XXVI. Marje – proč ty lesy v našich horách –

František Karel Drahoňovský

XXVI.
Marje – proč ty lesy v našich horách –
Marje – proč ty lesy v našich horách –
proč se stále zelenají? Vždyť přec naše hoře – vždyť přec naše bolné vzdechy znají!
V zimě v létě v zelené se roucho – v naděje to roucho šatí, a tím zelenější barva jejich, čím víc těcha se nám tratí! Podlé barvy jsou ty lesy šťastny – v skutku blaha však nemají! I je musí bodat marná láska, anť „jehličky“ z nich padají! 30