Noc byla tichá hvězdy skvostné(Na)
Truchlivě na zem hleděly(Na)
Jakoby zraky jich milostné(Na)
O želu našem věděly(Na)
Chvěly se stromy chvěly se květy(Na)
I rosní kapky se třpytily(Na)
An žhoucí je nad nimi světy(Na)
Pobleskem stříbrným osvítily(Na)
Noc byla tichá v divém letu(Na)
Zem bloudila od světa k světu(Na)
Jen oči mé do tmavé opony(Na)
Zvědavě zírajíce hledaly(Na)
Vzdálených věků v temnu skryté dny(Na)
Však prázdné stíny jen nalézaly(Na)
I jak se tmělo kromě hledu mého(Na)
Hluboko ve mně zbudily se světla(Na)
z jemných citů srdce vřelého(Na)
Obrazů jasných vidina vykvětla(Na)
Němý je kraj co chladný hrob(Na)
Pustý co šírý noční chrám(Na)
Jež Světovid obývá sám(Na)
Milliony lamp objasňují strop(Na)
Však slabý mžik jen záře mdlá(Na)
Pustotou noční plápolá(Na)
Pokojně příroda juž spí(Na)
Jen vlažných větrů vzdechy tajné(Na)
Provívají šero pohájné(Na)
Zda oko Světovida bdí(Na)
Ó arciť bdí S blankytných výší(Na)
Sesílá svou milostnou zář(Na)
I kde se božská octne tvář(Na)
Tam stesk i žel navždy se ztiší(Na)
Kdo šeptal zde člověk li duch(Na)
Ó nevím V tmavou noc volám(Na)
Neslyším víc bylť to jen klam(Na)
Sen překvapil pozorný sluch(Na)
To šuměl list to nebyl hlas(Na)
Ó slyš kdo se ozývá zas(Na)
Ó země jak je tiché spání tvé(Na)
Však roucho proč tak temné strašlivé(Na)
Aj kdyby všecky hvězdy s nebe(Na)
K tobě se blíž přivinuly(Na)
A záře jejich vůkol tebe(Na)
Co zlaté proudy se rozplynuly(Na)
Jakby se zopravdily sny(Na)
Tvé krásné jakby jednou září(Na)
Osvícená si strhla opony(Na)
Stanouc se kvítkem vznešeným(Na)
Skvoucím se na všemírovém oltáři(Na)
Zdaliž se bavíš snem utěšeným(Na)
Prodřímej tedy tmavou noc(Na)
Až k činu tě pobídne jasná moc(Na)
A pokud nocí libě spíš(Na)
Větýrkem šeptej mi co sníš(Na)
Oněměl hlas a zádumčivé zvony(Na)
Líbezným zvukem zavzněly(Na)
Ó znám ten hlas ó znám ty tóny(Na)
Jenž temným hlasem šuměly(Na)
Slýchával jsem je v minulosti(Na)
Když oči mé v hoři slzívaly(Na)
s nebes skvělé dalekosti(Na)
Ku zemi ztemněle zavívaly(Na)
Ó znějte znějte v milostném se chvění(Na)
K blahému země mé milenky snění(Na)
Dozněly zvuky blesk se skryl(Na)
Nebeských hvězd za černý mrak(Na)
Vůkol zas ticho ni vicher nekvíl(Na)
Jakby duch tvorů všech byl zalít do oblak(Na)
Ve spící přírodě jedinký bděl jsem já(Na)
Nade mnou tma pode mnou zem chladná(Na)
Tu v závoj šedivý mne mlha skryla(Na)
I mysl moje počala hynouti(Na)
Mdlá duše v srdci se upokojila(Na)
Jak tam by chtěla si odpočinouti(Na)
Zas nové blesky hle se kříží(Na)
Hromové rány světem se valí(Na)
Planoucím nebem mrak se odhalí(Na)
A krutá bouře ze všech stran se blíží(Na)
Procitni země ze snění bludného(Na)
Procitni v srdci ty ó duše má(Na)
To není blesk s nebe zamračeného(Na)
Toť bouře mocí vyšší zbuzená(Na)
Vy mraky noční roztrhněte se(Na)
Vy tvory světů všech probuďte se(Na)
Jak moře hučí v bouři rozkácené(Na)
Z temného bezdna k nebi když se hází(Na)
I jekot vln hromy jak provází(Na)
I vír jak lká skrz lesy vyvrácené(Na)
Tak v oblohu se vzteklé hřmění vrhlo(Na)
Od světa k světu divoké přízraky(Na)
Proháněl vicher prozračnými mraky(Na)
Od severu k jihu nebe se protrhlo(Na)
I rozplynul se v nadzemské výsosti(Na)
Neznámý pramen veškeré jasnosti(Na)
A zář za září proudem se vinula(Na)
v jasnotě se každá rozplynula(Na)
I oblohou jak proudy se množily(Na)
Co v jednom moři zlatém se spojily(Na)
Světovid umřel(Na)
Uhaslo světlo světů(Na)
Osudu podrobené(Na)
Vy kraje rozložené(Na)
Od věčnosti k věčnosti(Na)
Oplakávejte otce(Na)
Světovid umřel(Na)
Vy země samotné putujte(Na)
Vy hvězdy opuštěné dítky(Na)
Hořte a svěťte vlastní mocí(Na)
Vy kvítky kvěťte(Na)
Vy stromy rosťte(Na)
Dle své libosti(Na)
Nespatří vás zraky otcovy(Na)
Světovid umřel(Na)
Větrové severní i jižní(Na)
Vějte krajem šíropustým(Na)
Hlukem hromů i ohněm blesků(Na)
Všem věkům to ohlašujte(Na)
Světovid umřel(Na)
V kraj zas se uvrhlo ticho pohrobní(Na)
Zhasly hvězdy zastavila se země(Na)
Duchové dobrého milovní(Na)
Bloudili v poušti opuštěné plémě(Na)
Jak můžem žíti bez pomoci jeho(Na)
Po nás je veta pakli zemřel pán(Na)
Tak vzdychají tvory v truchlivé noci(Na)
Milosti s nebe hled jim více nepodán(Na)
Ustaňte tvory v žalostném lkání(Na)
Nové vám shůry věje smilování(Na)
I obzor světla vám se nezkalí(Na)
Hleďte juž pramen žití věčného(Na)
Za Světovida zemřelého(Na)
Nad veškerostí k nám se valí(Na)
Co v jedinké myšlence se chovalo(Na)
V neskončenosti nechť se rozplyne(Na)
A by vám všem podílu se dostalo(Na)
Ni květ ni červa záře nemine(Na)
Však mocnost svoji poznati nesmíte(Na)
Ve vás že nesmrtelná zář spočívá(Na)
Zjeví se vám až ní se posílíte(Na)
A vyšší pak ve vás želání se ozývá(Na)
Ach ve snu blahodějném se končí naše moc(Na)
K vyššímu povolání cítíme v sobě moc(Na)
Hle na obloze zlaté moře(Na)
Od věku k věku se valí(Na)
To není růžotvářná zoře(Na)
Jenž závoj noční odhalí(Na)
Jest jako by vše slunce světů(Na)
V jednom se proudu splynuly(Na)
v planoucím svých září květu(Na)
Do věčnosti se vinuly(Na)
Hle nebe a zem juž se chvěje(Na)
A jako z chmury dešťů val(Na)
Z oblohy proud se zlatý leje(Na)
By znovu v tvorstvu zažíval(Na)
Juž snící země proudy jímá(Na)
Nadchnuté nebe se nadýmá(Na)
A každý strom a každý květ(Na)
Pro sebe žije zvláštní svět(Na)
Nezbývá žádný z tvorů všech(Na)
By v něj byl nezavál nebeský dech(Na)
Poslední Světovida dech jejž kryje noc(Na)
Kterýžto přírodě odkázal věčnou moc(Na)
Ó slyš co šeptá zem co oblohou šumí(Na)
Ach kdo těm sladkým zvukům tvorů rozumí(Na)
V souzvuku zaznívá hlas květů stromů hor(Na)
I moře vír se mísí v přirozenstva sbor(Na)
Ó slyš co šeptá zem co oblohou šumí(Na)
Ach kdo těm sladkým zvukům tvorů rozumí(Na)
My v dechu jarním se probudíme(Na)
Nás líbá jitra mladistvá zář(Na)
Na ňádrách milenky milostně se skvíme(Na)
Vínkem obvinouce planoucí tvář(Na)
V údolí tichém i v bouřlivé výši(Na)
Nás hledá vroucí nevinný cit(Na)
Ve vzdechy toužné šepot náš se mísí(Na)
Neb náš je lásky spanilý vid(Na)
Ze země vzhůru my vyrostáme(Na)
A každé jaro výše nás nese(Na)
Nad luhami své větve rozkládáme(Na)
Na větvích listí mladé se třese(Na)
Vrcholkem naším orel se baví(Na)
Ve stínu listů filomela snila(Na)
Nás plamen slunce ni bouř neunaví(Na)
Květy chráníme naše je síla(Na)
Do vznešených oblaků my hrdě strmíme(Na)
z prsů našich řeky se valí(Na)
Co věčné sochy v dalekost hledíme(Na)
I čela naše mračno obhalí(Na)
Nad hlavami našími den a noc se mění(Na)
Pod námi kvílí pustina planá(Na)
U nohou našich moře se pění(Na)
My do nebe sáháme nám velikost dána(Na)
U věčném se chvění zemi objímáme(Na)
V nás slunce se ztápí z nás opět vychází(Na)
Do hlubin země mocně my sáháme(Na)
A čilost větrů všudy nás provází(Na)
My z ňáder skalných klenoty sháníme(Na)
Nás vítá labuť i niva zelená(Na)
My všemi krajinami tokem se valíme(Na)
Opanujíce doly nám mocnost zdělena(Na)
Svobodně se proháníme zemí(Na)
Nad okeány mocnými vlajíce(Na)
Volnými vznášíme se perutěmi(Na)
Tu kvítkami tam cedrami si hrajíce(Na)
S námi hrávají mračna plynoucí(Na)
I vlny mořské ku vzdálenosti(Na)
Neznáme cíl nám z dálky kynoucí(Na)
Nás touha věčná nese k věčnosti(Na)
Noc spanilá naší jest mátí(Na)
Když kyne z temna vystupujeme(Na)
Nám v hloubku srdce lze zírati(Na)
Kde září svou žele utišujeme(Na)
K nám oči zaslzené se zdvíhají(Na)
My nadějí je naplníme(Na)
Srdce jsme nebes v nás osud se tají(Na)
Námi se vroucí city hájí(Na)
Tu ze země vystoupil vznešený tvor(Na)
Člověk to byl umlknul sbor(Na)
Jak němě zíral v tmavou noc(Na)
Procitnula v něm lásky moc(Na)
Krásněji se skvoucí než země květy(Na)
I jak své ruce rozpial v světy(Na)
Outoku vln a blesků bránil(Na)
I tvory slabší svou silou chránil(Na)
Duch procitnul v mysli jeho(Na)
Do nebe hledící vznešeného(Na)
Kam žádný orel nedolítne(Na)
Kde žádná hvězda neprocítne(Na)
Dosáhne duch nad všecky hory(Na)
A vznešenost uznají tvory(Na)
Do hlubin zemských se probírá(Na)
Z nichž zlato na světlo vybírá(Na)
Říš opanuje moře bezedného(Na)
A zem se klaní moci jeho(Na)
Srdce jeho ta hvězda žhoucí(Na)
Žel a radosti země ukrývá(Na)
Neskví se kvítky v zimě vadnoucí(Na)
Bezlistných stromů síla omdlívá(Na)
V třesení země se všemi plody(Na)
Sklesnou hory a vyschnou vody(Na)
Uhasnou hvězdy když den nastane(Na)
Jen srdce lidské vždy vroucně plane(Na)
A hle již vlny jenž mne obvinuly(Na)
Protrhly se i opustil mne sen(Na)
U východu se záře rozplynuly(Na)
A zoří růžovou se blížil den(Na)
Milostné vzdechy jitra mi kynuly(Na)
Z procitlých hájů z jasných toků pěn(Na)
I pěl jsem city jenž se ve mně kryjí(Na)
Ach svět jest můj a tvory všecky žijí(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
24 |
| Celkem veršů: |
250 |
| Neurčeno: |
250
(100 %)
|