X.

Karel Sabina

X. X.
Jarem mladým skřivan pěje, Pěje písně veselé, Lukami se rozléhají Zvuky jeho umělé.
Zchladlou září, zvadlým květem Umlkne skřivánků hlas; Kdy však opět slunko hřeje, Ptáče v poli pěje zas. 157 Doba jarní, doba lásky, Srdce k zpěvu dojímá; Umlknouť však v srdci písně, Kdy bez lásky podřímá. I co chmury noční smutně Bez zpěvu míjejí dni, Až procitlé srdce k lásce, Zpěvem slaví zbuzení.