ZA HORAMI, ZA DOLY...

František Serafínský Procházka

ZA HORAMI, ZA DOLY...
Za horami, za doly, pod břízami, topoli dřímá hlava vedle hlavy, co bolelo, nebolí. Tisíc očí pohaslých zahrabáno v tisíc rýh, tisíc mozků nemyslivých, tisíc rtů, a každý tich. Křížek travou prosvítá, jména na něm umyta; ztratila se, zem ji vpila, krátká mladost nežitá. Kvetou hroby, zpívá ptač, bába houpá kolébač, v srdci jejím kletba sedí, skuhrá tiše: proč a nač! 101