RADHOŠTI.

František Serafínský Procházka

RADHOŠTI.
1-1Svinutá hydro na dunajském břehu, 1-2co napolykala ses českých duší.duší, 1-3co ses nahltala mladých vznětů.vznětů, 1-4co nadusila světlých jisker v prsou, 1-5co synův otcům nahubila mrzce 1-6zvlažnělých k práci národa, jenž trpí! 1-7Poklady nastřádané rukou národů, 1-8poklady vědy, umění jak na trh 1-9jsi znala rozložit, by lákaly je, 1-10jak asylů tvých zvonce ryčely 1-11po každé, když synové Moravy, 1-12domkařské děti chudé, ze škol vyšli 1-13dokola hledíce, kam odnésti 1-14svou chudobu, kde najít svaté studny, 1-15jež vědu, učenost a osvětu 1-16zadarmo mají dáti národům! 2-1Blíž k tobě bylo dětem Moravy, 2-2blíž vždycky, spádněj nežli k Vltavě, 2-3kde strmí k nebi chmurný Vyšehrad, 17 2-4kde Hradčany se dávno odmlčely 2-5nad hroby králůkrálů, a přec hovoří 2-6nejvýmluvněji k srdci českému. 2-7Tys věděla, proč hrnce egyptské 2-8máš přichystány – vždyť se platilo 2-9ti za ně nejdražším, co člověk má, 2-10co zdědil při matčiných modlitbách, 2-11nač nesmí nikdo, nikdo jemu sáhnout! 3-1A opět lidskost byla na stráži, 3-2svépomoc národa, jenž z ní je živ. 3-3Obraťte proud! zahřmělo náhle z Prahy. 3-4Čech k Čechu, děti k velké matce! Vzhůru! 4-1Už před třiceti lety volání to 4-2se rozlétlo a spělo Moravou. 4-3A oči mladé otočily se, 4-4a srdce mladá zabušila prudčej: 4-5tam nad Prahou, hle, hora ideálná 4-6s kapličkou nahoře se probělává, 4-7Andělu strážci národa se světí. 5-1A hrnou se k ní děti Moravy, 5-2k Radhošti hrnou se již od Dunaje. 5-3Za nimi matky slzí neutírají, 5-4za nimi tatíčkové brv nechmuří, 5-5jasnými zraky je vyprovázejí. 18 6-1Vždyť tam, hle, Radhošť náruč otcovskou 6-2vstříc napřahuje: Svoji k svému, děti! 7-1Let třicet majákem je svítícím 7-2do těžkých chmur, jež slují chudoba. 7-3Sta synků uved k životu, 7-4sta mužů vrátil Moravě, 7-5to mužů práce, vznětů, záchrany 7-6a energických činů v boji národním. 7-7Tak na sta rozsévačů poslal domů, 7-8hle, sémě jejich všude klíčí už, 7-9už všude zelená se, k žatvě zrá 7-10a čeká blízký den veliké sklizně. 8-1Širokým potokem spěj k Radhošti 8-2dál štědrost národa! Dlaň otevřena 8-3buď jeho svatyni a dobrým skutkům, 8-4a láska mohoucích mu nescházej! 9-1Však záhy ve dva proudy rozdělí se 9-2paprsky jeho světla: Praha – Brno! 9-3středisko nové, vlastní, nejbližší! 9-4Zdvojenou lásku Radhošť nalezni, 9-5kde jeden vzpomněl naň, teď ať jsou dva! 9-6Zas jenom sobě národ dá, jen sobě, 9-7co Radhošť vezme z jeho štědrosti. 31./7. 1899.
19