V TANCI.

Karel Skřivan

V TANCI.
Radostná hudba hrála, zářila lučina – přede mnou náhle stála, v rej zvala dívčina. Nuž, zatočím se s tebou, však nešpul sladký ret – já zlíbati ho nesmím, nemoh’ bych zapomnět. Za ruce jsme se vzali a dali jsme se v let, až zvonila má loutna a zvonil celý svět. Jak celý svět se točil, tak smál se její ret! Já však ho nepolíbil, bych mohl zapomnět. Hoj, tančili jsme: Káčo, utíkej, utíkej! A potom šumná polka nás zamotala v rej, a po ní šátečkovou – byl šátkem celý svět – já však jí nepolíbil a mohu zapomnět. 66