PÍSEŇ VIOLINA.

Karel Sabina

PÍSEŇ VIOLINA. [Morana, 1874.]
Noc tichá kouzlem svým když poutá duši tvou A luny jemná zář se vznáší nad tebou, Mír v srdce vlévajíc a ladný budíc sen, A jih když přivlaje, houštinou zachvívá, A slavík v dřímotu lesiny uzpívá: Tu pomni, milený, že nejsi samoten! Té noci stín a klid můj jediný je svět, V těch zářích luniných i můj se stápí hled, Od tebe vzdálená sní s tebou duše má! Šum listí šepce ti o tajných tužbách mých, A z vroucích prsou dech zanáší k tobě jih, A slavík zvěstuje ti v písni – že jsem tvá.

Kniha Básně (Vybrané spisy Karla Sabiny, svazek 1) (1911)
Autor Karel Sabina