Májová píseň.
Nový máj se směje,
radost v tvory leje,
otvíraje poklady.
Stromy lístím šatí,
luka kvítím zlatí,
růží líčí zahrady.
Rozkoš v poli plyne,
z poupat vůně kyne,
slavík zvučí písničky;
jarní vijíc věnce,
očkem na mládence
střílí bujné dívčičky.
Jasně svítí nebe.
Pročbych soužil sebe
při společném blažení?
dokud nám věk přeje,
kvítí v cesty seje,
vypuďme z hlav trápení!
Ať se boháč souží,
po dukátech touží,
ať sy hledá poklady.
Honoste se páni
v slávy požívání!
stavte hrdé ohrady!
54
Zlato, důstojnosti
kojí často dosti
strachy srdce nevinně.
Vyhlášená krása
zajdouc dřív než řása,
moří zemské bohyně.
Všeho světa sláva
hyne jako tráva,
pěkné časy hltí mráz.
Dnes vše v prostřed kvítí
milou rozkoš cýtí –
zejtra, kde kdo bude z nás?
V. Nejedlý.