V symbolů bludiště jsme vkouzleni,
V symbolů bludiště jsme vkouzleni,
symbolem vesmír, myšlenka též jím
té slovo zas, jich metafora, rým – – –
Má bolest symbol, já, má láska, tušení –
Svět zrcadlová síň. – V ní srdce moje sní,
co za mou tváří skryto, nevím kým,
s tím rysem chmurným, teskným, pátravým,
jejž kreslím v sladkých mukách básnění,
bych pochopil, co možno pochopit
vše vnímaje zas rytmů šepotem
v svém srdci smyslném, leč něžném, hudbou spit.
Spěch časovosti budí u mně smích,
kdys nad zítřky, dnes zamyšlený jsem
NAD ZBYTKEM ZAŠLÝCH KULTUR BÁJEČNÝCH. –
88
U ZÁKLADŮ5
MÁ MOUDROST10
Z MÉ VLASTI19
Z MÉ ZBOŽNOSTI21
Z MÝCH LADĚNÍ30
MOTIVY MÝCH ROZHOVORŮ34
Z MÝCH LISTŮ46
MÁ LÁSKA53
Z MÝCH MODLITEB66
NAD ZBYTKEM ZAŠLÝCH KULTUR88
[89]
VYDAL
V ZIMĚ 1914
SVÝM NÁKLADEM
AUTOR.
ADRESA:
PRAHA I.-660.
VYTISKL
EMANUEL STIVÍN,
PRAHA-II.
TYPOGRAFICKY
UPRAVIL
J. MOTYČKA.
E: mk; 2004
[90]