U hrobu mého přítele F. H.

František Alexandr Rokos

U hrobu mého přítele F. H.
Ustavičně víc a více množí Ouzkost se v mém srdci stísněném, Ač jen v nábytečku dřevěnném, Před sebou mám velké ceny zboží. Sem až doprovodil slúha Boží Mnohých lidí v davu smíšeném,smíšeném Přemilého druha, – v studeném Máť zde ležet hrobě, doň se vloží. – Temně s vysoké se věže zvoní, Nohy se mi třesou, klesají, Z oka se mi hořká slza roní. Zvolám: „Bratře tu se rozloučíme, Na tvou rakev hroudy padají, Na hoře se opět uvidíme!“

Kniha Básně (1827)
Autor František Alexandr Rokos