SLUNCE.

Karel Sabina

Hle, houští temné, Co chladný stín nad životem prostírá – Jaká se to ním zář mocně probírá, A blahé city vlívá v srdce jemné? Aj, slunko nám vychází, A v zoři růžové splývají světy! A jak se krajem záře jeho proudí, Budí se genius a ranní květy Blahonesoucích umek v srdce loudí; Ranní slunce nás krásou zove A políbením budí světy nové. Výše se vine, Na obzor nám neznámé dalekosti; Nad horami – hle! vítězně již plyne, A žhoucí plane blesk v jeho světlosti! My vděčně jen cítíme, Co jeho zář v poblesku nám podává, Oko však klesá – moc samu nezříme, Smrtedlný hled jen smyslnost poznává; Nadzemská moc tam žije, An pravda se v posledním slunci kryje. Však běda, již zachází! – City blažené v srdci nám zbudilo, A bleskem svým noc ducha zapudilo; Končí se pouť. – Má slza je provází! Jak se loučí milostně! Jak se tam rdí nad horou v tichém mžení, A celou krajinu posívá zlatoskvostně, Loučíc se v posledním políbení! Ach, – láskou u večer zachází; Jdi s Bohem! Slza má tě doprovází!

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

22. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Marie Drahotín Villani)
  2. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  3. Píseň myslivce. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  4. POVOLÁNÍ. (Karel Sabina)
  5. HYACINTY. (Karel Sabina)
  6. VÝJEVY RANNÍ. (Karel Sabina)
  7. ŽIVOTA POUT. (Karel Sabina)
  8. None (Václav Vojáček)
  9. HARFA. (Otakar Červinka)
  10. Z JITRA. (Karel Sabina)