Pojď vážit lidské štěstí,

Adolf Racek

Pojď vážit lidské štěstí, pojď měřit lidský žal a zamyšleně ptát se, kdo k nám je zavolal! Kdo nasel do mých ňader tak měkkých zrno zla, a působivost vznětů, kam ta se poděla! My zahyneme, zahyneme, ale ty divné písně mé, ach, nač jich pro věcnost, ach, nač jen ty všeho smutky šílené! Nač hlad a bolesť, zapomnění, tyranská krutost pohlaví, ach, rci, kdo nemá náboženství, kdo na to všechno odpoví! Nač vina, hoře, zápas, vzdory, zoufalé vlastní vědomí, proč ne jen smích a zuřivý tanec! Mlč! Slyš, co praví svědomí!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

108. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. SLEPCI. (Antonín Macek)
  3. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  4. XXVIII. Šli mimo lidé – lidé ne – jen žreci (Antonín Macek)
  5. BÁSNÍK (František Serafínský Procházka)
  6. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. POSLEDNÍ – – – (Irma Geisslová)
  8. SMUTNÝ VEČER. (Josef Lukavský)
  9. TOUHA. (Ruda Mařík)
  10. Reflexe. (Jaroslav Vrchlický)