Z PAMÁTNÍKU JAR. VRCHLICKÉMU českými umělci do Domažlic poslaného k obrazu V. Olívy.

František Serafínský Procházka

Ach bože, jdu k Vám ráda já kořenářka z lesů, co jenom zdraví žádá, to v mošně své Vám nesu: Jitrocel, který hojí kdekterou hryznou ránu, s ním přeslička se pojí, jež libé sny dá k ránu. Puškvorec hořce chutný, jenž uvnitř všecko spraví a zahání stín smutný. Hned po něm v dům jde zdraví. Peluněk prudce žehne – i v životě ho dosti – po něm však vše se slehne, a ztuhnou změklé kosti. Hle, Mistře, ať jde k duhu, co české lesy daly, cit novou vezmi vzpruhu, a zmiztež Vaše žaly! Ach, bože, vše Vám nesu, vše čarodějné setí – ať zazní píseň plesu, ať Vaše duše vzletí!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

909. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VĚNOVÁNÍ. (Richard Weiner)
  2. LXXVI. Smutné šero na krajinu padá, (Jaroslav Vrchlický)
  3. Rodné brázdy v šíř i v dál... (Josef Václav Sládek)
  4. Selské písničky. (Josef František Karas)
  5. Přírodě. (Antonín Klášterský)
  6. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. POUŤ DUŠÍ. (Bohuslav Květ)
  8. Ráno. (Karel Alois Vinařický)
  9. Offertorium. (Xaver Dvořák)
  10. NAŠE POLE. (Antonín Sova)