MRTVÁ BABIČKA.

Karel Václav Rais

Babičku již máme v truhle – víčka stiskli na oči, ovili jí ruce ztuhlé růženečkem z klokočí. Zdrceni jsme žalem u ní, pláč nám oči zalívá – jenom jí kol retů trůní úsměv jako za živa. Dcerka naše udivena babičce zří na líčka – snad si myslí: „Proč jen sténá tatíček a mamička? Sama bych si lehla také ve voňavé květiny, pod obrázky všelijaké – proč jen pláčou dětiny?”

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

253. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LÍPA. (František Odvalil)
  2. Dárek dřevorubců. (Adolf Heyduk)
  3. None (Rudolf Pokorný)
  4. OČI KVĚTŮ. (Antonín Klášterský)
  5. Za dědinou stará jíva... (Adolf Heyduk)
  6. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  7. ZA JAZYK. (J. B. Polom)
  8. Chudá dědinka. (Rudolf Pokorný)
  9. Dítě umírající. (Karel Alois Vinařický)
  10. Královna. (Adolf Heyduk)