V symbolů bludiště jsme vkouzleni,

Adolf Racek

V symbolů bludiště jsme vkouzleni, V symbolů bludiště jsme vkouzleni,
symbolem vesmír, myšlenka též jím té slovo zas, jich metafora, rým – – – Má bolest symbol, já, má láska, tušení – Svět zrcadlová síň. – V ní srdce moje sní, co za mou tváří skryto, nevím kým, s tím rysem chmurným, teskným, pátravým, jejž kreslím v sladkých mukách básnění, bych pochopil, co možno pochopit vše vnímaje zas rytmů šepotem v svém srdci smyslném, leč něžném, hudbou spit. Spěch časovosti budí u mně smích, kdys nad zítřky, dnes zamyšlený jsem NAD ZBYTKEM ZAŠLÝCH KULTUR BÁJEČNÝCH. –
88 U ZÁKLADŮ5 MÁ MOUDROST10 Z MÉ VLASTI19 Z MÉ ZBOŽNOSTI21 Z MÝCH LADĚNÍ30 MOTIVY MÝCH ROZHOVORŮ34 Z MÝCH LISTŮ46 MÁ LÁSKA53 Z MÝCH MODLITEB66 NAD ZBYTKEM ZAŠLÝCH KULTUR88
[89] VYDAL V ZIMĚ 1914 SVÝM NÁKLADEM AUTOR. ADRESA: PRAHA I.-660.
VYTISKL EMANUEL STIVÍN, PRAHA-II.
TYPOGRAFICKY UPRAVIL J. MOTYČKA.
E: mk; 2004 [90]

Kniha U základů (1914)
Autor Adolf Racek