VYZNÁNÍ.

Karel Sabina

VYZNÁNÍ.
Mnohé sladké zvuky ve mně zaznívají, Mnohé jemné písně v duši spočívají, Někdy jakby ráje se mi otevřely, Jakby andělův mi sborové zapěli! Někdy pozemské se mlhy rozstupují A tajemství světa vše mi odhalují. Někdy do hlubin mi srdcí lze pohlídat, Někdy myšlenkové hlubiny dozvídat – Ale jen na krátké, kvapné okamžení, A jižjiž se v lidském octnu zas omžení, A chci-li vylíčit spatřené vidiny, Lze jen slabé podat ozvěny a stíny. 177