BLANÍK.

Karel Sabina

BLANÍK. [Hronka 1837.]
Hoj, kdo v naší české vlasti Nezná pověst o Blaníku, Kde v naději dřímá pluk Mužných, českých bojovníků? Až nad vlastí slunce vyjde, Slunce jarobujné, jasné, Z bludného procitnou spání; Hvězda nepravá uhasne. Denně však, v půlnoční roucho Hory temeno kdy skryté, Volá hlas v Blanické stráni: „Bratři, ještě pevně spíte?“ 104