Ach, ženo, ženo, ženo,
Ach, ženo, ženo, ženo,
chci vilných samců lepším být,
já nechci, ženo, jen tvé maso,
já chci tě, ženo i pochopit!
Chtěl mít bych v tobě útočiště,
svého já sestry posvátné
a přec jen cítím divoké, obří
tvé pohlaví hrozné, brunátné!
A pohlavím jsou oči
a pohlavím jsou chřípě
a pohlavím jsou ústa,
pohlavím ňadro chlípné,
pohlavím nekonečným
jsou všeckny linie,
a já jen schoulen čekám,
až v mne se zaryje.
Pohlavím slyším pláč tvůj
a smích a ňader ach,
tvé pohlaví v nemocech, věštbách,
v moudrosti, v modlitbách.
Tvé pohlaví mně ukradlo vesmír
a nahotu, krásu, cudnost, sny,
básnictví, tanec, vědy
a hudbu, malířství.
57
Hle, sexus kopule staveb
a obří ve tmách věž
a salon, divadlo, bordell
a kalich květu též.
A pohlavím je vesmír
a pohlavím je moře
a pohlaví má duše
a pohlaví je hoře.
Pst! Eh! Brutální rozkoš
zavraždit pohlaví,
boj zuřivý, bezvědomý,
sen krvavý, mlhavý!
Ach, ženo, ženo, ženo,
odejdi, prosím, ženo,
ach, neplač, neplač, ženo,
to vše jen fikce, ženo!
Ach, ženo, ženo, ženo!
Ač sociálně dám ti všecka
svá práva muže-člověka,
přec hrozná cítím mezi námi
ta nepřátelství odvěká.
58