3. Bolesti vy velké štěstí mé!

Adolf Racek

3.
Bolesti vy velké štěstí mé! Bolesti vy velké štěstí mé!
 – – – Vy nechápete slastí neštěstí a kouzla prokletí a svatých muk 35 a zatracených chmurná vítězství. – I radost největší je menší bolesti. – O závratná a věčná moudrosti, jež k ňadrům tiskneš květ ten odvěký a šeptáš modlitbu: Já tebou jsem! Karikatury, vy děti mé, já miluji tu vaši strnulost! Ty Kristy skreslené a směšné Cheruby, vás spráchnivělé, němé symboly a barvy křiklavé a květy nemožné, z pohádek strašidla a srdce skřivená, jak lid si kreslí je a vesský pernikář. Mé nitro své má hrůzné koncerty – – – – Když nikdo nemluví, jen vítr hvízdá si a padá, padá sníh a strouhá červotoč a topol zoufá si a havran zakráká a vyje pes a třeští hudby ryk a všechno točí se a víří v šílenství a tančí v hustou tmu a slítne rázem v hrob –

Kniha De profundis clamavi, non confundar in aeternum (1898)
Autor Adolf Racek