XVII. Včera, když již slunce umíralo

František Karel Drahoňovský

Včera když již slunce umíralo(T5f) překonáno právem noci(T4f) zaceleny všechny rány hory(T5f) kouzedlnou světla mocí(T4f) Marje bolná našich rukou práce(T5f) práce krví zplacená(T4m) okamžikem pouhým políbením(T5f) světla zase ztracená(T4m) Běda Nezbýváť nám nic jiného(T5f) než li cítit lásky muka(T4f) cítit naději mít spolu věřit(T5f) že nás spasí vyšší ruka(T4f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	3
Celkem veršů:	12
Trochej:	12 (100 %)