znovu k práci hnali(J6f)
a pomyslete palouk prázdným uhlídali(J6f)
Ti tam jsou cikáni ni prachu není po nich(J6f)
jen spáleniště černá stlaní po jich koních(J6f)
I škoda že jsem nevstal časněji bych trochu(J6f)
je vyprovodil od nás Tak jsme se těch hochů(J6f)
najednou zbavili Pryč cikáni děl druhý(J6f)
I to je zastrašily nejspíš naše pluhy(J6f)
Tak pomysleme jen A Vejvodič se divil(J6f)
Cikáni utekli hned v celém slyšeť dvoře(J6f)
Cikáni utekli tak každý zahovoře(J6f)
rukama spráskl Jáchym obličej však zkřivil(J6f)
jak velkou úzkostí a ptal se po dvakráte(J6f)
Cikáni utekli Cikáni povídáte(J6f)
I cikánky A šíji k předu natahoval(J6f)
a když se všichni smáli nad tím jak se choval(J6f)
jak kohout zarudnul a ptal se skloniv hlavu(J6f)
A víte v kterou stranu Tu teprve v davu(J6f)
smích rozlehl se notný neboť šelma Jáchym(J6f)
teď pomateným byl a krotkým směšně plachým(J6f)
a prozrazoval zjevně to co tajil v duši(J6f)
i tíhnul zahanben se za velkou skrýt hruši(J6f)
když z návsi Bětuna v tom zprávu nesla novou(J6f)
Cikáni utekli i s dcerou Podholovou(J6f)
a holubář prý hledá Evu po stavení(J6f)
a po vsi všude v poli velký nářek veda(J6f)
I blázínek ať mezi cikány ji hledá(J6f)
Když řekla to stál Jaroš právě u maštele(J6f)
a naslouchaje sem tam vyběhl ven z dvora(J6f)
Strach náhle pojal ho a lomcoval jím v těle(J6f)
Šel spěšně k chaloupce popatřil na holuby(J6f)
již kvapem slétali jak spatřili ho shora(J6f)
a vešel v síňku skloniv po otci vzrůst hrubý(J6f)
i pátral v světnici tam nikdo Potom venku(J6f)
se sháněl šukaje a hledal ve přístěnku(J6f)
i pod schody kde tmavo pak i za komínem(J6f)
na půdě pod střechou kde staré harampadí(J6f)
se skládává a kam jen plachým stínem(J5f)
se kočka protáhne kde vrabci piští mladí(J6f)
Však Evy nenašel I sběhl honem dolů(J6f)
kde za stavením hlínovník byl prašný holý(J6f)
jen u zdi kopřivy se převysokých stvolů(J6f)
v zátiší dařily líp nežli ječmen v poli(J6f)
a vedle široko v půl stěny velké listí(J6f)
hněv babí kryje zeď zelený od závisti(J6f)
Tam z kůry stromové byl dřevník roští plný(J6f)
hřád byl tam s kukaní kam slepička když snáší(J6f)
si vleze kdákajíc tam také řemeslný(J6f)
byl nábytek Když Jaroš pátral vkročiv vrátky(J6f)
nic v šeru neviděl leč slípka že se plaší(J6f)
Již tedy odcházel a k statku bral se zpátky(J6f)
pln hoře a pln stesku bral se podél plotu(J6f)
hruď rozbouřenou měl přemýšlel o životu(J6f)
Tak na statek se vracel zvolna pozdálečí(J6f)
když Bětuna tam s babičkou ty vedla řeči(J6f)
Je cikánkou vždyť znáť to bylo na ní(J5f)
já vždy jsem říkala proč se ta holka straní(J6f)
všech lidí počestných a spíš se hlásí k zvěři(J6f)
Já poznám každého to ať mi kdo chce věří(J6f)
Já také Bětuno jsem říkávala vždycky(J6f)
že nezdá se mi býti rod ten čistě lidský(J6f)
I považme přec tedy jsem se nemýlila(J6f)
Vidíme vidíme Tak často u nás byla(J6f)
jak pak by potom mohly dojiť naše krávy(J6f)
když chodila k nám na dvůr i též kolem chlévů(J6f)
I bože Bětuna zas Jedno pokušení(J6f)
nás opustilo Bože znám já dobře Evu(J6f)
to bylo s ní vždyť často večer po modlení(J6f)
vám chodila kol statku i což pak já nevím(J6f)
Jak niť by točila kol domu krokem levým(J6f)
vždy napadajíc a tak vždycky čarovala(J6f)
I mlčte nestoudná v tom zakřikl ji z blízka(J6f)
zapálen po uši sám Jaroš Vámi získá(J6f)
kdo na cti klepařko Kdy byste pracovala(J6f)
Však Bětuna mu hněvně tak se postavila(J6f)
Mě hospodáři mladý do práce hnáť díla(J6f)
To jsem si nezasloužila a je mi líto(J6f)
Jsem žena poctivá mně každý dosvědčí to(J6f)
Mně neudělal by to pantáta váš starý(J6f)
a tohle musím slyšeť dneska od mladého(J6f)
jehož jsem učívala hráť si na husary(J6f)
co nikdo neřekl mi za života mého(J6f)
Tak spustila a šátkem utírala tváře(J6f)
když zhlídla na prahu starého hospodáře(J6f)
an sáhnuv pro hubku si v kapsu pro ocílku(J6f)
a vyndav zakřísnul že viděť bylo z blízka(J6f)
jak kolena se prohnou rozmysliv se chvilku(J6f)
když jiskru zachytil již v dýmku sobě vtiská(J6f)
a bafčí důkladně tak s dýmem střídá slova(J6f)
vždy pomlče jak bafne a pak řečně znova(J6f)
Co synku sobě vyjíždíš tak ukvapeně(J6f)
Co je ti po řeči jež bez toho se denně(J6f)
teď šíří po vsi Podobno že od cikánů(J6f)
ti oba pocházejí snadno poznať vránu(J6f)
Sám Podholu jsem včera stihnul jaké řeči(J6f)
A co ti po každém Nech jen co komu svědčí(J6f)
Já nemohu to snésti by se někdo otřel(J6f)
o toho koho znám jenž lepší než ti všichni(J6f)
co pomlouvají ho Tu otec oči protřel(J6f)
jež v dýmu mizely a vzkřikl Mlč mi stichni(J6f)
Ty divnou jaksi začínáš Kdo lepším tobě(J6f)
než všichni my Co řekl jsi to robě(J5f)
Ni nemukej mi víc Chceš dáť se v lidské huby(J6f)
Už bez toho je řeč že víc než pro holuby(J6f)
teď chodíš k Podholovi ať mi konec toho(J6f)
Však od Podholy věru nezískal jsi mnoho(J6f)
Vy zkrátka máte je za lidi nejbídnější(J6f)
Mám nemám Dcera cikánkou je jak se praví(J6f)
a nelíbí se mi jich život a jich mravy(J6f)
Nech toho hochu nech a hněv můj ukonejši(J6f)
Sic na to vzpomeň si zda nebolí tě ještě(J6f)
tvá noha od těch dob kdy lopata tě stihla(J6f)
když spolu ryli jsme až matka tebe zdvihla(J6f)
Tu Jaroš zachvěl se a pravil zrovna třeště(J6f)
I měl jste zabiť mne když trápiť se mám nyní(J6f)
A spěchal do maštele na palandu v seno(J6f)
se zahrabal když otec rozkřikl se v síni(J6f)
Ty budeš trápiť se a hanbiť moje jméno(J6f)
pro jakous cikánku Co mluvíš nezdárníku(J6f)
A za synem se žene do maštele v křiku(J6f)
Však tento zasípěl A dělejte co chcete(J6f)
Já jinou nechci již když té mi odepřete(J6f)
Tu otec vykřiknul z úst rozezlených mžikem(J6f)
si vyrval dýmku velkou se zlaceným víkem(J6f)
z níž tolik dýmu kolem loudil v rozhorlení(J6f)
že v oblacích ho šedých téměř viděť není(J6f)
A dýmku držel v ruce jež se hněvem chvěla(J6f)
kořenku prastarou jež zakouřená celá(J6f)
se leskla do hněda Ta dílem starých časů(J6f)
i dědictvím as byla o svatebním kvasu(J6f)
ji darem obdržel od švakra od myslivce(J6f)
Jen krátká byla od úst zakroucená v křivce(J6f)
se smrstkem pod oříškem s rudou kočkou velkou(J6f)
od níž dva střapečky se klátily mu dole(J6f)
a hlavice ta kořen byla od jalovce(J6f)
dovedně řezaná jak brázdy stejnou délkou(J6f)
v ní oral s volky sedláček a přes to pole(J6f)
strom větve rozkládal a za ním vidět lovce(J6f)
jenž zdraví oráče a kloboučkem svým mává(J6f)
an blíže jelen s větve lupen oškubává(J6f)
A nad tou řezbou výše koruna jak jasná(J6f)
je víčko které přetře vždycky dýmku shasna(J6f)
jsou malé dírky v něm a odtamtud jak mráčky(J6f)
se dere vonný kouř mění se na obláčky(J6f)
jež pokrývají řezbu obloha jak nízká(J6f)
Teď celý obrázek otcova ruka stiská(J6f)
div nerozmáčkne jej střapce se zaklátily(J6f)
a celá dýmka teď co v ruce bylo síly(J6f)
se mihla mrštěna tam kde syn ležel v seně(J6f)
Tak mrštiv otec dýmkou vyšel neprodleně(J6f)
a bouchl prudce dveřmi Již tě nechci viděť(J6f)
nezdárný synku Musím za tebe se styděť(J6f)
Za chvilku babička však do maštele vkročí(J6f)
a po vnoučeti vedouc uplakané oči(J6f)
šourá se naproti a vyschlé ruce spíná(J6f)
svede ho s palandy a plakať započíná(J6f)
Vzdor přešel ho když jeho chopila se ruky(J6f)
a na komoru vedla k sobě na výměnek(J6f)
tak hořekujíc Dítě I pro boží muky(J6f)
vždyť jsem tě chovala a překládala z plenek(J6f)
Kam hlavičko má myslíš kam jsi rozum dala(J6f)
Hleď tamhle kolébka v níž jsem tě kolébala(J6f)
I ukázala v kout kde jako pro okrasu(J6f)
kolébka stála velká dílo starých časů(J6f)
jak kraslice tak červená a malovaná(J6f)
v ní vyřezaná srdéčka to tatíčkovo(J6f)
a druhé matčino jak čí je koho strana(J6f)
buď hlava tatíčkova nožky maminčiny(J6f)
jak prvně kolébajíce si dali slovo(J6f)
Pak byli ptáčkové tam na lipovém dřevu(J6f)
tak pěkně malovaní pohled byl nejiný(J6f)
než jak by sýkorky jež v lípě plny zpěvu(J6f)
kdys švítořily milému i nevěstičce(J6f)
když z toho dřeva kolébka je urobena(J6f)
tam také přilétly by daly po písničce(J6f)
Však ptáčci umlkli neb lépe nežli oni(J6f)
teď zpívá matička jež od nich vyučena(J6f)
A nade vše zpěv matky když se k děcku kloní(J6f)
nad pestrou kolébkou kam andílky zve všecky(J6f)
ke svému robátku by střehli spánek dětský(J6f)
Tu tedy kolébku teď povytáhla k předu(J6f)
dál mluvíc babička Hleď jaké mám už vrásky(J6f)
V té spatřiť kolébce jak černé ku pohledu(J6f)
se houpe jakés cikánče jež přes kolíbku(J6f)
již vystrkuje tmavé zakroucené vlásky(J6f)
ni nehnu nohou neřku rety ku políbku(J6f)
neb bože nedopusť snad tak bych kolébala(J6f)
že vyletěl by divous drobotina malá(J6f)
pán bůh nás uchovej a zachraň všeho zlého(J6f)
V tom matka do dveří se vychýlila plačíc(J6f)
a vzavši v mateřskou svou náruč syna svého(J6f)
na jeho rameno líc uplakanou tlačíc(J6f)
jej vedla do síně Tam potkali však otce(J6f)
znáť bylo na něm jak je dojat přehluboce(J6f)
Vzal syna za ruku a do světnice k stolu(J6f)
jej zavedl tam ruce založil a stranou(J6f)
níž hlavu naklonil A když tak stáli spolu(J6f)
děl zvolna otec Pohleď Na tomhle zde stole(J6f)
je z tisového dřeva každou mluví hranou(J6f)
o požehnání Přišlo naň co dalo pole(J6f)
by živ byl starý rod a uctil svoje hosti(J6f)
a chvála bohu bylo vždycky do sytosti(J6f)
Na tomhle stole dím už dvanáct Vejvodičů(J6f)
se povilo co na tom statku orávali(J6f)
Ten stůl i se statkem jsem přijal od rodičů(J6f)
a já jej tobě dám jak mně jej oni dali(J6f)
Chceš zneuctiť jej chlapče Či nejsi mým synem(J6f)
Pojď ukážu ti příklad z jakých brali rodů(J6f)
své nevěsty I vyndal knížku šedou starou(J6f)
kde na desce jmen řada každé v písmu jiném(J6f)
a nejnovější písmo nejníže je spodu(J6f)
toť jméno otce matky syna stejnou čarou(J6f)
Tu Jaroš poblednul a u kamen se dala(J6f)
v pláč žalostný již matka milující synka(J6f)
I babička zrak v slzách ruce sepínala(J6f)
neb dojala ji velmi dávná upomínka(J6f)
Tož otec mírněji zas jal se domlouvati(J6f)
Stál v okně se synem a ukazoval v dvoře(J6f)
vše bohatství jež chtěl by takto zanechati(J6f)
by rozum pojal přec a nedělal jim hoře(J6f)
Tu pojednou se vztyčiv otec vyřkl k němu(J6f)
Však já se přičiním a bude konec všemu(J6f)
I sebral klobouk vyšel mluvě v rozhorlení(J6f)
že lidé ve vsi na něj zřeli udivení(J6f)
až do vrat u starostů vkročil a pak stanul(J6f)
když potkal starostu Pot po čele mu kanul(J6f)
a zraky blýskaly v bok podepřeny ruce(J6f)
až po chvíli slov našed rozkřikl se prudce(J6f)
Vy znáte nejstarší že jsem já ze sousedů(J6f)
Mne každý zná můj statek i mé plodné lány(J6f)
však po svých sýpkách věru já vás nepovedu(J6f)
kde tisíce mám v zlaté pšence uschovány(J6f)
Vy znáte mě že chlebem zrovna plýtvať mohu(J6f)
však neplýtvám ni drobtem dík zaň pánu bohu(J6f)
Já Vejvodič mám hleďte nezdárného syna(J6f)
A mého rodu neštěstí hle cikánka je vinna(J7f)
Však to si dokážu by déle v obci naší(J6f)
nesloužil ten kdo s cikány jí jednu kaši(J6f)
On musí dostať výpověď sic budu ztracen(J6f)
Nic už se nebojte v tom nebudete zkrácen(J6f)
sám holubář dnes obci službu vypověděl(J6f)
Hledal prý něco včera o lepší snad zvěděl(J6f)
Kéž bych ho nebyl poznal Sám bůh mě jím trestal(J6f)
Tak spustil Vejvodič však rázem křičeť přestal(J6f)
a hlavu vyděšeně z obou pěstí noří(J6f)
když z venčí někdo zkřikl Hoří Ve vsi hoří(J6f)
Ven ze vrat Vejvodič se od starostů řítí(J6f)
a stane na návsi zpět trhnuv nohou prudce(J6f)
a vzhůru k obloze rozpíná hrůzou ruce(J6f)
kolena klesají zrak počíná se tmíti(J6f)
když vidí běhať lidi a tak volať všudy(J6f)
Na statku Vejvodičů hoří Nehnul údy(J6f)
až kolem běže s konví popohnal ho kdosi(J6f)
Přec pak se pamatujte sousede Jste mužem(J6f)
Bůh pomoz nám Ať jenom každý vodu nosí(J6f)
snad se bůh smiluje a neštěstí to zmůžem(J6f)
Tu teprv Vejvodič se pustil do úprku(J6f)
a lidi předeběhnul až ho kolem krku(J6f)
před statkem jala žena kterou sousedkyně(J6f)
lomíce rukama jak mohou těšiť hledí(J6f)
Však statkář supaje se hrne do popředí(J6f)
a skoro plačky volá k těm co truhly skříně(J6f)
ze statku vynášejí Odkud lidé zlatí(J6f)
odkud to vyšlo Z maštele ti jemu řekli(J6f)
Tvář zakryl si co tito dál se s truhlou vlekli(J6f)
neb s hrůzou na svou dýmku počal vzpomínati(J6f)
Vždyť tohle není na nás boží dopuštění(J6f)
zalomil rukama Vždyť za všechno já mohu(J6f)
A jako šílený v dav hlučný mísil nohu(J6f)
neb vzpomněl na knížku v níž skládal svoje jmění(J6f)
i spisy všeliké ač pozdě li už není(J6f)
Tak na síň spěchaje jež halila se v dýmy(J6f)
tam potkal babičku jež pomatená celá(J6f)
zrak v sloupu přeslici a kvedlík pěstmi svými(J6f)
zoufale držela a k němu zaúpěla(J6f)
Ach synáčku můj drahý co pak se to stalo(J6f)
co se to učinilo rodičko má boží(J6f)
To naše stavení že by nás nepřečkalo(J6f)
Čím pak jsme zhřešili Co bůh to na nás složí(J6f)
Ach mám tam lidičky mám řůženec tam svatý(J6f)
a v koutě kolébka tu pro rod zachovejte(J6f)
sic po nás na vždy veta Honem pro ni spějte(J6f)
Obrázky po stěnách mám vzpomeňte i na ty(J6f)
bůh vám to odplatí Ach co pak z nás teď bude(J6f)
co z nás teď bez stavení Zasteskne se všude(J6f)
Tak naříkala syn však potěšiv ji krátce(J6f)
a na vše strany křiče rozděloval práce(J6f)
Tož zatím dým jenž jako spadlý s nebe(J5f)
s těch míst kde očistec půl obce zahaloval(J6f)
jak z kotle pára ze střechy vždy vystupoval(J6f)
jak hrozný anděl jenž má oblak kolem sebe(J6f)
a rozhaliv jej náhle zaleskl se strašně(J6f)
jak vytasený meč jak výbuch silné vášně(J6f)
Už střechu prorazil už viděť na hřebenu(J6f)
kohouta rudého jak v přísloví se říká(J6f)
a jehož je li dobrý mají za plivníka(J6f)
Už došky kalence jak u divokém plenu(J6f)
se střechy rozmetává soptí jiskry vzhůru(J6f)
jak přidať by chtěl drobným hvězdám do azuru(J6f)
A ve víru tom žárném nejvýš u komína(J6f)
kde poloptáci oni siví netopýři(J6f)
svá hnízda mají tmavá hle ta drobotina(J6f)
jsouc za dne slepa sem tam zrovna v oheň míří(J6f)
Už latě s hambalky jak ze živého zlata(J6f)
bez došku lesknou se a lomenice shora(J6f)
počíná chytati Když babička to zřela(J6f)
že plamen šlehá již tam kde je soška svatá(J6f)
tak úpěť počala jak živého by tvora(J6f)
měl oheň ztráviti a chytla se v půl těla(J6f)
na špičky vystoupla a hlasem modlila se(J6f)
k svatému Janu hořelť a pak klesla zase(J6f)
se selkou střídavé tak žalovaly spolu(J6f)
Pohleď má nevěsto kde jsem tě požehnala(J6f)
v té bílé světnici kde stůl je prostřen plátnem(J6f)
ty ve věnci s mým synem hosté kolem stolu(J6f)
můj spasiteli hoří teď tam plamen sálá(J6f)
Ach náš dům není stavěn na základě špatném(J6f)
jen haste lidičky jen haste zaúpěla(J6f)
a hospodyně za ní uplakaná celá(J6f)
Už hoří v komoře Tam truhla malovaná(J6f)
a plno plátna v ní co za dvacet jsem roků(J6f)
lnu nasila se nasušila Práce planá(J6f)
Co vřeten potáčů než bylo do přadenka(J6f)
o dlouhých přástvách v zimě když k nám na doskoku(J6f)
se sešlo přadlen za nimi pak pod okenka(J6f)
se táhli mládenci Kop deset je ho jistě(J6f)
Lužanský tkadlec ví a sama jsem je čistě(J6f)
na kolích bílila na slunci polévala(J6f)
Ach babičko mé šaty Co jsem za ně dala(J6f)
Jen sukní padesát Z nich sedm na neděli(J6f)
jsem vždycky nosila I kožíšek můj starý(J6f)
i všechno bohatství a od přátel mých dary(J6f)
vše shoří mi i hrnce nábytek můj celý(J6f)
i másnice tam stojí v koutě u kuchyně(J6f)
Ach kde jsme sedávaly spolu na práh síně(J6f)
na jaře v slunečku mně Jaroš skákal z klína(J6f)
a hospodář k nám sedal po své práci denní(J6f)
nad námi vlaštovky Ach vidíte jak dolů(J6f)
se řítí jejich hnízda sprahlá od plapolu(J6f)
Ach bože nebeský A kouř jde od komína(J6f)
jak koláče bych pekla na to posvícení(J6f)
Tak hospodyně lkajíc rvala sobě vlasy(J6f)
to ono vykřikla nač právě vzpomněla si(J6f)
i vzchopila se na ráz běžíc ke špejcharu(J6f)
kde v moučnici má vajec vysázených kopu(J6f)
a chlebník plný chleba visí ode stropu(J6f)
Leč to i ono snad by zanechala zmaru(J6f)
i kupy pytlů plných nejkrásnější pšenky(J6f)
než ona v pytli svrchním groš má uschovaný(J6f)
ne z tchoře snad leč od krav od drůbeže(J5f)
co nastřádá Neb často synek od maměnky(J6f)
si musí vyprosiť když k tanci béře panny(J6f)
o pouti k muzice tož stříbrňák už střeže(J6f)
máť nějaký a strčí ani otec neví(J6f)
neb on si myslí ještě hudebník že sleví(J6f)
Tam chtěla nyní selka však ji nepustili(J6f)
neb dlouhou řadou lidé od studnice stáli(J6f)
a z ruky do ruky si konve podávali(J6f)
až po žebříku na špýchar kde vodu lili(J6f)
a nade všemi Podhola stál na hřebenu(J6f)
jak obr mohutný a z konve deštil vodu(J6f)
dnem vzhůru obraceje jako v božím jménu(J6f)
by hustým lijavcem střech slámu oplakoval(J6f)
sám svatý Florián jenž patronem byl rodu(J6f)
V dým z pola ukryt z pola v pastuším svém rouše(J6f)
hned na jev vystoupil hned v oblaku se schoval(J6f)
jak čaroděj se zdál an zbojný živel krotí(J6f)
jenž jemu z kouzelného prchnul ze zajetí(J6f)
Se skrání po vlase mu teče jak se potí(J6f)
a po jiskře hned lape po žluté jak mouše(J6f)
jež každou chvíli z ohně na špejchary sletí(J6f)
A hospodář jen volá úpěnlivě prose(J6f)
Ach špejchar zachraňte mi Mám tam pšenky skládku(J6f)
sto korců chybí dva neb tolik zrodilo se(J6f)
mi klasů plnozrných na každičkém řádku(J6f)
kde símě hodil jsem Tu sýpku zachraňte mi(J6f)
A vida Jaroše jak s Podholou se činí(J6f)
pocítil v srdci svém tím hořčí všeho vinu(J6f)
a na něj dokřikl tak žalně Čiň se synu(J6f)
čiň synáčku I spěchal dobytek by němý(J6f)
odvázal v chlévu koně vyvedli už jiní(J6f)
když chytaly už stropy od hořících latí(J6f)
a dobytčata hrůzou začla střečkovati(J6f)
Jak první kráva vyšla s prahu rozhledla se(J6f)
krk dlouhý natáhla v zad rohy v hrozném hlase(J6f)
tak zabučela z dlouha jako hlásný s věže(J6f)
jenž v noci hluboké kraj město spánek střeže(J6f)
Tak mocný hlas to byl že jistě za vesnicí(J6f)
až v polích slyšeť byl Tu všichni pomocníci(J6f)
hned ohledli se k chlévu odkud právě s býkem(J6f)
sám hospodář se hnal Tím zrovna okamžikem(J6f)
lať spadla se střechy býk sotva z chléva skočí(J6f)
kus došku hořícího na hřbet sletlo jemu(J6f)
srsť hned mu chytla rudá Zařve a se bočí(J6f)
střečkovať počíná a zrovna v trysku měří(J6f)
kde sotva uniknuv dřív nebezpečí zlému(J6f)
se statkář potácel Býk po něm níže rohy(J6f)
dva zahnuté své k zemi Vykřikl tu mnohý(J6f)
když statkář klesl na zem Přibíhali(J5f)
leč proti zvířeti byl všechen odpor malý(J6f)
býk zuřil spíše víc když zaháněli bili(J6f)
do něho ukrutně Řval bolestí a vztekem(J6f)
a hlavu kudrnatou stavěl nad člověkem(J6f)
Tu každý bojí se jej za kulaté rohy(J6f)
zachytit pojednou až celý udychaný(J6f)
se přihnal Jaroš zaúpěl a vzepřev nohy(J6f)
dvou rohů chopil se by zadržel je dříve(J6f)
než bodnou po otci ten synek přeubohý(J6f)
I bylo podívání všechněm hrozné tklivé(J6f)
když otec povstav zas chtěl vysvobodiť synka(J6f)
jenž rohů držel se a býk jím sem tam smýkal(J6f)
víc zuře jen víc bit jsa bučel nebo hýkal(J6f)
a Jaroš zápase jen vzhledl na tatínka(J6f)
jenž lomě rukama se ohlíží a volá(J6f)
Pro boha živého už nechte shořeť všecko(J6f)
jen pojďte zachraňte mi jediné mé děcko(J6f)
Hned dám vám svého statku pšeničného půli(J6f)
V tom Jaroš vzkřiknul neb jej rohy přitisknuly(J6f)
tak usilovně ke zdi že by jistě ducha(J6f)
byl vypustil ač v býka otec silou buchá(J6f)
jej zabiť usiluje Podhola když náhle(J6f)
uvolnil jemu ruce proti býku vztáhlé(J6f)
Ten zabučel když silák shýbnul jeho hlavu(J6f)
za rohy drže jej až k samé téměř zemi(J6f)
že ti co viděli to strachem užásali(J6f)
a mnohé slovo soustrastné se zdvihlo z davu(J6f)
když zvíře červené v tom silami se všemi(J6f)
do země opřelo a chvostem ohánělo(J6f)
kol sebe kopajíc i hlavu krátké šíje(J6f)
vyzdvihlo s Podholou jenž počal ustupovať(J6f)
v před nebo do zadu své prohýbaje tělo(J6f)
jak býk s ním zápolí Již pot mu tělo kryje(J6f)
a postupuje v kolnu kde se mínil schovať(J6f)
Tu však jej ku stěně býk přitlačil a dusil(J6f)
že k lidem povzdechnul znáť bylo kterak zkusil(J6f)
I stáhl obočí jež velké jako bývá(J6f)
u výrů nočních sov a jak jím pohne dolů(J6f)
tu oko pomalu se v jeho řasách skrývá(J6f)
zrak jestřabí a brvy pírka od sokolů(J6f)
On v pěstech mohutných dva rohy zakroucené(J6f)
a hladké kulaté dál držel napjav svaly(J6f)
a býk jen mručel zraky veliké dva sklenné(J6f)
mu v hlavě leskly se ač tyčemi ho prali(J6f)
dál zatvrzele tiskl nebezpečno býka(J6f)
poraniť nedobiť Však Podhola se smýká(J6f)
znenáhla po stěně až se zvěrem se hnuli(J6f)
kde kolna podepřena mohutnými kůly(J6f)
V ty býka zavlekl že uvíznul jak v kleci(J6f)
a pak si oddechnul i trýzně jeho svědci(J6f)
Tak uvolněn jsa holubář hned zase spěchá(J6f)
i vykřikne Vy nimry Na špýcharu střecha(J6f)
vám již již chytá Háky Trhať krovy dolů(J6f)
Děl a hák dlouhý nořil sám již do plápolu(J6f)
Již padá s rachotem změť polámaných latí(J6f)
a znovu nasadí co druzí pomáhali(J6f)
a silou obrovskou již lomenicí klátí(J6f)
že užasli i ti co sílu jeho znali(J6f)
Šíj nahnul do zadu a nohy opřel v předu(J6f)
jak se stavením v boji tak byl ku pohledu(J6f)
jak trhal hákem k sobě vždy to zapraštělo(J6f)
V tom výkřik vznikl vůkol však už za rachotu(J6f)
ta šedá lomenice padla jak by hřmělo(J6f)
a udeřila v zem Tu v hluku křiku hřmotu(J6f)
hned sbíhali se všichni na tom jednom místě(J6f)
a hrůzou vykřikli Je zabit zabit jistě(J6f)
Z pod šedé lomenice člověka vytáhli(J6f)
to Podhola byl nebožák ni nehnul údem(J6f)
Hned všemi pohnul v srdci tento případ náhlý(J6f)
hned litovali obra schváceného trudem(J6f)
Cizího zachránil hle chuďas a sám padne(J6f)
I tak to bývá v světě Ruce má už chladné(J6f)
Tak soused Vychna vzdechnul starosta pak řekl(J6f)
I vždycky jsem to mluvil že je člověk dobrý(J6f)
a v práci za deset že přemohl by obry(J6f)
Byl hodný jářku aby každý před ním smekl(J6f)
A že byl zamračený kdož ví co ho hnětlo(J6f)
hádal se se zvěří i stromy co se pletlo(J6f)
mu do cesty a nevíme kdo byl to s námi(J6f)
bylť zavřen v zármutku a s nikým nebyl známý(J6f)
Tak od ohně jenž klesal se strženým krovem(J6f)
se zástup nahromadil při neštěstí novém(J6f)
Tu všichni ustoupili panu učiteli(J6f)
jenž obě ruce v před a nakloněnou hlavu(J6f)
se mísil poděšen v střed ztrnulého davu(J6f)
a k nešťastníku tomu naklonil se celý(J6f)
a k srdci tiskna ucho řekl šeptem Dýchá(J6f)
Hned do pastoušky jeho odneste jej zticha(J6f)
I naložili jej a čtyři statní muži(J6f)
jej do pastoušky nesou lidé se k nim druží(J6f)
a jiní hasí dále strhujíce krovy(J6f)
tak že již požár klesá Sýpky zachráněny(J6f)
domovní stavení jen maštele a chlévy(J6f)
do stěn jsou zničeny Však dojemnými slovy(J6f)
statkář je vybízí by polévali stěny(J6f)
i sám se čině mezi planoucími dřevy(J6f)
Tu po návsi vůz zahrčel Co pokdy měli(J6f)
hned odskočili od požáru vyhlíželi(J6f)
a kde kdo byl v tom místě na kolena padli(J6f)
a bijíce se v prsa ruce křížem kladli(J6f)
když viděli an Vychna v košatinách veze(J6f)
v rukou si klobouk drže s pánem bohem kněze(J6f)
Tož ihned za ním zástup k pastoušce se blížil(J6f)
a taký hovor veda v hruď se bil a křížil(J6f)
Tak hleďte pro cizího nasadil své síly(J6f)
a nyní chuďas ani nikoho tu nemá(J6f)
ni toho jenž by oči rukama mu dvěma(J6f)
zatlačil Bože můj Vždyť v poslední tu chvíli(J6f)
vždy člověk pátrá kolem I ta jeho dcera(J6f)
tak zmizí najednou jak zapadla by v zemi(J6f)
a vyháněla v pastvu přece ještě včera(J6f)
A zeptejte se ho snad přece věděl by to(J6f)
Když posud nemluví Je nadobro snad němý(J6f)
to od leknutí nejspíš Nedal ještě slova(J6f)
Tak je ho člověku chudáka zrovna líto(J6f)
V tom utichnou zas všichni Z bytu Podholova(J6f)
se vrací šedý kněz jenž usmívavou vlídnou(J6f)
je tváří pozdraví co líbají mu ruce(J6f)
a potěšiv je v strasti kráčí ku požáru(J6f)
kde lomoz utichá a plameny už řídnou(J6f)
Potěchou uleví též statkářově muce(J6f)
že bůh mu nahradí co odejmul mu v stáru(J6f)
a ze vsi odjíždí Tu Jaroš úzkostlivý(J6f)
se od požáru ztrácí ku pastoušce spěší(J6f)
a ptá se lidu cestou holubář li živý(J6f)
chtěl zbaviti se tíhy zeptať se kde Eva(J6f)
Něm holubář jest posud Jaroš hlavu věší(J6f)
ruka se vlasů týká k boku padá levá(J6f)
tak k ohni vrací se Když pozřel na tatíka(J6f)
jak upachtěn se s trámem ohořelým smýká(J6f)
jak zdvíhá oharky a jmenuje čím byly(J6f)
tu nohu od stolu tam domovních kus dveří(J6f)
jež první otvírával zavřel v pozdní chvíli(J6f)
jak zoufale to zdvíhá očím sotva věří(J6f)
a posupně se dívá zrakem sem tam točí(J6f)
a pomalu se hrne slza z podobočí(J6f)
jež kolem úst se sveze zatočenou rýhou(J6f)
a k synu pohlíží tu vzdechli stejnou tíhou(J6f)
a zraky sklopili(J3m)
Již táhlo k podvečeru(J3f)
stín houstnul ve stromech a dým se ztrácel v šeru(J6f)
Nad smutným spáleništěm černý komín trčí(J6f)
opálen z cihel z rumu nad ty čtyři stěny(J6f)
v nichž duté zejí díry okna z nich se kouká(J6f)
žhavými uhly smutek Před vraty pes vrčí(J6f)
a kráva s telaty jak jsou už naučeny(J6f)
že do stáje se hrnou když se stmívá louka(J6f)
teď k chlévu berou se a na kouřícím stání(J6f)
své místo hledají jak jindá ač jim brání(J6f)
přiběhši děvečka a metlou do nich pere(J6f)
ni hnouť se nechtějí Tu matka s hospodyní(J6f)
se v nový dala nářek když to každé zvíře(J6f)
se chtělo domů bráť a kury v stromy šeré(J6f)
jak na hřád sedaly I otci zle se činí(J6f)
po každé vzhledne li jak přes dům jeho šíře(J6f)
se valí dým jak oblak pověčného času(J6f)
jenž přikryl rodu minulosť V tom jemu v hlavě(J6f)
zvuk zvonku zatrhnul tak zazněl usedavě(J6f)
To postrádaje někdo dlouho jeho hlasu(J6f)
sám za Podholu došel smeknuv ke zvonici(J6f)
kříž udělav se chopí provazu a lící(J6f)
se k nebi obrátí kde svítí už se dívá(J6f)
za provaz tahá jak by závoru chtěl nebe(J6f)
nadzdvihnouť zavřenou neb svět se připozdívá(J6f)
A jak jím zatahal tu klinkot zvonku lkavý(J6f)
k těm co jsou venku ještě Pojďte domů praví(J6f)
Modlil se Vejvodič a spatřil vedle sebe(J6f)
v tom pana učitele Komu odzvánějí(J6f)
Živ Podhola ptal Vejvodič se tesklivěji(J6f)
Živ pravil učitel a pojal jeho ruku(J6f)
a jemně rozvážně by zmenšil jeho muku(J6f)
zval do síně ho školní právě prázdné dětí(J6f)
Dobytek sousedé se jali odháněti(J6f)
Však Jaroš jak jen mohl k pastoušce se plížil(J6f)
neb dvojí strach mu srdce zarmoucené tížil(J6f)
Kde jeho Eva je a živ li otec její(J6f)
Tak popálen i mokrý černý v obličeji(J6f)
zas u Podholy stojí čeká promluví li(J6f)
a s řečí dojemnou se k nemocnému chýlí(J6f)
Co všechno pro nás trpíte To máte za to(J6f)
že jste mne zachránil i tatínkovi jmění(J6f)
Bůh ať mi svědkem jest a jeho jméno svato(J6f)
že se vám odměním neb teď už v světě není(J6f)
co od vás by mne odtrhlo Tu schýlil níže(J6f)
své ucho k nemocnému dech si v ústech víže(J6f)
a slyší Nevíš snad kam zašla Eva hochu(J6f)
Poblednul Jaroš zarmoucen Já myslil spíše(J6f)
že od vás o ní zvím I zamlčel se trochu(J6f)
když hlavou vrtě Podhola zas ležel tiše(J6f)
V tom vešel učitel a Jaroše ven veda(J6f)
tak domlouval Jdi ku svým pobudu zde zatím(J6f)
pak mne zas vystřídáš až do školy se vrátím(J6f)
Však stavil jsem se k Vychnovům též pro souseda(J6f)
chce se mnou nocovať Jdi pospi do zítřka si(J6f)
Tak Jaroš odešel a tvrdě zaspal asi(J6f)
neb v bílé ráno teprv s hrůzou paměť budí(J6f)
a srdce jak by chtělo vyskočiti z hrudi(J6f)
Šel za jinými smutně k spáleništi domu(J6f)
a nežli na poptávku přiblížil se komu(J6f)
v tom spatřil Vychna kamsi s učitelem jeli(J6f)
a ptajícím se Za Labe jen pověděli(J6f)
Kde jenom Eva je když u cikánů není(J6f)
tak Jaroš zaslechnul když přišel k spáleništi(J6f)
Kdo o ní vyprávěl hned Jaroš v utržení(J6f)
se zeptal souseda Nu Jáchym Odkud ví to(J6f)
Což pak jste neslyšel Však ještě tamhle piští(J6f)
hanbou a zármutkem Je stavení mu líto(J6f)
Vždyť pošetilý hoch ten pryč byl za cikány(J6f)
Ta co mu udělala za sebou ho táhla(J6f)
že koně opustil i ruchadlo i lány(J6f)
a za tou černou šel Až dnes ho ráno znáhla(J6f)
Bětuna objevila mandel rozhazujíc(J6f)
i vzkřiknul bolestí jak zatáhla ho rujíc(J6f)
ze snopů vykulil se hanbou všecek rudý(J6f)
neb bez kabátu byl a ztratil nohavici(J6f)
byl všecek rozedrán že sotva skrýval údy(J6f)
Tak cikáni ho svedli Inu je co říci(J6f)
Však tamhle Bětuna to vypravuje všude(J6f)
ta spořádá ho dokud poctivá niť zbude(J6f)
On sám pak přiznal se jak cikánka ho černá(J6f)
na konci zapřela vždyť měla pronevěrná(J6f)
mladého cikána jejž Jáchym utkal v hádce(J6f)
a výprask utrživ utekl domů krátce(J6f)
My hnedle ptali se zda Podholovu dceru(J6f)
snad u nich uviděl jak říkalo se o ní(J6f)
a hleďte není u nich Boha svědkem beru(J6f)
že holce křivdili Však kde se jenom honí(J6f)
Šel Jaroš rovnou cestou hoře pln a smutku(J6f)
dychtivě k pastoušce I zachytal se plůtku(J6f)
o husu zavadil jež na jedné jen noze(J6f)
tu spala před vrátky a ticha se už hroze(J6f)
poplašen vrznul vrátky vběhl rychle v dvorek(J6f)
a zastavil se hledě dychtiv do okenka(J6f)
v němž v rozích visela jak záslon jemný vzorek(J6f)
síť šedá stříbrná pavouků příze tenká(J6f)
a hleděl dovnitř Ticho s protější jen stěny(J6f)
je slyšet hodiny Pod nimi na posteli(J6f)
spí hlasně oddychuje kolem obklopený(J6f)
perutmi holubů sám Podhola tak blaze(J6f)
jak kdy by nebyl spal už aspoň týden celý(J6f)
A holoubkové tiše chodí po podlaze(J6f)
i vyskakují po klase jenž visí s lůžka(J6f)
a po skle na okně si bzučí hlasem muška(J6f)
Však po Evě ni vidu nikde ani slechu(J6f)
Odvrátil Jaroš hlavu naklonil ji k hrudi(J6f)
a sotva zrno ptákům hodí pro potěchu(J6f)
Zatesknil zatoužil A co se takto trudí(J6f)
tu nad ním zatleskal jak děcko ručičkama(J6f)
když matku překvapí jež hledá je si hrajíc(J6f)
u výši Evin perlák an se snášel dolů(J6f)
Tak bylo Jaroši jak duše Evy sama(J6f)
by byla přiletla tu jeho touhu znajíc(J6f)
a teď jej oblétala žalostivě v kolu(J6f)
I shání drobty v kapse rozhazuje láká(J6f)
jej hvizdem Přilákal Již perlového ptáka(J6f)
si tiskne k líci on pak houká úzkostlivě(J6f)
A když tak k němu mluvil a jej hladil snivě(J6f)
cos v prstech uvízlo mu bílá cedulička(J6f)
a na ní litery Hned ptáku s šíje smekl(J6f)
to drahé znamení a jal se z písmen hádať(J6f)
a písmě k písmeni i slůvko k slůvku skládať(J6f)
až po líci proud slzí neutřen mu tekl(J6f)
Na stokrát pozdravuju Tě co čteš mé psaní(J6f)
jež z cizí dědiny Ti píšu chvějnou dlaní(J6f)
Neb myslila jsem stále Neuvidím více(J6f)
neb nevrátím se tam ač slůvek na tisíce(J6f)
bych ráda poslala i vzdechů slzí taky(J6f)
pořád je utírám a mám jich plné zraky(J6f)
Však kdo mne potěší Kéž na chvilku jsem ptáčkem(J6f)
jenž létá v oblacích a na keř sobě sedne(J6f)
hned přeletěla bych ty dálky nepřehledné(J6f)
Však vím co udělám promluvím s malým žáčkem(J6f)
co do školy jde sám housličky pod paždíma(J6f)
dá z kabelky mi lístek také péro podá(J6f)
a drobné seju písmo pod rukama svýma(J6f)
holoubka pošlu s ním Ach škoda bože škoda(J6f)
Vždyť ptáček spatří tě když krmiť jako jindá(J6f)
jej bude ruka tvá a z kapes zrní vyndá(J6f)
Však bůh tě pozdrav hochu na stotisíckráte(J6f)
už přeju vám tam všechněm ať se dobře máte(J6f)
Neb už se nikdy nikdy nespatříme spolu(J6f)
neb zažila jsem mnoho milý hochu bolů(J6f)
Když z domu prchnuvši jsem došla v tyto strany(J6f)
kam cikánka mi řekla tu zrak uplakaný(J6f)
jsem sedla na břehu kde proudy Labe plynou(J6f)
odkudsi z daleka a opět do daleka(J6f)
a zastesklo se mi I volám na člověka(J6f)
jenž kolem jde a ptám se pátrám po své matce(J6f)
i ptám se druhého a ten mi poví krátce(J6f)
I cikánů tu dost Kdo pak se o ty stará(J6f)
Včera tu pochovali jednu Tak tak včera zrovna(J7f)
Tvář jsem si zakryla neb žalosť nevýslovná(J6f)
mne pojala Jdu na hřbitov a tam kde fara(J6f)
stál stařičký pan farář a se díval za mnou(J6f)
když na hřbitov jsem vešla hledajíc hrob nový(J6f)
už bylo navečer a hromádku jsem hlíny(J6f)
neuschlé spatřila Tu strastí přenáramnou(J6f)
mi srdce pukalo když s dojemnými slovy(J6f)
mě zdvihl pan farář a na hrob sednuv jiný(J6f)
vyptav se vyprávěl co vzkázala mi matka(J6f)
když smířila se s bohem mně i tatínkovi(J6f)
vše dobré jenom přejíc Maminko má sladká(J6f)
Co vše jsi vytrpěla hledajíc nás stále(J6f)
žes opustila hříšně kdysi naše krovy(J6f)
to k vůli člověku nevěrna tatínkovi(J6f)
Ó teď už vím proč často jsme se nenadále(J6f)
pryč stěhovali s místa a to nebožátko(J6f)
má maminka nás hledávala v prachu blátě(J6f)
po světě širokém a sotva našla krátko(J6f)
prý vždycky po holubech otec blíž ji tuše(J6f)
hned se mnou zmizel pryč a matka v nové ztrátě(J6f)
si zoufala a klesla jako bludná duše(J6f)
s loutkáři chodila a když se od cikánů(J6f)
cos dověděla o nás až sem došla s nimi(J6f)
a tady chudinka tu dokonala v Pánu(J6f)
samotna Ó já vyhrabu ji prsty svými(J6f)
Tu sedím na hrobečku smutně hledím kolem(J6f)
zrak tone v slzičkách a srdce puká bolem(J6f)
vždyť včera jsem ji ještě mohla zastať živou(J6f)
a nesměla by zemříť na mou prosbu tklivou(J6f)
Již nevrátím se odtud Vyřiď tatínkovi(J6f)
ať za mnou pospíší a najde službu tady(J6f)
neb jsem mu uprchla Pan učitel mu poví(J6f)
jenž potkal mě když jsem si nevěděla rady(J6f)
A vyřiď ještě že se nikdy už v tu stranu(J6f)
k vám nevrátím Jak vrátiť Zlí tam lidé ke mně(J6f)
a matku vyčtli by ač kryje ji už země(J6f)
A kdy by nevyčtli tož přec tam nezůstanu(J6f)
neb nemohu můj hochu jenom tobě k vůli(J6f)
pro tebe nemohu by někdy nenaříkal(J6f)
tvůj otec i tvá matka že jsi se mnou zvykal(J6f)
Pán bůh jim zdraví dej by dobrým vzpomenuli(J6f)
A ty si také vzpomeň podrž holoubata(J6f)
i mého perláka až budeš krmit vždycky(J6f)
dobře je počítej Vždyť jak má matka zlatá(J6f)
snad po nich poznám tě jestliže život lidský(J6f)
mě někdy zanese v ten kraj A také ještě(J6f)
až přijdeš v Zadní hon tam hlínovník je v břehu(J6f)
a díra do stráně kde za hustého deště(J6f)
jsem vždycky skryla se Až půjdeš někdy kolem(J6f)
jen se tam podívej Možná že myška v běhu(J6f)
se kmitne po zemi tam v koutě pod kamenem(J6f)
mám obrázečky schované na jílu holém(J6f)
ten jeden od tebe co podepsán mým jménem(J6f)
mně pošli po otci a druhý ponech sobě(J6f)
A ještě vzpomínám že v poslední jsem době(J6f)
v kukani podkladek nechala na dřevníku(J6f)
Co teď už mě to hněte Nepřijdu v ta místa(J6f)
ne nesmíme se nikdy hochu oddať zvyku(J6f)
neb nejsme pro sebe tvůj rod ti jinou chystá(J6f)
Na vždycky zapomeň co bylo mezi námi(J6f)
tak jako když ten ptáček zmizí za horami(J6f)
Tak slůvko ke slůvku si Jaroš skládal zvolna(J6f)
a slza za slzou mu z oka skápne bolná(J6f)
psaníčko stiská v prstech otvírá je zase(J6f)
a volně do školy tak ku svým ubírá se(J6f)
Tam vešed do světnice kde jsou všichni tiše(J6f)
a jenom vzlykání a smutné vzdechy slyše(J6f)
vrhnul se zoufale s tím psaním před tatíka(J6f)
a slovy dojemnými hovoří a vzlyká(J6f)
Už tatínku se na mne nehněvejte za to(J6f)
co stalo se vím že já příčinou jsem všeho(J6f)
vím pro ten hřích že pro mne na světě vše klato(J6f)
a přec se nespustím už předsevzetí svého(J6f)
A darmo bych vás sužoval i sebe mořil(J6f)
všechno mi odpusťte tu všechnu se mnou bídu(J6f)
a dovolte ať zkusím nač mne pán bůh stvořil(J6f)
chci na vše zapomenouť a si nalezť klidu(J6f)
chci dáť se na vojnu Jak blesk by z čista jasna(J6f)
byl udeřil tak všechny vzbouřil tímto slovem(J6f)
Zrak otec vytřeštil a sepjal ruce žasna(J6f)
a matka s babičkou se v nářku vrhly novém(J6f)
zas na Jaroše tiskly objaly ho obě(J6f)
a s pláčem zaklínaly všecko slibovaly(J6f)
i otce prosily jenž zvolna přišed k sobě(J6f)
tak smutně hovořil Již dosti velké žaly(J6f)
nás dítě zkrušily ty ušetři nás synu(J6f)
Já nedávám ti této hrozné strasti vinu(J6f)
a nebudu ti překážeť bůh dost mne trestá(J6f)
skrz vlastní ruku mou Snad je to jeho cesta(J6f)
a dá li postavím ti statek opět z rumu(J6f)
jsi dospělý už sám pak dělej po rozumu(J6f)
Tu všichni s napjetím zas patří k Jarošovi(J6f)
ten ale smuten dál a hlavou vrtě poví(J6f)
Co platno mi už teď tu vizte její psaní(J6f)
A matce na ňadrech se pustil do vzlykání(J6f)
Tu otec psaní vzal a k oknu kročiv blíže(J6f)
prstem si ukazuje četl bez obtíže(J6f)
a ženské poslouchaly často zavzdychaly(J6f)
a oko hojnou slzou často se jim kalí(J6f)
Když otec dočetl dí takto odhodlaně(J6f)
Je hodná holka to a je v tom ruka Páně(J6f)
pan učitel ví o ní Odjel sice někam(J6f)
snad pro doktora však jej každou chvíli čekám(J6f)
a holubář li neví on mu o ní poví(J6f)
Když tomu pán bůh chce tož pojďme k Podholovi(J6f)
Syn povstal radostně a líbal ruku otci(J6f)
i matka s babičkou slz nemohouce zmoci(J6f)
hlasitě plakaly Syn s otcem už byl z domu(J6f)
když nesouc šalvěje a trochu bylin k tomu(J6f)
zpět zve je babička To dodá jemu síly(J6f)
už jděte s bohem byste dobře pochodili(J6f)
V pastoušce už je líp Podhola odpovídal(J6f)
a obklad studený sám na ránu si přidal(J6f)
Však oči zamhouřil když viděl ode dveří(J6f)
jak polehounku k němu Vejvodič sám měří(J6f)
a tklivě zdraví ho Zas byste povstal brzy(J6f)
Bůh sám vás pozdrav zachovej na dlouhá léta(J6f)
Moc ztratil jsem však bez vás ztratil bych půl světa(J6f)
Jen to mi starosť dělá velice mne mrzí(J6f)
že sám jste v takové se vydal nebezpečí(J6f)
Nu dá li brzy pán bůh až se rány zléčí(J6f)
chci se vám odměniť jak jenom zasloužíte(J6f)
Mám syna na ženění skoro jako víte(J6f)
vy dal jste mi ho zas a já chci také dceru(J6f)
Jen kde ji máte rcete pan učitel věru(J6f)
vám o ní pověděl Tak statkář končil v řeči(J6f)
a Jaroš od dveří se blížil pozdálečí(J6f)
když holubář jak ležel na bok zvolna vstával(J6f)
a loktem podepřen tvář jevil ustrnulou(J6f)
v půl tváře mračil se a usmíval se půlou(J6f)
pak jak by zaháněl je rukou příkře mával(J6f)
a chtěje promluviť dvakráte načal slovo(J6f)
Co povídáte statkáři A klesl zase(J6f)
jen zašeptav Má dcera není pro Jaroše(J6f)
ta není pro statek Tu líce statkářovo(J6f)
se protáhlo a Jaroš zalkal v žalném hlase(J6f)
když otec promluvil Což odneseme koše(J6f)
Jste moudrým sedláku což nerozum vás chytá(J6f)
Kdy bych vám vypravoval Znám kde štěstí lítá(J6f)
Měl bohatou jsem též a podnes mne to mrzí(J6f)
zašla mi s tulákem a opustila dítě(J6f)
Možná že litovala ten jí nechal brzy(J6f)
však já jsem zmizel jí a žil jsem tady skrytě(J6f)
Možná že příliš trestal jsem však běda(J5f)
Vždy jsem se toho bál teď dcera matku hledá(J6f)
Vím co je pro koho neb trpce jsem se učil(J6f)
i nepřipustím aby druh kdys druha mučil(J6f)
V tom sebou škubnul zprudka také druzí vzhledli(J6f)
vůz venku zahrčel a do dveří již vedli(J6f)
pan učitel a Vychna vzlykající Evu(J6f)
Ta jedním skokem klesla k lůžku Podholovu(J6f)
jenž tvář svou pochmuřenou nutil do úsměvu(J6f)
a ruce k němu vzpjavši zavzlykla v tom slovu(J6f)
Já jsem vás opustila tatínku můj milý(J6f)
Tys viděla ji otec dí a dcera plačíc(J6f)
Ach tatínku jdu smutná od ní od mohyly(J6f)
vyhrkla ze sebe tvář k jeho ruce tlačíc(J6f)
Zavzdychal Podhola a líce do peřiny(J6f)
obrátiv zahučel a už jich neukázal(J6f)
až zas pan učitel co doktor z města vzkázal(J6f)
mu začal vyprávěť a hovor začal jiný(J6f)
Zdráv opět budete děl doktor jen se snažte(J6f)
klidně se zachovať a olejem se mažte(J6f)
Vždyť musíte zas brzy v pastvu vyháněti(J6f)
co by vám řekly ovce A ty naše děti(J6f)
hned by se zapomněly modliť Anděl Páně(J6f)
Tak pokašlávaje a mna si obě dlaně(J6f)
pan učitel se usmál vyndal tabatěrku(J6f)
a podav kolem sám též nabral mezi štipce(J6f)
a šňupnul skrčiv hlavu vypjav brvy vzhůru(J6f)
Nu nenechte již plakať tu svou hodnou dcerku(J6f)
Když nepoznala té která ji na kolíbce(J6f)
kdys hýčkala ta čista vzletla do azuru(J6f)
a s bohem smířena vám odpouštějíc žehná(J6f)
nahraďte její dceři ta ať blaho pozná(J6f)
jež prchlo rodičům Tu ani brvou nehna(J6f)
se starý zadumal a líce jeho hrozná(J6f)
obměkla znenáhla když Eva plačíc bolně(J6f)
jej objímala a s ní Jaroš toužil spolně(J6f)
a starý Vejvodič mu opět podal ruku(J6f)
Nu Podholo jsem také o něco dnes chudší(J6f)
zmírněme sobě vzájem strasť a různou muku(J6f)
Tu Podhola vzal hlavu Evy do náručí(J6f)
a ukázal jí k oknu Hle kdo to tam ťuká(J6f)
A nežli na peřinu sklesla jeho ruka(J6f)
zahvizdla Eva tence hned tu holoubata(J6f)
i staří holubi se dali do hučení(J6f)
Když hvizdla podruhé již křídla vzduchem šustí(J6f)
kol otce dcery Jaroše jak chudá chata(J6f)
by plna byla duší jež se v ptáky mění(J6f)
na čarodějky hvizd než z kouzla je zas pustí(J6f)
I posedali všichni holoubkové siví(J6f)
až na hruď svého pána jenž jim hlavou kývá(J6f)
vztyčiv se na posteli a se pousmívá(J6f)
i dívce na rámě jež vyvedla ty divy(J6f)
i Jarošovi v klobouk kam jim zrní hledá(J6f)
odevšad z kapes blahý s nimi hovor veda(J6f)
Pohleďte na dušičky Od maminky letí(J6f)
snad ještě v nebi se jí stýská po dítěti(J6f)
děl učitel hle otče ruka statkářova(J6f)
Dvé potkalo se mužných rukou na ta slova(J6f)
Děl ptáček ptáčkovi Kam dneska bratře mladší(J6f)
Či na keř zelený či vzletnem v podoblačí(J6f)
Tam pod jablůnku květnou milenci kde spolu(J6f)
a na ně tenké lístky větřík hází dolů(J6f)
my po písničce dáme oni po zrnečku(J6f)
a ponesem svým mladým zrnka do zobečků(J6f)
Děl ptáček ptáčkovi a oba šedé peří(J6f)
po vzduchu rozstřeli zvlášť každou perutěnku(J6f)
a zafrčeli sedli na tu haluzenku(J6f)
kde milá sedá s milým při šípkovém keři(J6f)
Už tady nejsou trávník lístek kvítek šeptal(J6f)
On hospodařit šel jí před bohem se zeptal(J6f)
a domů si ji odveď na ten bílý statek(J6f)
by jizbu zjasnila by vrčel kolovrátek(J6f)
Už budou tedy svoji Nový statek bílý(J6f)
s lesklými okénky s korouhví na hřebenu(J6f)
dnes první přečká hod a rodu vzácnou chvíli(J6f)
neb mladý hospodář v něj mladou vede ženu(J6f)
Už vozy čekají a koně vyšňoření(J6f)
již svatebčané bodří naléhají k spěchu(J6f)
a nevěstě jež pláče pějí pro potěchu(J6f)
se smíchem hubujíce že jí viděť není(J6f)
Ta sedí v komoře ač dávno vystrojena(J6f)
ven nechce vyjíti a šaty slzou třísní(J6f)
i šáteček neb slyšíc otce matky jména(J6f)
štká srdce puká při té svatebčanů písni(J6f)
A vyvedli ji ven a na vůz posadili(J6f)
a Jáchym se již chystal křiknouť na kobyly(J6f)
když kolem Podholy se zástup kupil nutě(J6f)
jej na vůz usednouť on pak se tomu bráně(J6f)
a v kapsách pláště ruce rozháněl se chutě(J6f)
I já se nepovezu jeďte jménem Páně(J6f)
Mám zdravé nohy chvála bohu a dřív pěšky(J6f)
tam dojdu je vás dost I co pak jste tak těžký(J6f)
naň volali a na vůz vsadili jej mocí(J6f)
když sama nevěsta též přimlouvala otci(J6f)
Již biče práskají vše hne se za hlomozu(J6f)
v tom Bětuna se hrne k nevěstinu vozu(J6f)
zadrží oprati ač Jáchym se jí brání(J6f)
a se slzami v očích také spustí přání(J6f)
Dej vám bůh mnoho štěstí a na dlouhá léta(J6f)
klas na poli ať zraje jabloň v sadě zkvétá(J6f)
hus aby baniny a hojně kuřat kvočna(J6f)
i kráva měla telátek by v stáji skočná(J6f)
vám byla hříbata čáp starý za komínem(J6f)
by chodil statkář s klidem selka s plným klínem(J6f)
V tom práskl Jáchym bičem koně trhli vozem(J6f)
a Bětuna div tělem nemrštila o zem(J6f)
Již slyšeť nebylo jak laje mu a hrozí(J6f)
neb dávno jsou již ze vrat dávno ze vsi vozy(J6f)
A již jsou na drahách Tu jízdná cesta rázem(J6f)
se šíří v rovná lada po nichž kolej mnohá(J6f)
se rozjíždí a sem tam v půlkruh plazem(J5f)
se předstihuje že by zbloudila v nich noha(J6f)
Tu sloup je dřevěný dvě ruky na příč drže(J6f)
jež ukazují cestu Podál vrby shnilé(J6f)
jen pahýly kde pasák často v pozdní chvíle(J6f)
zaběhlé tele hledá prohlížeje strže(J6f)
Tudy se chodí do vsi poutník se tu dívá(J6f)
kam půjde na nocleh kde svítí když se stmívá(J6f)
Ve dne pak kotláři tu často výhně mají(J6f)
hus hejna pasou se neb ovčák sobě hvizdě(J6f)
pocestným vypravuje o mnohé zde jízdě(J6f)
o níž šla pověsť často dlouho v celém kraji(J6f)
A jak by sobě selka jdoucí do kostela(J6f)
v těch místech na den svatby svojí nevzpomněla(J6f)
Tu tedy Eva též se ohledla zpět domů(J6f)
a v slzách znamenala kupy hustých stromů(J6f)
topolů košatých jež všecky ku východu(J6f)
jsou šikmo vyrostlé teď v zeleném jich brodu(J6f)
zapadli holubi již oblouk po obloze(J6f)
proletše bleskotně níž v kruhu třepotavě(J6f)
se snášejí I vzdechla na svatebním voze(J6f)
jenž pojednou se octl u divoké vřavě(J6f)
neb výskot ozval se a kolesa jen fičí(J6f)
ze všech stran porůznu nastává předjíždění(J6f)
bez něhož ještě svatby nebylo a není(J6f)
Bič práská výskot hlaholí a koně řičí(J6f)
Však tenkrát nepovedlo se neb než se rozejeli(J7f)
před sebou pojednou zas černé hosti měli(J6f)
U valném průvodu jim zatahují cestu(J6f)
a s křikem dotírají přímo na nevěstu(J6f)
koním se pletou v jízdu černí jako oni(J6f)
a natahují ruce co pak vyžebroní(J6f)
hned v ústa dávají dál zdržujíce vozy(J6f)
ba odvažují se až do košatin mnozí(J6f)
Tak jako černé vrány když se na stoh sletí(J6f)
neb jako nákaza když padne černé sněti(J6f)
na zlatou pšenici jíž celý lán se zdobí(J6f)
tak černé plémě padlo mezi svatebčany(J6f)
Co s nimi dělati tak kde kdo je se zlobí(J6f)
bičem je shánějí co strachem křičí panny(J6f)
by netkl se jich šatů černý ušpiněný(J6f)
a na zlé znamení to vykládají ženy(J6f)
To je ten zlosyn hle děl Jáchym bičem švihnul(J6f)
co mi dal na památku Cikán se však vyhnul(J6f)
Aj aj Náš starý známý ušklíbnul se drze(J6f)
Už každý svatebčan se nad meškáním mrze(J6f)
tak radil druhu druh Když neustoupí do nich(J6f)
Však prorazíme to by ďábli byli v koních(J6f)
Vše míní zajeti Však nevěsta je krotí(J6f)
a úzkostlivě vzhledši k budoucímu choti(J6f)
v tom sáhne poplašena družce v uzlík maní(J6f)
hrsť plnou koláčů v něm nabere a hodí(J6f)
jak zahnať chtěla by to černé zlo jež za ní(J6f)
se táhne po štěstí jí šlapouc kudy chodí(J6f)
I vezme zas a hodí Jak to uhlídaly(J6f)
i druhé ženské koláči se házeť jaly(J6f)
koláči bílými s tvarohem se slívami(J6f)
i s mákem hnětynky i bednáře jichž samy(J6f)
na korce napekly by dnes co házeť měly(J6f)
koláčků jako kvítí Lijavec jich celý(J6f)
se sypal boží dárek jako manna v poušti(J6f)
Tu hned se černé plémě svatebčanů spouští(J6f)
od vozu odskakují v chumáči se tísní(J6f)
a pokřik jejich mizí v svatebčanů písni(J6f)
Bič práskne do koní zpěv výskot zahlaholí(J6f)
a svatebčanů průvod rozjíždí se v poli(J6f)
kolesa rachotí a vesele se točí(J6f)
v nich loukoť honí loukoť v pole rovná známá(J6f)
po kterých hledají své stopy čtyři oči(J6f)
a z kterých zní to k nim Tu štěstí bude s váma(J6f)
husa, slípka, husička, slepice, kuře, kohout, kurník, housátko, kachna, kuřátko
80. báseň z celkových 425
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
NOVÝ SAD.
(Josef Jakubec)
-
None
(Antal Stašek)
-
None
(František Táborský)
-
Něco za něco.
(Adolf Heyduk)
-
Straka.
(Josef Jaroslav Langer)
-
Vraní hnízdo.
(Josef Václav Sládek)
-
ORLOVÉ.
(Josef Svatopluk Machar)
-
SAMI DOMA.
(Jan Spáčil-Žeranovský)
-
Otázka.
(František Chládek)
-
NA RYBNÍCE
(Josef Jakubec)