IX.

Karel Sabina

S chladného břehu děva hledíc Do dálky, spatří vlny žhoucí Na moři barevném, zaslechne I zvuky krajem se nesoucí. A vlny večerem se temní, I zvonek víc jí nezaznívá; Kde temné zeleno zasvítá, Jen vzduch večerní ji ochvívá. Až děvě ve tmách procitnoucí Ni zvuk ni barvy se nejeví, Tu tváří kynou slzy vroucí A žalobou se bol uleví. Tak pustáť je, tak smutná země, Již kouzlo vnad se uzavřelo, Ach, nyní vím, proč srdci mému Se zvuku vždy a barev chtělo!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

161. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MNÍCH. (Karel Hynek Mácha)
  2. POVOLÁNÍ. (Karel Sabina)
  3. NA POPRAVIŠTI. (Karel Hynek Mácha)
  4. ŽIVOTA POUT. (Karel Sabina)
  5. ZLOMKY BÁSNĚ „ČERNÁ RŮŽE“. (Karel Sabina)
  6. Tři zlaté vlasy. (Boleslav Jablonský)
  7. VÝJEV ZE ŽIVOTA RYTÍŘSKÉHO. (Karel Sabina)
  8. báseň bez názvu (Karel Hynek Mácha)
  9. PLAVBA UTOPENCOVA. (Karel Sabina)
  10. PÍSEŇ BERTINA. (Karel Sabina)