Na nebi svit poslední na zemi temnota(Na)
Večera letního kterou zapudit měl(Na)
Vyjdoucí měsíc záhy hvězd mnohých jasnota(Na)
Jej zastupovala Po břehu slavík pěl(Na)
Po břehu skalnatém Berounky spěšné(Na)
Nedaleko něhož nad všecky chlumy lesné(Na)
Hrad strmí k nebesům to slavný Karlův Týn(Na)
Mladý ještě tenkrát Pod ním u řeky blíže(Na)
Věčného klidu místo Doleji klepe mlýn(Na)
A rušívá to ticho co kraj veškerý víže(Na)
Jinoch po břehu spěchal na tváři jemné máj(Na)
Na tváři ladný úsměch ve srdci lásky ráj(Na)
Měsíc vyšel bledý Spěch kroků jinoch staví(Na)
Ve záři měsíčné znát jeho postavu(Na)
An stojí outlou lze biret zlatohlavu(Na)
Na způsob kadeř kryje Mrav všecken lepý hravý(Na)
V každém jeví se hnutí Čím on se asi baví(Na)
Kadeří zlatou jemu větříček noční hrá(Na)
On hledí na břeh druhý v zraku mu touha plá(Na)
Co asi vidí všude tichá noc(Na)
A on tak dlouho hledí to jakás vyšší moc(Na)
Mladíče v oknech hradu již všecka světla zhasla(Na)
Ty ještě meškáš tak jakoby byla zašla(Na)
Ti hvězda náděje jakoby neměl zříti(Na)
Skalných těch břehů víc jako stroje se mříti(Na)
Sokol hledí na širé výletů svých kraje(Na)
Vzdychnuv trhnul sebou Ještě se ubíraje(Na)
Zpět obrací své zraky Již zmizelo to tiché(Na)
Jemu zákoutí světa Jen ztrp mladíče liché(Na)
Divadlo života záhy ztupí tvůj cit(Na)
Již stojí před hradem volá mosty se dvojí(Na)
S břinkotem spouštějí Z jednoho okna svit(Na)
Hořící lampy září snad jsou panoši v zbroji(Na)
Na cestu hotovi Však okno ctihodného(Na)
Pavla to kněze jest stařečka velebného(Na)
On jest an všecko spí který ještě při záři(Na)
Bdí lampy bledé Klid na jeho zříti tváři(Na)
Dobrý to dělník Páně vždy lásku v srdci choval(Na)
Jíž mladost svoji byl a mužství obětoval(Na)
Ni stářím neustal ve zbožné horlivosti(Na)
Nyní jen hlasu Páně by k otcům složil kosti(Na)
Prorok ten očekával Kdy tak při lampě bděl(Na)
Jinoch loučit se chtěje do jizby jeho všel(Na)
Stařec se zdvíhá Což tě vede synu(Na)
Do bytu mého v tak pozdní hodinu(Na)
Do Prahy prvním jitrem jest otče mi se bráti(Na)
S tebou se rozžehnat přicházím díky vzdáti(Na)
Za všecku lásku tvou Tvé díky přijmiž nebe(Na)
Dí stařec slzavě to veď a doveď tebe(Na)
A dlouho ještě dlouho rozmluvu spolu měli(Na)
Až z věže hodiny zvěstujíc půlnoc zněly(Na)
A táhlé hlásného rozvedlo je volání(Na)
Nastalo loučení Stařec dav požehnání(Na)
Jinochovi za ním dlouho tesklivě hleděl(Na)
Když byl se odebral neboť on dobře věděl(Na)
Že kvítek nahryzlý měkou jsa nádherností(Na)
Snadno můž uvadnout ukrutnou světa zlostí(Na)
O anjel pak by zplakal zarmoutiv jasnost tvou(Na)
Pohledem takovým A jinoch kráčel tmou(Na)
Chodeb a komnat dlouhých leskem osvícenou(Na)
Bledým měsíce však také v srdci svírání(Na)
Čil jakby na věky něco měl opustit(Na)
Něčím opuštěn být Na věky bez skonání(Na)
Trudná to myšlenka Nechtěj ji připustit(Na)
Miláčkům nebe svým Než kdo se jí ubrání(Na)
Vše jenom jednou dvakrát nic nezříme(Na)
Loučení nezkusivše nerádi v ně věříme(Na)
Myšlenky slastné trudné jinochovou se hlavou(Na)
Míjely až ho sen poňal ve náruč tmavou(Na)
Krásná dennice bledne(Na)
Východní záplavou(Na)
Budí se ptactvo zpěvné(Na)
Borem a doubravou(Na)
Na hradě z rána živo frkot se rozlíhal(Na)
Netrpělivých koní a cválem ubíhal(Na)
Než slunce první svůj paprslek zjevovalo(Na)
Houf jezdců ku Praze I znovu panovalo(Na)
Nad krajem ticho A na druhém(Na)
Berounky břehu chyže chudá(Na)
Kdy v spánku vše ještě tuhém(Na)
Spočívalo než zoře rudá(Na)
Na východě se zjevila(Na)
Tlukotem tichost rušila(Na)
Se na dvéře I přišli dva(Na)
A pozděj jeden a ještě dva(Na)
V chatrč ve pláště zahalení(Na)
Krátké jejich jest pozdravení(Na)
Tam tichý hovor než jitra ples(Na)
Zemi zjevil se v slávě celé(Na)
Jeden za druhým v temný les(Na)
Se tratili Tak neveselé(Na)
Větříc den obludy prchají(Na)
Jejž synové světla vítají(Na)
Co zřím Pomeškej slunko a prodluž mi to svaté(Na)
Vidění Anjel li to v lidské tváři(Na)
To děva spící Vůkol ní zajisté(Na)
Vojensky leží tábor anjelů té čisté(Na)
Dušinky střehouc Růžovou již záři(Na)
Okénkem mladý den v komůrku chýže leje(Na)
Jej vítajíc ze hnízda lašťovička pěje(Na)
Z hnízdečka střechy chudé která ukrývá perlu(Na)
Za niž by králevič rád opustil svou berlu(Na)
Již slunce metá blesky úplné slávy své(Na)
Ještě okamžení a rty purpurové(Na)
Chvějí se žitím Aj již vítá slunce nové(Na)
Jak důstojná tak čistý krásný božský tvor(Na)
Jakby dnes byla vyšla z ruk božích ano zbor(Na)
Nevidných kolem ní plesá duchů nebeských(Na)
Její cit modlitbou Ta zajisté z pozemských(Na)
Dcer není nebe jenž ji takovou(Na)
Odělo krásou to květinku svou(Na)
Přesadí asi záhy v blaženější kraje(Na)
Noc dnes tak nepokojna Kde větřík ranní vlaje(Na)
Půjdu vydechnout si Dí a podle vrb ladných(Na)
Kráčí jak anjel jenž děl přírody bezvadných(Na)
Střeže Panenskou duši který dostihne zpěv(Na)
Zdáť se že ji cos tísní O pak jí nebe zjev(Na)
Všecku svou útěchu Co ji as rmoutit může(Na)
v chýži chudé dí Lubor Hněvsovi Nuže(Na)
Doba se blíží Hněvso která osud rozhodne(Na)
Já čekal trpěl dlouho Vždy mě na srdci bodne(Na)
Kdy toho pomním Zda vždy před bojem tak bývá(Na)
Dí a k oknu obrácen slzu trpkou ukrývá(Na)
Tam dceru zří i znov budí se bol Želmíro(Na)
Ty dítko časů blažších kvítku kraje lepšího(Na)
By tebe nebylo osudu krutějšího(Na)
Mohl bych snést Či nemoh Ach ty oslazuješ(Na)
Ten život Dí a za stůl sednuv šedivou vzpírá(Na)
Hlavu Jemuž dí Hněvsa sluha starý Vzbuzuješ(Na)
Mnoho si trudných myslí však je při tobě víra(Na)
A věc spravedlivá Tys dlouho císaře(Na)
V nouzi o pomoc jsa neštěstím stíhán vzýval(Na)
On na to zapomněl Či snad tě jako žháře(Na)
A vraha u dvora některý dobroděj(Na)
Jemuž Bůh spravedlivý odplatu za to dej(Na)
Jenž chléb tvůj jídal víno tvoje píval(Na)
Jest pomluvil Nyní pomoc jiného pána(Na)
Hledáš snad vděčnější To není hřích Za Jana(Na)
Vždy tak bývalo i rodu starého(Na)
Jsi vládyka svobodný Takto sluhu věrného(Na)
Rozhorlení k řečem ač proti zvyku jeho(Na)
Pobádalo Mlče zří ještě pána svého(Na)
An sedě za stolem šedivou hlavu vzpírá(Na)
Bol na uvadlé tváři jenž srdce jemu svírá(Na)
Dí dále Věř pane co to za krále máme(Na)
Nerozumím To pravda pokoje užíváme(Na)
Mečem dělá se málo hrdinou zlato jest(Na)
Však jindy jinak to bývalo to čest(Na)
Zemanská platila Nyní bohatí páni(Na)
Jen dvůr jeho zdobí vám pak se přístup brání(Na)
To mladé panátko jež dosti jsem tu vídal(Na)
Zdá se o něco lepší ten by každého zlíbal(Na)
Jest jako ze strdi i nu však uvidíme(Na)
Lubor se trpce usmál Proč asi To nevíme(Na)
Má dcero dcero má Otec tě ostaví(Na)
V tom světě šálebném ó tys ještě tak mlada(Na)
A již osamělá okoušíš osud zlý(Na)
v tom do dveří jde služka stará Milada(Na)
K níž vstana Lubor dí Má dobrá matko dnes(Na)
Jest nám se odebrati Pečlivě moji šetř(Na)
Želmírku stará Však se brzo navrátíte(Na)
Šlechetný pane dí stařena ouzkostlivě(Na)
Tím málem co nám Bůh poskytnul vystačíte(Na)
Zatím záhy vrátím se odvece Lubor tklivě(Na)
Ač hnutí ukrývaje Ty nebe lítostné(Na)
Jaké jsi člověku osudy žalostné(Na)
Uložilo To ptáče k tobě se vznášejíc(Na)
Vesele sobě žije zpěvem ti vzdávajíc(Na)
Díky Člověk světa jsa pánem veškerého(Na)
Ten přímý božský tvor to arcidílo svého(Na)
Hospodina dnů svých kratičký počet žije(Na)
V trudech a hodina jenž mu ku smrti bije(Na)
Jest mu hodinou spásy Zatím se večer blížil(Na)
Želmíra znamenala že smutek jakýs tížil(Na)
Otcovo srdce Kdož u nás dnes v noci byl(Na)
Kdo otče táže se A otec hnutí kryl(Na)
Ty již jsi spala dcero když přišel Hněvsa z Prahy(Na)
Já ještě nespala dí ona otče drahý(Na)
To bylo z večera Tak se ti něco snilo(Na)
Želmírko pravil on A znovu zahalilo(Na)
Starcovu duši mračno Nermuť se otče můj(Na)
Vidíš to kvítko otče hle já jsem kvítek tvůj(Na)
Dí sňavši s ňader růži k nebi hledě vzal(Na)
Otec od dcery růži Byl večer Stařec vstal(Na)
Nemožno meškat déle Má drahá dcero věz(Na)
Že dnes se odeberu Dnes ještě otče dnes(Na)
Dí panna blednoucí mě zůstavuješ samou(Na)
Nikoliv otec dí Boží jsi pod ochranou(Na)
Záhy mě uzříš opět ó pak nám lépe bude(Na)
Místa ni péče víc ni nouze mít nebude(Na)
U nás zlatem a stříbrem budou se jizby skvíti(Na)
A život bezstrastný budeme navždy žíti(Na)
Tak mluvil těše ji Hněvsa do jizby všel(Na)
A cosi pánu šeptal I tu by vidět měl(Na)
Cit všecken udusiv jak stařec se opásá(Na)
Mečem o jehož moci mnohá již pověst hlásá(Na)
V okamžení hotov S Bohem buď dcero dí(Na)
Tiskna ji k srdci věrně dobrá Milado ji(Na)
Opatruj S Bohem Dí a z chyže ouzké ven(Na)
Pod šíré nebe spěchá Hněvsa za ním Již den(Na)
Byl postoupil svou vládu zúplna klidné noci(Na)
Hrobové ticho v chyži Želmíra bez pomoci(Na)
Bez útěchy ve světě sama ach sama sama(Na)
Jsou v žití okamžení kde duše nade časů(Na)
Se meze pozdvíhá slyšíc prorockých hlasů(Na)
Pění z krajů věčnosti Tu nebohá tušívá(Na)
Osudu budoucího těžkosti a zemdlívá(Na)
Vázána tělem jsouc nezvyklá letům vyšším(Na)
To bývá blízko smrti Již potom během tišším(Na)
Ubývá život jí jejž záhy opustí(Na)
Jak milo anjele smrti jí zašustí(Na)
Peruť tichá Také vzdálených přátel lkání(Na)
Tehdáž dochází jí a lásky jemné vání(Na)
Tak červ strojí se jarem změnit se na motýlka(Na)
Tak duše změniti když má se na anjílka(Na)
Měsíček již byl vyšel u okna ticho sedí(Na)
Želmíra měsíc z hůry útrpně na ni hledí(Na)
Leskem ji ozařujíc Marné tvé těšení(Na)
Milado pečlivá Ji rmoutí tušení(Na)
Jakby dlouho tak dlouho bez otce měla býti(Na)
Jakby proměnu divnou její měl osud vzíti(Na)
Ó proč vždy o loučení zazníváš píseň má(Na)
Začátek vždycky tvůj bývá předtucha zlá(Na)
Vlečeš se strastmi všecka konec tvůj soudný den(Na)
Ty však má v sobě losy života krátký sen(Na)
Kde jsi mladosti má Tam strmí Karlův Týn(Na)
Ještě však šedivec Pod ním u řeky blíže(Na)
Věčného klidu místo Doleji klepe mlýn(Na)
A rušívá ten spánek jenž kraj veškerý víže(Na)
Ten kraj tak smutný jest jak ráj jejž potkal hněv(Na)
Boží jak stínové předků našich jež zpěv(Na)
Synů nevelebí za něž cedili krev(Na)
Želmíro truchlíš Bohu takové truchlení(Na)
Ku spáse jest a vždy v radost se promění(Na)
Kdo lásce dal svou mladost kdo cnosti žije moc(Na)
Vyšší ho zacloní Želmíro dobrou noc(Na)
Vždy blaze je v Praze(Na)
Tam veselo žíti(Na)
S Čechy věrnými(Na)
Bratry upřímnými(Na)
Ruku v ruce jíti(Na)
Po života dráze(Na)
Blaze je blaze(Na)
V upřímné Praze(Na)
Tam věčné je vření(Na)
A věčné sil tření(Na)
Zář jitra každého(Na)
Vždy dobra nového(Na)
Zjevení vítá(Na)
Všaká tam pravda zástupce čítá(Na)
Blaze je blaze(Na)
V dobroplodné Praze(Na)
A jejích krás(Na)
Kdo vychválí dosti(Na)
Žádný země pás(Na)
Ženskou sličností(Na)
Nedařilo nebe jako nás(Na)
Tolik se anjelů nikde nehostí(Na)
Blaze je blaze(Na)
V krásoplodné Praze(Na)
A slávou činů(Na)
Jak skvělá jest Praha(Na)
Chrabrost jejích synů(Na)
Hromívala vraha(Na)
Ta pomnění drahá(Na)
Věrnému Čechu(Na)
Plodí potěchu(Na)
Blaze je blaze(Na)
V hrdinské Praze(Na)
U pana Zděslava(Na)
Sternberského(Na)
Světla velkého(Na)
Blesk zříti dnes(Na)
Tam zní jarý ples(Na)
A šum a vřava(Na)
U pana Zděslava(Na)
V komnatách jeho(Na)
Vysokých a skvělých(Na)
Pánů jest mnoho(Na)
A paní veselých(Na)
Ze Vlach a z Anglie(Na)
Z Polsky z Hispanie(Na)
Ze všech světa stran(Na)
Se směstnalo tam(Na)
Co jen spanilého(Na)
Však mnohoslavného(Na)
Národu Českého(Na)
Postavy hrdinské(Na)
Nad všecky cizinské(Na)
V leposti se skvěly(Na)
A ze všech ust hlaholy České zněly(Na)
Duše v blahosti(Na)
Na křídlech radosti(Na)
Se unosí(Na)
A přec je cosi(Na)
V té záři rudé(Na)
V té záři chudé(Na)
Světel besedních(Na)
Velmi marného(Na)
Paprsků denních(Na)
Slunéčka teplého(Na)
Miluji více(Na)
Tam leskem svíce(Na)
Komárek se pálí(Na)
Tam tvé besedníče(Na)
Tupí se srdce a rozum se šálí(Na)
Já miluji světla denního více(Na)
Slyš slavné hudby jak do boje znění(Na)
A sterých ust hlasové jako hřmění(Na)
V to řinčejí slavně bokály(Na)
Sláva buď vlasti sláva buď králi(Na)
Však největší dav(Na)
Tamo se honí(Na)
Co zřím Zlatohlav(Na)
To jinoch náš Kloní(Na)
Mnohý se mu pán(Na)
On zdá se býti zaměstnán(Na)
Na mysli v tváři jeví máj(Na)
Ve srdci tají lásky ráj(Na)
Na rtech libý mu úsměch hraje(Na)
A ničeho si nevšímaje(Na)
Pilně ode všech jest všímán(Na)
Tam černý panoš v koutě sedí(Na)
Tak v jinocha bodavě hledí(Na)
To divná tváře divná tváře(Na)
V níž pekelná rdí se záře(Na)
On zrakem šlehá(Na)
On duši hledá(Na)
Zda ďáblu choditi světem dopřáno(Na)
Tě noční obraznost klame ráno(Na)
Vše jinak uzříš tvář toho čerta(Na)
Je tvář pověstného panoše Ruperta(Na)
A libě hudba zaznívá(Na)
k tanci panstvo pozývá(Na)
K jejímu hlasu vše se v řady(Na)
Staví kolem počíná všady(Na)
Lády se vláda(Na)
V jejíž pouta ráda(Na)
Duše se víže(Na)
Tělo bez tíže(Na)
Zdá se býti(Na)
Což divu sníti(Na)
Počne li blahá(Na)
O věncech milosti(Na)
Po nich li sahá(Na)
V tom hudby dutí(Na)
A prsou dmutí(Na)
V tom moři blaha v tom moři radosti(Na)
Kam Láska sáhne kde Krása vládne(Na)
Tam Péče vadne a Stáří mladne(Na)
Jinochu ty stojíš(Na)
Do tance Tím zhojíš(Na)
Bol lásky stydíš se či se bojíš(Na)
Bez hnutí jinoch jemný máj(Na)
Na tváři jeho v srdci ráj(Na)
Ty krásný zlatohlávku stůj(Na)
Při tobě stále anjel tvůj(Na)
By měkou dvora nádherností(Na)
Nahryzlý kvítku světa zlostí(Na)
Neuvadnul ó pak by nebe(Na)
Zaplakalo Tvá láska tebe(Na)
Ostříhej Ajhle tvé mladosti(Na)
Se přítel Jaroslávek blíží(Na)
Hle jak se tamo v kout ohlíží(Na)
Kde černý panoše se hostí(Na)
I dí k jinochu Ten co tam sedí(Na)
Viz jak co ďábel škaredě hledí(Na)
Proč jemu přistup k nám dopřáno(Na)
Tě noční obraznost klame ráno(Na)
Vše jinak uzříš tvář toho čerta(Na)
Je tvář pověstného panoše Ruperta(Na)
U znov kolováno(Na)
V tom moři blaha(Na)
V tom moři radosti(Na)
V tom hudby dutí(Na)
A prsou dmutí(Na)
O věncech milosti(Na)
Počíná li sníti(Na)
Duše blahá(Na)
Po nich li sahá(Na)
Což divu Přestává(Na)
Hudba zníti(Na)
Počíná se tmíti(Na)
A jinoch bledna bez hnutí stojí(Na)
Na tváři máj ve srdci ráj(Na)
Či on se stydí či on se bojí(Na)
Slyš duté hřmění(Na)
To hudba není(Na)
Jinochu jde hlava(Na)
Mrákotno kolem(Na)
Noh síla ustává(Na)
On klesá Za stolem(Na)
Sedící páni(Na)
Kvapně se zdvíhají(Na)
A polekaní(Na)
Z řady ubíhají(Na)
Tanečníci(Na)
Besedníci(Na)
Co vám překazilo(Na)
Veselosti(Na)
Co mládče zbavilo(Na)
Tebe statnosti(Na)
v žalosti(Na)
Po boku jednom Jaroslav(Na)
Po druhém boku Rupert stojí(Na)
A komnatou jako včely se rojí(Na)
Panstva skvostného zděšený dav(Na)
Pomoz nám Bože(Na)
Starý pan Zděslav(Na)
Volá co se stalo(Na)
Odneste ho v lože(Na)
Rupert již ho ven(Na)
Vynáší Jaroslav(Na)
Za ním Či to sen(Na)
Jak se to vše stalo(Na)
Mizejí hosti(Na)
V hluboké tichosti(Na)
Všecko ustalo(Na)
Umlkla vřava(Na)
To ples slovutného(Na)
U Sternberského(Na)
U pana Zděslava(Na)
Záhy se ostudí života stálý mír(Na)
Jak nudno jednotvárno Mě blaží proměna(Na)
Vždy tichou vodou plouti Vítej mi proud a vír(Na)
Kde věčná živlů půtka za žití vítej změna(Na)
Věz bratře konečně omrzí dráha cnosti(Na)
V neckách nerad se koupám ač tam nebezpečnosti(Na)
Není to ženštinám bojácným zanechejme(Na)
My na tajemnou tůň veselo se vydejme(Na)
Mládenci Nad smrtí život dvakrát je sladší(Na)
Pozbudouc drsnoty žití jemnější hladší(Na)
Stane se rozkoše věčně pohybným vírem(Na)
Já syt jsem tebou cnosti pohrdám tvojím mírem(Na)
Rupert je plavec dobrý jakby měl smlouvu s peklem(Na)
Pouští se bouří lítou plyne po moři vzteklém(Na)
Po zemi radší půjdu než abych k nebi lítal(Na)
Sprostákem radší budu než bych k oněm se čítal(Na)
Cnosti milovníkům jenž jako vrána v sněhu(Na)
Kráčejíc sobě směšně počínávají v běhu(Na)
Žitím Najísti se bez postu do sytosti(Na)
Napíti hodně se v upřímé veselosti(Na)
Třeba někdy z fěrtoušku to naplňuje kosti(Na)
Tukem které suší vybledlá smutná cnost(Na)
Pop tučný chval ji však liška chválí svůj chvost(Na)
Rupert je dobrý druh zná dokonale píti(Na)
Zná na fěrtoušky se i umí vesel býti(Na)
Boží svět velký jest a Hospodin do času(Na)
Svým zlatým osvěcuje slunéčkem různou chasu(Na)
Pohleď do hlučných měst jaké tam hemžení(Na)
Pohleď na matku Prahu jaké tam hlučení(Na)
Dnes svátek Václava svatého dědice(Na)
Slaví se Nad Prahou noc temna Směsice(Na)
Lidu různého se ulicemi přehání(Na)
Jako vod proudové v násilném větru vání(Na)
Pěšky i na koních skvostné s družinou panstvo(Na)
Bohaté jemu chtíc v nádhernosti měšťanstvo(Na)
Vyrovnati chudí zámožní velcí malí(Na)
Jedním se všecko davem ve záři světel valí(Na)
Rozličná divadla hudby a hodování(Na)
Působí po Praze obecné radování(Na)
Vše do noci pozdní trvá pak tichne hluk(Na)
Po ulicích A však do krčmy vstup tu zvuk(Na)
Hudby a veselost ruší jen dnová záře(Na)
Rudý lesk lampa line na rozmanité tváře(Na)
Tu teprv hudba vřesk klení veselí zpěv(Na)
Tanec a vrávorání smích pláč přátelství hněv(Na)
Tvoří divadlo dvorné Hle tamo v karty hrají(Na)
Tamo zas v kostky vášeň na tváři jejich zrají(Na)
Mnozí z nich peklu Však v té společnosti sprosté(Na)
Tam v temném koutě jacís zasedali si hosté(Na)
Od druhých se lišící Panoši na mou víru(Na)
Skvostní se zdají býti že mohli v takou díru(Na)
Se zahodit Však temno nelze je poznati(Na)
V tom slepý stařec všel počíná zpívati(Na)
U dveří sedna píseň Mrzutí povstali(Na)
Nejblíž sedící hosté i hanit se jali(Na)
Pěvce Das Böhmische Rind znělo z ust jejich lání(Na)
Thust dich gleich packen Böhmak šlo na starce volání(Na)
Ztad hněv přísedících od nichž nad tím jevíno(Na)
Nelibost dříve slovy V okamžení chopíno(Na)
Hřmotně se zbraní(Na)
Křik zmatek a rvání(Na)
Stoly se kácí(Na)
Opilá luza(Na)
Strašně burácí(Na)
Krev a hrůza(Na)
Lavice praskají(Na)
Meče se blýskají(Na)
Neb v jedno se srazivše(Na)
Ze však všickni Němci(Na)
Meče vytasivše(Na)
Cizozemci(Na)
Na Čechy padají(Na)
Málo vzdorné(Na)
Různé nesvorné(Na)
Ke dveřím tisknouc tepají(Na)
V tom(Na)
Jako hrom(Na)
Rána(Na)
Jakby pekla(Na)
Se rozsmekla(Na)
Brána(Na)
Z temného kouta panoši(Na)
Se zdvíhají švarní hoši(Na)
Dva jen třetí bez hnutí stojí(Na)
Lítost a stud mu srdce dvojí(Na)
Však v takém rozztekleném davu(Na)
Což ti počíti budou v stavu(Na)
Co zřím(Na)
Ruperta černého(Na)
Strašně pověstného(Na)
On všecko rozráží(Na)
A komu se zachtělo(Na)
Stavit jemu čelo(Na)
Zle toho poráží(Na)
A za ním(Na)
Jiného zřím(Na)
Biret kdyby měl(Na)
Zlatohlavový(Na)
Tu ovšem zřel(Na)
Bych zázrak nový(Na)
Či zrak mě klame či kouzlo mě mámí(Na)
Pán Bůh buď s námi(Na)
To jinoch náš odkud se sem vzal(Na)
Nejednoho cizince ťal(Na)
Tak vrazi vytištěni i znovu nastala(Na)
Jakby krvavá lázeň se byla nestala(Na)
Veselost vždyť to není ve krčmě nic nového(Na)
Panoše velebíno od shromáždění všeho(Na)
Z nich jeden jinoch náš však nemá zlatohlav(Na)
Po boku jednom Rupert po druhém Jaroslav(Na)
Jinoch tak rozčilen tak divoce se směje(Na)
Ve tváři rozpálené se každá žilka chvěje(Na)
Jaroslav na něho smutným okem pohlídá(Na)
By vrátili se domů nadarmo jej pobídá(Na)
Konečně dí Kdyby zdobiti hlavu mou(Na)
Koruna někdy měla císarská takovou(Na)
Hrdinností bych nikdy nešpinil slávu svou(Na)
Již půjdu domů S Bohem Dí slze a odchází(Na)
Rupertův checht ďábelský za dvéře jej provází(Na)
Rupert již zúplna s jinochem směl vládnouti(Na)
Bavili výborně jak snadno uhodnouti(Na)
Rupert je dobrý druh bez bázně zná se bíti(Na)
Jak by měl smlouvu s peklem Umí vesele píti(Na)
Třeba ze fěrtoušku V tenž pytel hříchy cnosti(Na)
K ovoci dochovati těžko nahryzlý květ(Na)
Mládce nakaženého snadno dokazí svět(Na)
Nad hříchami otců nad hříchami mladosti(Na)
Až do dne soudného se mrákota rozhostí(Na)
Nejedné slasti okusil jsem(Na)
Nejedné rozkoše užil jsem(Na)
Však ničím nejsou v přirovnání(Na)
Slasti již působí krásy kochání(Na)
K čemu je krása než k požívání(Na)
Od jak živa co tajno a temno(Na)
Množí mou zvědavost jaké jemno(Na)
Zavívá z tajin přírody(Na)
Jsem volný tvor své svobody(Na)
Rozkrušiv pouta chci užíti(Na)
Nebo tu počíti(Na)
Je s odvahou(Na)
Kdokoliv uzříti(Na)
Chce přírodu samu chce přírodu nahou(Na)
Přírody květ(Na)
Je krása svět(Na)
Nemá nic vyššího(Na)
Nad ni a blažšího(Na)
Nad slast již působí krásy kochání(Na)
Leč k čemu má býti než k užívání(Na)
Od jakživa co tajno a temno(Na)
Množí mou zvědavost ó jak jemno(Na)
Při kráse dlíti(Na)
Škoda že tajin má jichž dojíti(Na)
Nesmělému duchu tak trudno(Na)
Tajiny krása stoudná kryje(Na)
Páskou takže jí nepožije(Na)
Člověk do vůle to nudno to nudno(Na)
Slastno bez pásu(Na)
Zírati krásu(Na)
Tvor volný všech pout chci pozbýti(Na)
Však tu počíti(Na)
Je s odvahou(Na)
Kdokoliv zříti(Na)
Chce krásu bez pásu chce krásu nahou(Na)
Rupert přec jinocha miluje(Na)
Že se mu tak přidružuje(Na)
Však co by na něm chtěl jiného(Na)
A jinoch Jaroslávka svého(Na)
Miluje asi mnohem více(Na)
Hle jak mu něžně hladí líce(Na)
Rupert se na to z boku dívá(Na)
A divně tomu se usmívá(Na)
Výborný to druh(Na)
Ze všech dvorských sluh(Na)
Jemu rovného nenalezneš(Na)
Jevíš svou vůli než se ohledneš(Na)
Splněna Umí v čas odjíti(Na)
Umí v potřebě k ruce býti(Na)
Aby náš jinoch žalost měl(Na)
Chraň nebe toho by netrpěl(Na)
Aby snad nudných chvil nemíval(Na)
Ve dne a v noci při něm býval(Na)
Nevím však proč by nepožíval(Na)
Pozděj neb dříve na jedno vyjde(Na)
Dříve je lépe smrt záhy přijde(Na)
Hřích ďáblův smích Však dosti již dosti(Na)
Nad hříchy otců a nad hříchy mladosti(Na)
Až do dne soudného se temno rozhostí(Na)
Na nebi svit poslední na zemi mrákota(Na)
Večera zimního Měsíce jasnota(Na)
A záře hvězdní mraky jest zatmína(Na)
V mhu šedou tváře zemní zahalína(Na)
Sněhem pokryto vše Proudy Berounky spěšné(Na)
Ledy zastavují Nad ní se černé stráně(Na)
Rozkládají a borky jak kdy usvadlé skráně(Na)
Umrlce věnec zdobí Nad všecky chlumy lesné(Na)
Hrad strmí k nebesům to slavný Karlův Týn(Na)
Jak vážně hledí v kraj Mnohý rod lidský klesne(Na)
On ale potrvá Pod ním u řeky níže(Na)
Věčného klidu místo Doleji klepe mlýn(Na)
A ruší spánek tichý jenž kraj veškerý víže(Na)
Na druhém břehu řeky stojí chudobná chýže(Na)
Pod jejím krovem vetchým osud ukrývá perlu(Na)
Za niž by králevič rád opustil svou berlu(Na)
Tam ticho hrobové a lampa rozlívá(Na)
Paprsky světla mdlého na obraz bídy živé(Na)
Na loži bolestném Želmíra spočívá(Na)
Po jizbě chvílkami vzdychání tiché tklivé(Na)
Se ozývá Stará Milada blízko lože(Na)
Sedí ve koutě temném nouzí a nočním bděním(Na)
Opadla její tváře Tak své miláčky Bože(Na)
Švihati můžeš Kde Lubor pohleděním(Na)
Takým by zkameněl mučedlnicí jest(Na)
Dcera jeho drahá Zdá se že prociťuje(Na)
Panna Však kdo to tam ve temnu Blahozvěst(Na)
Pavel on k loži se tichounko přibližuje(Na)
U okna byl klečel trvaje v modlení(Na)
Co anjel Hospodinův jedinký v přispění(Na)
V chudobě ostaveným I Miláda se blíží(Na)
K loži jak útrpně na bledou pannu zhlíží(Na)
Nermuť se stařeno těší ji zbožný kněz(Na)
Vše přijmouti musíme z rukou božích I věz(Na)
Byť ji Bůh k sobě vzal na dlouho nás nemine(Na)
Hlas jeho Dnů našich zbytek skoro uplyne(Na)
A již prohlídla panna Té krásy blednoucí(Na)
Pohled nebeský jest jak růže vadnoucí(Na)
Ve chrámu Páně jejž v den slávy krášlila(Na)
Milostnost nevyslovná po její rozlila(Na)
Se tváři Neslz matko ó tam nám lépe bude(Na)
Záhy se uvidíme Zármutku tam nebude(Na)
Ve záři božské slávy byt náš se bude skvíti(Na)
A život bezstrastný budeme věčně žíti(Na)
Pravila potěšujíc i znov upadala(Na)
V sen hluboký Tu kněz u lože chudobného(Na)
Pokleknul světice Tichem se ozývala(Na)
Slova modlitby vroucí starce bohumilého(Na)
I Miláda poklekla Otče měj slitování(Na)
Aj duše nevinná tvůj tvor slyš lásky lkání(Na)
Odejmi kalich ten Ke trůnu vystoupila(Na)
Božímu modlitba Tamo po věky znějí(Na)
Duší těch slávozpěvy jež z hříchu vykoupila(Na)
Láska neskonalá tam zástupové skvějí(Na)
Se jasných anjelů Výrok se stal i k sobě(Na)
Pokynul Hospodin Želmíro čistá tobě(Na)
Jinochův anjel zblednul tvůj anjel ticho vstal(Na)
A splnit výrok se na zem mlhavou bral(Na)
Zástup blahoslavenců s ním opustili nebe(Na)
Nově přibylou sestru by uvítali Tebe(Na)
To tiché údolí plné oslavení(Na)
Plesalo chvějíc se ve slastném tušení(Na)
Toho co někdy bude Ještě otevřela(Na)
Želmíra jednou oči posledně pozřela(Na)
Na svět mladosti své Anjel pokynul svíce(Na)
Žití jejího zhasla Želmíry není více(Na)
Noc zimní tichá jasná Měsíc svou záři line(Na)
Na kraje skalnaté nimiž Berounka plyne(Na)
On též okénkem se v komůrku vkrádá temnou(Na)
Kde panna spočívá studená tuhá jemnou(Na)
Osvětu vylévaje a vida usmívání(Na)
Na mrtvé tváři mní že ještě žije Zdání(Na)
Tvé mylné Ano včera tvou záři ještě pila(Na)
Krásnýma očima již smrt je navždy sklila(Na)
Okénkem do komůrky bujné větérky vějí(Na)
Vidouce mrtvou ji žalostné písně pějí(Na)
Kadeří černou hrají jakby ji ze věčného(Na)
Spánku chtěly zbudit Ach darmo do něžného(Na)
Vašeho ona nikdy se nepodnese hraní(Na)
Jest hluboké a věčně drahé Želmíry spaní(Na)
Ta jenž žití mladého skonání způsobila(Na)
Žití jarého bolest jak as ukrutna byla(Na)
Noc zimní ticha jasna Měsíc svou záři line(Na)
Na slavná města Pražská nimiž Vltava plyne(Na)
Však přístup se mu brání skvostnými oponami(Na)
Do komnaty jinoch kde s paními a s pannami(Na)
Baví veselo Někdy padá člověk v dřímání(Na)
Z něhož nezbudí jej než osudu hřímání(Na)
Kam Rupert se as poděl Taký hlas o něm šel(Na)
Že syt Prahy na dvůr Polského krále jel(Na)
Nerozžehnav se s nikým nikým nebyv vidín(Na)
Jinoch neví co činit sám sobě zůstavín(Na)
K Jaroslávkovi vřelost hříchem jakýms ochladla(Na)
Zábavek dychtivost přesycením ochabla(Na)
Utrápený chodí všecko ho jaksi nudí(Na)
Vzpomnění minulosti žel v jeho srdci budí(Na)
A jeho láska Což do těch radostí města(Na)
Bratří na lov půjdem ku Křivoklátu cesta(Na)
Nás povede A zář prvního jitra zírá(Na)
Ke Křivoklátu an houf jezdců se ubírá(Na)
Však náhle se staví proč Jezdec jakýs jel(Na)
Jim vstříc potkali se To známý Taur i chtěl(Na)
Každý vědět odkud ozbrojený uhání(Na)
Z Litoměřicka jdu to byla mela páni(Na)
Příběh slyšeli jsme než jaký konec vzal(Na)
Litoměřický kraj na hrdle potrestal(Na)
Některé zhoubce Koho Strobergra Ronovského(Na)
Vrše Vojíře Vlka Oldřicha Janovského(Na)
Též Lubor světobludný se sluhou odpraven(Na)
Co je Vám Milosti Odpusťte páni jen(Na)
Jeďte nechci vám zábavu kaziti(Na)
Přijedu za vámi jest mi se vrátiti(Na)
Do Prahy řízení jakás Tak v pomatení(Na)
Jinoch zajíká se Družina v podivení(Na)
Za ním hledí ano ku Praze ostře cválá(Na)
Divný že to svatý povaha tak nestálá(Na)
Na pána takového že nesluší pravíce(Na)
I jeli zpěvem dráhu a hovorem krátíce(Na)
Pochmurno mlhavo sněhové všecko kryjí(Na)
Tak ticho mrtvo Kdož tamo cestou pomíjí(Na)
Ku Týnu Karlovu Jak koně pobádá(Na)
Cesta ač letí kůň neubývati zdá(Na)
Se jezdci neustále vraníka popohání(Na)
To jinoch náš skutečně Pro boží smilování(Na)
Jak on se změnil v krátce nebyl bych poznal jej(Na)
To oko vyhaslé přepadlý obličej(Na)
On lesem ujíždí zažloutlé smutně listí(Na)
Vraníka podkovou mocnou tepáno šustí(Na)
List usvadlý(Na)
Jinoch padlý(Na)
Mě bol nesmírný tísní Vraníku dnes jen dnes(Na)
Věrný panice svého na Karlův Týn dones(Na)
Byť nikdy víc Ona snad v bídě v nouzi lká(Na)
An říhám zbytkem já onať otce čeká(Na)
Já ho moh zachovati o bídník bídník já(Na)
Však nebesa nelze nelze domysliti(Na)
Anjela své mladosti kdyby mi ztratiti(Na)
Bylo povrchu leskem korun světa celého(Na)
Tak trudil jinoch se Ty však Želmíro svého(Na)
Kalicha míru již byla jsi vypila(Na)
Jakás předtucha zlá ukrutně mučila(Na)
Jinocha Již dojel a na volání jeho(Na)
Sbřinkotem most se první sbřinkotem druhý spouštěl(Na)
Vrátný doma kněz Pavel či jsi ho z hradu pouštěl(Na)
Milostivý pane zšel z hradu u svatého(Na)
Palmáce na hřbitově tuším že velebného(Na)
Zřím otce Jinoch koně sluhovi odevzdal(Na)
Prudkostí větru on ke hřbitovu spěchal(Na)
Jaká to změna s ním na tváři svadlý máj(Na)
Na tváři zoufalost v srdci ztracený ráj(Na)
A nad ním nebe pláče Posvátnému se blíží(Na)
Místu věčného spánku Velebného již zhlíží(Na)
Starce na novém on růvku kleče se zdál(Na)
Pohřížen v modlení Spatřiv jinocha vstal(Na)
A upřev na něj zrak takto mluvit se jal(Na)
Co rov ten kryje víš Posvátný prach(Na)
Jest růvku toho Kosti panny kryje(Na)
Tak krásné jako zbožné Krásy její ach(Na)
Nesnesla země hříšná tam co anjel žije(Na)
Bohem jsouc povolána S ní až dokonáme(Na)
O blaze blaze nám se na věky shledáme(Na)
A jinoch tak kdy v sladkém snu smrtelník dřímá(Na)
Zatím nadešla bouře nebe strašlivo hřímá(Na)
A ráz vedle spícího udeří hrom On vzpíná(Na)
Procitna ruce vše vůkol již plápolá(Na)
Ohněm přehrozným pomsty Boží v krátce holá(Na)
Pouště kde býval ráj Navždy li zpitoměv(Na)
Ubohý žitím kráčí čemu se divit Hněv(Na)
Nebes přetěžký jest Pomnění minulosti(Na)
Jej vodí k zoufání šílenstvím jsou radosti(Na)
Bídníka Viděls květ v plné usvadlý vesně(Na)
Nad ním jsi nesplakal Ach pozdní mráz jej děsně(Na)
Zhubil tak kvetl milo tak liba jeho vůně(Na)
Mladík zhubený hříchem proč ve matčině lůně(Na)
Raděj neumřel Ó tys utěšením býval(Na)
Matčiným slávou otce v tobě tvůj bližní míval(Na)
Náději a nyní jsi mrtev smutně jíti(Na)
Jest tobě života očistcem Však li míti(Na)
Bude hříšník u Boha přímluvce jediného(Na)
Odmladne tělo jeho a věku dětinného(Na)
Skvělost se jemu vrátí Láska můž jediná(Na)
Padlého spasiti Než čilost nevinná(Na)
Jenž mládež lehkokrevnou vybízí ku plesání(Na)
Navždy pominula On nezná radování(Na)
Hlučného v spolku druhů on osamělý stává(Na)
Zamyšlený Chladného jen chladně vše potkává(Na)
Minulost v srdci nesa budoucno před sebou(Na)
Vida bezkonečné a k tomu maje svou(Na)
Orodovnici v nebi tak ubírá se dál(Na)
To obraz mé mladosti a on to Václav král(Na)