XXV. Na výsluní mezi lesy

František Karel Drahoňovský

XXV.
Na výsluní mezi lesy
Na výsluní mezi lesy
na úrodném pahorečku – rytec kvítka pěstil – tamo míval pěknou zahrádečku.
Na záhůnkách pěti divě nyní bujná tráva zrůstá, a stezička posypaná jindy pískem – ta je pustá! Květlo někdy, květlo kvítí – ze všech vonných kvítečků neuzříš teď žádné však, leč „Panny Marje slzéčku!“ 29