OČI JEJÍ.

Karel Sabina

OČI JEJÍ. [Dennice 1840.]
Oči kouzelné, v tajemném lesku Vašem jaká čaromoc se kryje, Že, kam jedinká z vás zář zasáhne, Raněné ní srdce bolem nyje? Jako v hloubku jezerní se ztápí Blouznivcův vzhled: s myslí omámenou, A zas jako v modro nebes tajných Zrak upírá s duší povýšenou: Takž an z hlubin vašich kouzlo bezdna, Tajno nebes – mocně vábí k sobě, K vám se vracím, kdy se den můj sklání, Co k svým hvězdám poutník v noční době. 128 Snad až touha má se v chladu ztiší, Nestíhajíc více lesk náš žhavý, Nad mým hrobem slzou nezvlaženým Vaše zář se chvilkou pozastaví.