Unavil mne cudný žalů květ,
Unavil mne cudný žalů květ,
Unavil mne hvězdných světů jas
Unavil mne modlitbou mdlý ret,
Unavil mne v šeru něhy hlas,
Unavil mne uměn lichý kvas,
Unavil mne noci plachý sen
Unavil mne záhad zbožný žas,
Rozkoší chci v tobě shořet jen!
Nudí mne lží krásných vonný jed,
nudí mne pravd tříti planý klas,
nudí mne pít slibů sladkých med,
nudí mne svit věčných pochyb plaz,
nudí mne div nádher dávných krás,
nudí mne klam vidin, touhy sten,
nudí mne jar zmatek, slza řas,
rozkoší chci v tobě shořet jen!
Co mně písní smutných v západ vzlet,
co mně slunce žár, jenž večer zhas’
co mně mlčení taj, snů sníh, led,
co mně sebe patřit na obraz,
59
co mně věčnost, vesmír, bůh a čas,
co mně žití hra, co světla den,
co mně hřích, strach, hodin v půlnoc ráz?
Rozkoší chci v tobě shořet jen!
Lásko, všech chci v tobě vášeň žen,
v splynutí svých líbat cenu cen,
úsměvem jak duši, tělo spas,
ROZKOŠÍ CHCI V TOBĚ SHOŘET JEN!