OLDŘICH A BOLESLAV.
– – – – rn les,
tam kde vládyky se všickni sešli,
sedm těch vládyk s udatnými zbory.
Vyhoň Dub tam s ním se snahou chvátá
se vší se svou chasou temnem nočním,
ta chasa mu byla na sto chlapů,
všech sto mělo v pošvách břitké meče,
k mečům všech sto mělo mocné paže,
k Vyhoni pak v srdcích statnou víru.
Dostoupili mejta středem lesa,
podali si kolem pravé ruce
a tichými slovy hovořili.
Noc se převalila přes půlnoci,
pokročila k jitru šedošeru,
aj tu vece Vyhoň Oldřichovi:
Hoj poslyš ty veleslavný kníže!
Bůh ti bujarost dal ve vše oudy,
Bůh ti dal moudrosti v bujnou hlavu;
nuž ty nás veď proti zlým Polanům,
po tvém slově půjdem v pravo v levo,
buď v před, buď vzad ve vše půtky líté.
Vzhůru vzmužte chrabrost bujných srdcí!
Aj tu kněz vzal prapor v mocnou ruku:
3
zamnu zamnu chrabro napolani
napolani w p̃hi nasich zemi
hrrnusesie zaniem osm wladik
swladikami trsiesta polsta voinow
voinow prsieudatnich tamo kdie bie
mnostuie polan rozualeno wessnie
Nawrsie kdie stachu pokrai lesa
ai wsia p̃ha mlcie viutrsniem spani
wltauasie kursie wraniei parsie
zap̃hu sie ~pmodruiu wrrsi
zawrchi wzchod sedi ~piasniuie
shori dolow ticho wsietichunko
w tichei p̃ze chitro pokrichusie
oruzie wsie krzni zahalichu
Ide pastucha po serem iutrsie
hlasa branu otworsiti wzhoru
slise st̃ze volanie pastusino
otworsi mu b̃nu prsieswltauu
wznide pastirs namost hlasno trubi
wzkoci kniez namost sedm wladik zaniem
~pkni cwala se wsiem sesuî ludê
uderichu rani bubni hromne
uirazichu zuuki trubi hluczne
4
„Zamnou, zamnou chrabře na Polany,
na Polany vrahy našich zemí!”
„Hrnulo se za ním osm vládyk,
s vládykami tři sta půl sta mužů,
mužů přeudatných tam kde bylo
množství Polan rozvaleno ve snu.
Na vrchu kde stáli po kraj lesa,
aj vše Praha mlčí v jitřním spaní,
Vltava se kouří v raní páře,
za Prahou se promodrují vrchy,
za vrchy vzchod šedý projasňuje.
S hory dolů!” Ticho, všetichounko,
v tiché Praze chytře pokryli se,
zbraně všecky krzny zahalili.
I jde pastucha po šerém jitře,
hlásá bránu otevříti vzhůru;
slyší stráž volání pastuchovo,
otevře mu bránu přes Vltavu.
Vzejde pastýř na most, hlasně troubil,
vzskočil kníže na most s vládykami,
každý cválá se vším se svým lidem.
Udeřily rány bubny hromné,
vyrazily zvuky trouby hlučné,
5
choruhui tu sbori namost wrazia
uesmost otrsasasie pod iich dauê
st̃ch uderi uwsie upolani
ai polene oruzie chuataiu
ai wladiki sieczne rani seku
polene tu skaciu siemotamo
dauem trciu kubranie prsiekopi
daledale prsied udatnu sieciu
ai uicestuie iesti bohem dano
wstane iedno slunce powsiem nebi
wstane Jarmir nad wsiu zemiu opiet
roznosisie radost powsiei p̃ze
roznosisie radost kolkol p̃hi
rozletnusie radost powsiei zemi
powsiei zemi ot radostnei p̃hi.
Pocinasie kapitule sestmezcietma
trsietiech knih opobitisasikow.
Aiti slunce aisluneczko
tilisi zalostiuo
cieu ti swietis na ny
na biedne ludi
kdie iest knniez kdie lud nas brani
6
korouhve tu s zbory na most vrazí,
ves most otřásá se pod jich davem.
Strach udeřil ve všecky Polany,
aj Polané zbraně se chápají,
aj vládyky sečné rány sekou:
Polané tu skáčí semotamo,
davem trčí ku bráně příkopy;
dále dále před udatnou sečí.
Aj vítězství jesti Bohem dáno,
vstane jedno slunce po všem nebi,
vstane Jarmír nad vší zemí opět.
Roznese se radost po vší Praze,
roznese se radost vůkol Prahy,
rozletne se radost po vší zemi,
po vší zemi od radostné Prahy.