Hora k porodu pracujícý.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Hora k porodu pracujícý.
Za Libuše, když byl plný divů svět, Praví se, že Chlum tak zježil hřbet, Tak y prej se rozdul v břiše, 41 Až se lekly Netolice. Což to dím? Y Cheb y Pardubice. Lidé strachy mrouce, utíkali z Chtiše. Nastojte, kdož jaktěživ Takovýto viděl hrozný div? Chlum (a to je pravda jistá),jistá) K porodu se chystá. V tom, když skály ječí, když se lesy ježí, Zděšená zvěř z peleší pryč běží; Když je hrozný všudy hluk, Hřmot a zvuk: Pukne Chlum. Y vyskočí – Což? slyš! Maličičká Myš. Tak se leckdys básnířů až hrůza Nadme Múza. Ten tu křičí: Já chcy hlásat předůstojně O Titanů s Bohy vojně. Což však bývá často z jeho rýmu? Trochu dýmu. 42

Kniha Fialky (1833)
Autor Antonín Jaroslav Puchmajer