Nač poesie surrogaty,

Adolf Racek

Nač poesie surrogaty, Nač poesie surrogaty,
 nač rýmů klinky o hvězdách, když beztak noci probloudíme po polích, parcích, zahradách! Nechť Vrchlický stou píše sbírku literatuře, chvále žen, ať shrbatí... Ty opilý, juch, ať sobě výskáš, miluj jen! Jen líbej děvčata a sváděj a s tuláky pojď do světa! Co žiješ, stokrát větší ceny než: Být či nebýt – Hamleta. Buď buržoou co nejšťastnějším a hodně ze srdce se směj, co blaží, zbla ni nepodceňuj, abstrakcí duchů nevolej! A ostatně, nu, kdo ví, kdo ví, zda Goethe a ti ostatní spíš klassickému buržoovi blíž nebyli, nu, kdo to ví. S kým mám tu česť? – „Jsem básník, šlechtic, českého tvořím Fausta – – –“ Patriot nejste! „Velký." Hňup jste, můj despekt, pane, má úcta. 46 Ten chlap neumí nenávidět, chce štípit raçu krví krys. Passivní čert vzal humanitu, když bodl, zašlápni jen hmyz! Hoj, muzika, muzika, šumaři, zvesela do kola, zdivoka, dopijme až do dna, juché hop, Pán Bůh ví, kde budem do roka! Ten rythmus jen tak ledabylý a rým tak schválně nedbalý, řečnické konfusní ty věty zde málo poesie nechaly. Já znám to, vím, já všechno smím, nedopovím, jen napovím, nezpíval Musai budoucnosti, Orpheův syn – jsem anonym. Pějme píseň do kola okolo stola-lalala... Umrem’ na klíně sčeřivé Maríně, v smíchu ňa pritiskne, Honza len zavýskne, duša moja! Když jsme se tak sešli, kamarádi, pivorádi... Vím, že nic nevím. Vědění je cnost, já piju rád, ať rozpuk nebo víno. – Ah, bumbal z Řecka, též náš vzácný host... 47 Das Leben ist e’ G’schäft e’ hausse e’ baisse, Das Leben ist gut, die Philosophie bös, ein Goi ist e’ Hund, ich kenn’ nur uns’re Leut’. Alles ist Schein, e’ Freud’. Žid?! – Bin, bitte, Privatier Ahasver. Kdo dandy, jenž sed’ vedle do křesla? Já? Mefisto, Dr. omnis iniuriae, já dím, že není dobra, není zla. Ano, ano, ne, ne, blahoslavení chudí! Chléb vezdejší dnes!... Nač tě zítřek trudí? Nesuďte! Hle, zda lilje nekvete! Žízním, já nemám doupěte. I velebný má s veselými radost. Kde, sklepnice, však naše, Logika? – Zde. Nudno vám? Snad prázdné sklenky? Vždy slušné děvče hostům utíká. – Hej, kdo nám co může za naše peníze... Já půjdu, čas, dál vandrovat, svět široký, chcu všecko zvidět a k mamě vrátil bych sa rád! A půjde-li kdo k Radhošču z vás, tož maměnku mně pozdravuj, ať mezi nás sa co chce stavjá, su, mamko moja, Honza tvůj! 48
Básně v knize Srdcové eso:
  1. Já usínám a vedle otec můj,
  2. Jsem ďábel tváří, duší satan zpola,
  3. Pojď vážit lidské štěstí,
  4. Na effekt všechno vypočteme,
  5. A já byl atom
  6. Ten zemře líp,
  7. Mám duši, mám?
  8. Kdy přec se zbudu sebe,
  9. Humor, humor, humor
  10. Tam budeme spát,
  11. Dnes, ach, jsem zde a zítra kde
  12. Ach, matko, matko, matko,
  13. Já nejsem mravný dost
  14. Stín budu bílý,
  15. Je to tak komické,
  16. Pes prašivý se choulím do sebe,
  17. Tajemství veliké
  18. Pst!
  19. Mám tušení,
  20. Mé otectví,
  21. Proč se tak bojím šílenství,
  22. Když bude fiasko, bude velkolepé,
  23. Jak modlil jsem se na jiné kdysi hvězdě?
  24. Tvor bídný k modlitbám,
  25. Má rodná země, chlebodárná, štědrá,
  26. Já nevím, zda lilie,
  27. Já zaprodal jsem mnoho –
  28. Co bude zítra,
  29. Mám velkou illusi
  30. O měl jsem, měl jsem velké nadání,
  31. Mé dětství, dětství, kde je moje dětství?
  32. Ještě jen maličko dnů,
  33. Ten nástroj nekoupím,
  34. Já vlastní hledal sloh
  35. Odvykám trópům, figurám
  36. Já experimentu se nebál nikdy,
  37. Jsem lidí svoboden,
  38. On bude hrát, on bude hrát
  39. Tragiko, tragiko grafomanie,
  40. To psal jsem tehdy, to tehdy,
  41. Strom plný plodů, až se láme,
  42. Diletant nedostudovaný
  43. Ne, ne, ne, ne, o vždyť to není pravda,
  44. O, písně spontanní, bez metafor a trópů,
  45. Co jsem, jen hádám a co je mně po tom,
  46. Já chtěl bych být ženou
  47. Dnes hodnotu svou znám
  48. Až zcepením, já nechci míti hrob svůj
  49. Mne luza vyslala
  50. Co je mně rým?
  51. Mám radosť davu, jak v ulicích se valí
  52. O ženy, suggerující mně život,
  53. O pomsta Judaey,
  54. Jak pohan klaním se slunci a hvězdám a nebi,
  55. Budeme tančit,
  56. Šel Prorok škaredý a rozškubaný šel,
  57. Já hazardně hrál, nač zapírat,
  58. Nač poesie surrogaty,
  59. Eh, jindy zase dokážeme,
  60. Ach, krásné pitky, v kouři, vřavě
  61. Já touha jsem a láska
  62. Já jsem bratr, ty jsi sestra,
  63. Já byl jsem zvíře, ty jsi byla zvíře,
  64. O manželství, o svatosti,
  65. Ach, ženo, ženo, ženo,
  66. Hory, hory, černé hory,
  67. Studánko stříbrná, studánko divná,
  68. Na břehu moře a na druhém břehu,
  69. O mlčenlivý, bílý příteli,
  70. Své ruce zdvihám a své ruce spínám
  71. Je víra darem a já budu věřit,
  72. Já zničím všechny pamflety
  73. Ty musíš mluvit pravdu,
  74. Co na mně nesejde,
  75. Chléb krájím bílý a chléb krájím černý
  76. Nu, ono se to dalo čekat!
  77. !