SLUNCE.

Karel Sabina

Hle houš tem(Na) Co chlad stín nad životem prostí(Na) Ja se to ním zář moc pro(Na) A bla city vlí v srdce jem(Na) Aj slunko nám vychá(Na) v zoři žo splýva světy(Na) A jak se krajem ře jeho prou(Na) Bu se genius a ran květy(Na) Blahonesoucích umek v srdce lou(Na) Ran slunce nás krásou zove(Na) A pobením bu světy no(Na) še se vine(Na) Na obzor nám nezná dalekosti(Na) Nad horami hle těz již plyne(Na) A žhou plane blesk v jeho světlosti(Na) My vděč jen me(Na) Co jeho zář v poblesku nám po(Na) Oko však kle moc samu nezříme(Na) Smrtedl hled jen smyslnost pozná(Na) Nadzemská moc tam žije(Na) An pravda se v posledním slunci kryje(Na) Však da již zachá(Na) City blaže v srdci nám zbudilo(Na) A bleskem svým noc ducha zapudilo(Na) Končí se pouť slza je pro(Na) Jak se loučí milost(Na) Jak se tam rdí nad horou v tichém mže(Na) A celou krajinu po zlatoskvost(Na) Loučíc se v posledním pobe(Na) Ach láskou u večer zachá(Na) Jdi s Bohem Slza dopro(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 3
Celkem veršů: 31
Neurčeno: 31 (100 %)