Z nás již s tebou kdysi na lavicích školních(T6f)
sedali jsme druzi studentských těch let(T6m)
nevídal tě nikdo po pěšinách polních(T6f)
ze vzdálené vísky denně k městu spět(T6m)
Nikdo nevzpomněl když usedl jsi ráno(T6f)
zavčas na svém místě jak ten sněžný kraj(T6m)
dlouhý jest a pustý neb zda v lukách stláno(T6f)
zrosenými květy jimiž plýtvá máj(T6m)
Byl jsi tady vždycky Úsměv na rtu v oku(T6f)
snil jsem o tom často co ten úsměv děl(T6m)
nevypovím podnes ale řadou roků(T6f)
mnohdy ve vzpomínkách v duši moji zřel(T6m)
S úsměvem tím povždy ruku jsi mi podal(T6f)
Usednuls a v knihy klidně upjal hled(T6m)
ale mě ten úsměv divně v duši bodal(T6f)
a já musil o něm tajně přemýšlet(T6m)
Byl jsem velkým snílkem pravdu jste mi děli(T6f)
druzi praktičtí již v šestnáctý svůj rok(T6m)
neznámou vám cestou myšlénky mé spěly(T6f)
v jiné světy čelil jejich plachý krok(T6m)
Jen ty jediný má tichá duše drahá(T6f)
byl jsi důvěrníkem prvých písní mých(T6m)
na kterých se chvěla rosa mládí vlahá(T6f)
a jež moudrý čítá za mladistvý hřích(T6m)
Vsunul jsem je často tajně ve tvou ruku(T6f)
plné obrazův a vzletných metafor(T6m)
když tam na kathedře v dlouhém číslic pluku(T6f)
nejhorlivěj řádil nudný professor(T6m)
Byl to čas kdy čarná píseň Vrchlického(T6f)
s dumou Sládkovou nám prochvívaly hruď(T6m)
kdy se dotkla touha srdce mladického(T6f)
řkouc Jak poupě vonné k životu se vzbuď(T6m)
Tys však druhu můj se nestal písničkářem(T6f)
k jiným výším toužil vždy tvůj přísný duch(T6m)
hledals úkol jiný lidstva před oltářem(T6f)
ve tvé klidné skráni bouřil jiný ruch(T6m)
Já jen časem tušil hádal jsem a cítil(T6f)
tvého ducha hloubku sílu velikost(T6m)
sám kdy v taj své mysli maně jsi mně svítil(T6f)
přístupu kam neměl žádný druhý host(T6m)
Cesty naše žitím rozvedly nás záhy(T6f)
o prázdninách došel od tebe mně list(T6m)
že ti nezbývá než učitelské dráhy(T6f)
chopit se a národ učit psát a číst(T6m)
Tak jsme rozešli se mnohé potom listy(T6f)
pojily nás v dálce družným svazkem tím(T6m)
který jako ručej démantově čistý(T6f)
plyne z duše v duši vroucí nadšením(T6m)
Viděl jsem tě v duchu ve světničce prosté(T6f)
hluboko zrak sklánět nad kupami knih(T6m)
tušil jsem jak duch tvůj mohutní a roste(T6f)
nežil jsi však lidem knihám jen a v nich(T6m)
A tvé listy jenom nahlédnout mi daly(T6f)
v dílnu tajemnou v níž duch tvůj pracoval(T6m)
kde se jeho zpruhy úsilovně pjaly(T6f)
kde jak moře dmul se myšlének tvých val(T6m)
V těsném žaláři kam sevřelo tě žití(T6f)
chtěl jsi pojmout vše co myslitel kdy snil(T6m)
nespoutanou vůlí žalář prolomiti(T6f)
vlastní svět si stvořit bouří vlastních sil(T6m)
Čím ti mohla být má píseň prostě vřelá(T6f)
čím byl tobě život čím byl lásky dech(T6m)
Skráň tvá ledová se nikdy nerozchvěla(T6f)
v dumách o štěstí a nadějích a snech(T6m)
Jednou přece V šerém starodávném chrámě(T6f)
v kterém před stalety husitský zněl zpěv(T6m)
v duši tvou se vloudil potají a klamně(T6f)
jakýs čarovábný tklivý dívčí zjev(T6m)
Nevěděl jsi jak ta divná věc se stala(T6f)
nitro tvé však náhle bylo láskou jen(T6m)
z dopisů tvých na mě Růžena se smála(T6f)
záhadám tvým chmurným svitl slunný den(T6m)
Ona netušila Dvé jen druhů znalo(T6f)
snů tvých pásma zlatá já a denník tvůj(T6m)
ale co jich přízi náhle rozervalo(T6f)
padlo bez ozvěny ve tvých prsou sluj(T6m)
Dál tvé snahy spěly ve úžasné práci(T6f)
orel duch tvůj o mříž prudce křídlem bil(T6m)
sám ni netušil jak nezvratně jej kácí(T6f)
nerovný ten boj ta bouře vlastních sil(T6m)
A ta zpráva kterou druh tvůj v slzách četl(T6f)
jak ji krátce chladně podal časopis(T6m)
nepravila jaký duch to k hvězdám vzlétl(T6f)
čím to zledovělé srdce bilo kdys(T6m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
21 |
| Celkem veršů: |
84 |
| Trochej: |
84
(100 %)
|