PÍSEŇ

František Serafínský Procházka

PÍSEŇ
Kvetou písní novou, pozdním v podzim květem, písní mlčelivou se sevřeným retem. Nebýt volných oblak jdoucích tiše k cíli, nebýt jarní touhy, která duši sílí, nebýt ironie, jež si ke mně sedá, pohár živé vody na zavdanou zvedá: ta má nová píseň smrtelná by byla, jak žulová skála by mne rozdrtila. 70

Kniha Černý orel (1918)
Autor František Serafínský Procházka